Než aby platil dvousetlibrovou pokutu nízkonákladové společnosti Ryanair, změnil si devatenáctiletý student jméno podle herce, který hrál v televizi Batmana.
Všechno to začalo vcelku nevinným vtípkem. Devatenáctiletému studentovi Adamu Armstrongovi nevlastní otec jeho přítelkyně zarezervoval letenku na Ibizu. Neučinil tak ale pod jeho skutečným jménem – letenka na sedadlo v letounu nízkonákladové leteck společnosti Ryanair byla vedena na jméno Adam West. Tak se jmenuje představitel Batmana v jednom z televizních zpracování o netopýřím superhrdinovi a pod tímto jménem měl také Adam vedený účet na Facebooku.
“Mysleli jsme si, že by to personál u Ryanair mohl pojmout jako docela dobrý vtip, ale ukázalo se, že nemají smysl pro humor,” okomentoval následující události Adam Armstrong, dnes již Adam West.
Co se vyplatí
Zaměstnanci Ryanair Armostrongovi oznámili, že za změnu v letovém pořádku cestujících bude muset zaplatit podle přepravních podmínek pokutu ve výši 220 liber. Vzhledem k tomu, že cena letenky byla 97 liber Armstrong dospěl k názoru, že se mu to jednoduše nevyplatí a zvolil jiné řešení.
“Musím říct, že mě u společnosti, která o sobě do omrzení opakuje, jak je zaměřená na klienta překvapilo, že si za čtyři stisknutí klávesy backspace na klávesnici počítače a následné napsání devíti písmen mého příjmení naúčtovala tak nepřiměřenou částku,” svěřil se Armostrong (vlastně West) deníku Guardian.
Vzápětí na to se vydal do rodného Liverpoolu a tam si nechal – zdarma – změnit příjmení na West, čímž bylo požadavkům přepravního řádu společnosti Ryanair učiněno zadost.
Tento případ je vcelku humorný, faktem ale je, že praxe leteckých přepravců stanovovat za marginální administrativní nedopatření enormní pokuty se stává stále častějším terčem hlasité kritiky. Obvyklá výše smluvní pokuty činí 25 až 40 liber. I to je dost, některé aerolinky – shodou okolností vždycky ty, které se označují za nízkonákladové – si účtují výrazně vyšší částky. Třeba u společnosti Monarch se jedná o nejméně sto liber.
Ryanair v nevítané záři reflektorů
Nejkřiklavějšími případy se ale může “pochlubit” právě Ryanair. Mimo jiné ředitel této společnosti Michael O’Leary vydal nařízení, podle kterého smí cestující používat toalety pouze během letu ve středních výškách. Vzápětí na to vydal další nařízení, interní, podle kterého se letadla jeho společnosti nesmí zdržovat ve středních výškách.
Jistá Suzy MacLeodová zase před dvěma lety musela zaplatit za dodatečné vytištění letenek v přepočtu tři sta euro. Její případ zvedl vlnu facebookového pobouření, po kterém management Ryanairu slíbil, že se takové případy už nebudou opakovat. Jak se ukázalo, sliby jsou v tomto případě chyby.
Už v roce 2013 informoval deník Independent o tom, že aerolinie Ryanair “zřejmě ohrožují bezpečnost cestujících, protože omezují množství leteckého paliva na legální minimum, aby snížily své finanční náklady.”
Španělští vyšetřovatelé leteckého provozu kritizovali firmu Ryanair ve zprávě o incidentu v roce 2010 na letišti ve Valencii, kdy její letadlo mělo menší než legálně dovolené množství leteckého paliva na palubě. Vyšlo najevo, že firma Ryanair agresivně nutí piloty, aby létali jen s minimem paliva. „Zakazujeme vozit v letadle 300 kg palivové rezervy,“ praví se v interním memorandu firmy Ryanair. Doprava dalších 300 kg znamená, že v každém leteckém sektoru spálíme zbytečně o 7,5 kg paliva více. To znamená, že to leteckou společnost stojí 5 milionů dolarů ročně.“ Vedení firmy Ryanair nyní popírá, že by takový příkaz pilotům vydalo.
S palivem, bez paliva, jak to jde
V oficiální zprávě o letu Ryanair RY9ZC z londýnského letiště Stanstead do Alicante v květnu 2010 se uvádí, že sedmadvacetiletý kapitán letadla společnosti Ryanair se rozhodl, že letadlo nepoveze rezervní palivo. V důsledku velmi dobrých leteckých podmínek spálilo během letu letadlo o 477 kg méně paliva, než se předpokládalo. Před příletem do Alicante letadlo narazilo na silný vítr a nebylo s ním možné přistát. Rozhodlo se tedy přistát ve Valencii, ale před přistáním muselo vydat signál SOS. Španělské úřady letového provozu varují, že pokud by praxi létání s minimálním množstvím paliva přijalo více leteckých společností, ohrozilo by to bezpečnost letového provozu.
Piloti společnosti Ryanair nemají běžné zaměstnanecké smlouvy, zaručující jim trvalý plat. Nemají ani zaručený počet hodin, které mají odlétat a jsou placeni jen za hodiny, které odlétají. Vládnou obavy, že tato praxe může vést k tomu, že jsou piloti rozhodnuti letět, i když je jim špatně.
Palubní personál v letadlech Ryanair je nucen si brát každoročně mimo sezónu, tříměsíční neplacenou dovolenou. Palubní personál si také sám hradí uniformy a musí osobně z vlastní kapsy platit za svůj letový výcvik.
Leccos nasvědčuje tomu, že Evropská unie začíná mít praktik společnosti Ryanair definitivně dost. Podle informací Guardianu už probíhají jednání o tom jak společnost přinutit, aby respektovala unijní právo. Vzhledem k tomu, že Ryanair sídlí v Irsku je ale šance nepatrná. Jak evropské iniciativy vůči firmám sídlícím v Irsku končívají, se můžeme snadno přesvědčit na příkladu Facebooku. Po evropských výtkách následuje ze strany technologického titána vcelku zdvořilé vyjádření ve smslu „Díky za názor a tady máte klíčenku.“
Jediný rozdíl mezi Facebookem a Ryanairem je, že šéf aerolinek není tak zdvořilý. A také v tom, že když spadne Facebook, stoprocentně přitom zemře míň lidí, než když spadne letadlo Ryanairu.
Ondřej Fér, Ekonomický deník
