Pod praporem boje s korupcí začne stát lustrovat občany a shromažďovat údaje o členech politických stran. Strany budou muset nově státu označit stranickou příslušnost svých dodavatelů a podporovatelů. Stane se tak od ledna příštího roku, pokud bude schválen návrh novely zákona o sdružování v politických stranách a hnutích. Údaje budou veřejné.
Prostřednictvím nového Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí bude stát ze zákona shromažďovat údaje o členech politických stran a hnutí. Strany budou muset samy poskytovat osobní údaje všech, kteří s nimi budou jakkoli spolupracovat. Zvlášť budou muset uvést, že poskytovatel služby je členem politické strany. Úřadu pak bude mít pravomoc nahlížet do registru obyvatel a do systému evidence obyvatel a zjišťovat trvalé bydliště osob včetně předchozích adres trvalého pobytu, které politické strany podporují.
Až doposud pokud kdokoli podpořil politickou stranu darem, poskytl jí půjčku nebo bezúplatné plnění například zapůjčením inzertní plochy na automobilu, stačilo k tomu zavřít darovací nebo jinou smlouvu a tu připojit k výroční zprávě strany nebo hnutí. A to bez ohledu na to, zda dárcem je nebo není člen nějaké politické strany. Žádný zákon rovněž neřešil, zda dodavatel mýdla, květin nebo autobusu politické straně je nebo není členem politické strany. To se nyní mění.
Podle návrhu novely zákona o sdružování v politických stranách a hnutích budou muset politické strany sestavovat přehledy o výdajích na nákup zboží a na nákup služeb, přičemž poskytovatele budou muset v přehledu identifikovat uvedením jména, příjmení, data narození a obce místa pobytu. „Pokud jde o člena strany nebo hnutí, uvede se též údaj o jeho členství,“ píše se doslova v návrhu novely zákona.
Strany tak budou muset zjišťovat stranickou příslušnost svých dodavatelů, pokud nepůjde přímo o jejich člena. Stát si tak bude moci z v přehledu například přečíst, že Česká strana sociálně demokratická nakoupila na místní akci květiny od dodavatele, který je členem strany Svobodných.
Politické strany budou muset rovněž sestavovat přehledy o přijatých úvěrech a závazcích včetně termínu splatnosti, jména, příjmení, data narození a obce pobytu poskytovatele. „Pokud jde o člena strany nebo hnutí, uvede se též údaj o jeho členství,“ píše se opět v návrhu novely zákona.
Dále budou muset politické strany sestavit přehled o darech a dárcích s uvedením výše peněžitého daru a obvyklé ceny nepeněžitého daru včetně jejich jména, příjmení, data narození a obce místa pobytu dárce. „Pokud jde o člena strany nebo hnutí, uvede se též údaj o jeho členství,“ uvádí se v návrhu.
Strany předloží rovněž přehled poskytnutých „ostatních bezúplatných plnění, jejichž obvyklá cena převyšuje částku 50 000 Kč, a plnění, která byla straně a hnutí poskytnuta za cenu nižší než obvyklou. Také ze uvedou jméno, příjmení, data narození a obce místa pobytu poskytovatele a obvyklé ceny. Pokud jde o člena strany nebo hnutí, uvede se podle návrhu opět údaj o jeho členství. V obou výše uvedených případech budou muset strany zjišťovat státní příslušnost a trvalý pobyt dárce, jinak riskují porušení zákona. Strany nově nesmí podpořit cizinec.
Tyto a mnoho dalších údajů budou muset politické strany uvádět veřejně ve své výroční zprávě, kterou začnou předkládat novému Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Za nesplnění povinností se nově pro politické strany navrhuje sankce ve výši dva miliony korun.
Vše ve jménu transparentnosti
Zřízený Úřad pro dohled na hospodařením politických stran a hnutí pak bude mít pravomoc za účelem kontroly vstupovat do registru obyvatel a do informačního systému evidence a zjišťovat o občanech „jméno, případně jména, příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, státní občanství, popřípadě více státních občanství“. Nově nebudou smět politické strany přijmout dary a bezplatná plnění od fyzických osob, které nejsou státními občany České republiky nebo nemají trvalý pobyt na území České republiky.
K původnímu návrhu novely, který byl ještě tvrdší, vznesl řadu připomínek Úřad pro ochranu osobních údajů, kterým bylo vyhověno. Původně například zákon vyžadoval uvedení přesné adresy dárců, poskytovatelů a členů politických stran.
Také důvodová zpráva předkladatele ministerstva vnitra a ministra po lidská práva konstatuje, že právní úprava nově požaduje ve vztahu k poskytování darů a plnění stranám a hnutím podrobnější identifikaci dárců a poskytovatelů a údaje, zda jde o členy strany a hnutí. Podle důvodové zprávy jde o doporučení instituce Evropské unie: „Tato opatření, jež vycházejí z doporučení GRECO i z Analýzy zprůhlednění financování stran a hnutí, mají za cíl zvýšit, v souladu s obecným cílem sledovaným navrhovanou právní úpravou, míru transparentnosti financování stran a hnutí co do zveřejnění základních identifikačních údajů o jejich podporovatelích, a v tomto ohledu tedy nepředstavují neodůvodněný nebo nepřiměřený zásah do ochrany osobních údajů a soukromí,“ uvádí ministerstvo vnitra a ministr pro lidská práva doslova.
Rovněž sledování členů stran, jejich podporovatelů a dodavatelů v registru občanů je podle důvodové zprávy v pořádku: „I v tomto případě se tedy podle názoru předkladatele nejedná o neodůvodněný nebo nepřiměřený zásah do ochrany osobních údajů a soukromí,“ uvádí se ve zprávě.
Úřad pro dohled nad věcmi politickými je erozí demokracie
Jestliže v rámci připomínkového řízení jednotlivé resorty předkládaly dílčí připomínky, Exekutorská komora se jako jediná vyjádřila proti záměru zákona a jeho principům jako celku: „V kontextu s dalšími ustanoveními návrhu v posledku může vést k riziku zhoršených podmínek činnosti politických stran, k dalšímu úpadku sdružování v politických stranách a k erozi demokratického uspořádání společnosti. Idea existence úřadu bohužel zatím působí jako jakýsi „Státní úřad pro dohled nad věcmi politickými“. Zvláště malé strany by mohly mít problém s případnou přehnanou činností takového úřadu.
Podle Exekutorské komory návrh z politických stran již definitivně činí auditované, byrokratické instituce, ačkoli politické strany by měly být především místem politického myšlení a nových svěžích nápadů, svobodným sdružením občanů, nad kterým nevisí zbytečná hrozba vysokých pokut, která bude občany od sdružování ve stranách spíše odrazovat.
Irena Válová
