Případ stěžovatelek Šárky Dubské a Alexandry Krejzové na porušení Úmluvy o lidských právech a svobodách pro znemožnění domácích porodů v ČR před Evropským soudem pro lidská práva ještě neskončil. Soud v pondělí 1. června vyhověl žádosti stěžovatelek, aby případ znovu rozhodl Velký senát ESLP.
Už od 27. května 2015 upozorňuje Evropský soud pro lidská práva, že v pondělí 1. června zasedne panel pěti soudců, kteří přezkoumají a rozhodnou o žádostech stěžovatelů nebo států o postoupení jejich rozhodnutých případů k Velkému senátu Evropského soudu pro lidská práva, přičemž jejich rozhodnutí je veřejnosti k dispozici od 2. května.
Na seznamu přezkoumávaných případu byl rovněž případ stížnosti na Českou republiku za neumožňování domácích porodů Dubská a Krejzová v. ČR, ve kterém ESLP vynesl dlouho očekávané rozhodnutí 11. prosince 2014. Podle tohoto rozhodnutí český stát zasáhl do práva na soukromí dvou rodiček Šárky Dubské a Alexandry Krejzové, když jim znemožnil přivést na svět dítě doma s pomocí porodní asistentky, ale cíl českého státu ochránit narozené dítě a jeho matku byl bez všech pochyb legitimní a v souladu se zákonem.
Česká republika neporušila práva stěžovatelek, vyplynulo z rozhodnutí soudu, to však neznamená, že zájem ženy porodit dítě doma je oslaben. Český stát by měl uvážit korekci systému, doporučil v rozsáhlém rozsudku ESLP České republice. Proti rozhodnutí ESLP z 11. prosince požádaly stěžovatelky o postoupení případu k Velkému senátu ESLP. Evropský soud pro lidská práva není povinen takové žádosti vyhovět. Panel pěti soudců toto pondělí žádosti vyhověl.
Ve Štrasburku je 221 stížností na ČR, 730 jich bylo odmítnuto
Ze zprávy za rok 2014 o stavu vyřizování stížností podaných proti České republice k Evropskému soudu pro lidská práva vyplývá, že během roku 2014 ESLP ve vztahu k České republice vydal: 4 rozsudky týkající se 8 stížností, v nichž konstatoval alespoň jedno porušení Úmluvy, 3 rozsudky týkající se 4 stížností, v nichž dospěl k závěru, že k porušení Úmluvy nedošlo, 4 rozhodnutí, kterými stížnosti prohlásil za nepřijatelné, přičemž u tří z nich vláda předkládala stanovisko a zbývající stížnost Soud rozhodl bez vyžádání stanoviska vlády. Jedna stížnost byla uzavřena smírně.
Vládě bylo oznámeno a zasláno k vyjádření 12 nových stížností, přičemž Soud odmítl kolem 730 stížností z České republiky, uvádí se ve Zprávě. K 31. prosinci 2014 čekalo na vyřízení 221 stížností, z toho 135 před prvním posouzením, zda budou oznámeny vládě, či nikoli.
Podle předmětné Zprávy se rozsudky o porušení týkaly těchto práv chráněných Úmluvou: článku 8 Úmluvy (právo na soukromý a rodinný život), jehož porušení Českou republikou Soud shledal jednak v aspektu práva na soukromý život v souvislosti s rozsahem soudního přezkumu místního šetření v obchodní společnosti (Delta pekárny a. s.), jednak v aspektu práva na rodinný život v souvislosti s předběžným opatřením, jímž byl nařízen návrat novorozence do nemocnice (Hanzelkovi), a s rozhodováním o úpravě poměrů nezletilého dítěte a o stycích rodiče s tímto dítětem.
Dále článku 13 Úmluvy (právo na účinný vnitrostátní prostředek nápravy), jehož porušení bylo zjištěno v důsledku neexistující efektivní obrany před předběžným opatřením na ochranu dítěte, které bylo zrušeno, protože pominuly důvody pro jeho vydání, nikoli pro nezákonnost (Hanzelkovi) a článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě (ochrana majetku), a to kvůli absenci zákonného základu pro regulaci nájemného v letech 2002 až 2006 poté, co byly regulační předpisy zrušeny jako neústavní (R & L, s. r. o. a ostatní).
Zpráva rovněž uvádí případy, ve kterých ESLP konstatoval, že Česká republika neporušila Úmluvu o lidských právech a základních svobodách: „V uplynulém roce vydal Soud vedle čtyř rozsudků o porušení zmíněných výše také tři rozsudky týkající se čtyř stížností, v nichž dospěl k závěru, že Úmluva ani její protokoly porušeny nebyly. Tyto stížnosti se týkaly převážně práv nebo svobod zakotvených zejména v těchto ustanoveních: článek 3 Úmluvy (zákaz mučení, nelidského a ponižujícího zacházení), jehož porušení bylo namítá-no stran podmínek ústavní ochranné sexuologické léčby, tvrzeného nátlaku ke kastraci a nucené léčby antiandrogeny (Dvořáček), a článek 8 Úmluvy (právo na soukromý a rodinný život), a to jednak kvůli omezení práva na styk s nezletilým dítětem a vynucování styku (Drenk), jednak v souvislosti se znemožněním porodů v domácnosti za asistence porodní asistentky v důsledku restriktivní právní úpravy povinného vy-bavení místa konání porodu nutného k získání oprávnění pro vedení porodů (Dubská a Krejzová),“ uvádí se ve Zprávě. To se nyní může změnit, neboť Velký senát ESLP může rozhodnout rozdílně od soudní sekce.
-ire-
