Už několik měsíců poslanci marně čekají, až se ministerstvo spravedlnosti rozhoupe a vyjádří se k novele Zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (TOPO). Poslancům vadí, že v současnosti může být právnická osoba potrestána i zrušením jenom na základě protiprávního jednání jakéhokoli subalterního vedoucího pracovníka. Připravili proto sami pozměňovací návrhy, které by měly situaci změnit. Jenže ani na jejich návrhy ministerstvo nereaguje.
„Vnímám to tak, že míč je teď na straně ministerstva, a pokud nepředloží nebo nezhodnotí tyto návrhy, tak novelu nebudeme projednávat,“ komentuje postup předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).
Podle poslance ústavně právního výboru Jana Chvojky (ČSSD) vládní návrh vůbec nereaguje na nedostatky současné právní úpravy, kdy došlo k prolomení zásady individuální trestní odpovědnosti, a vyjadřuje tak průlom do integrity ustáleného klasického systému trestní odpovědnosti.
Trest smrti pro firmy
„Negativní dopady přitom dalece přesahují sféru dotčených právnických osob a zasahují likvidačním způsobem i mnohé třetí osoby, přičemž na to stačí byť nepodložené podezření na jakéhokoli zaměstnance, který se podílí na činnosti firmy nepodstatnou řídící funkcí,“ kritizuje Chvojka současnou právní úpravu. Likvidační přitom může být již samotné zahájení trestního stíhání, protože u mnohých zakázek veřejných i privátních bývá mnohdy podmínkou, že uchazeč není trestně stíhán.
„Zákon o TOPO ve své podstatě zavedl pro právnické osoby trest smrti za neúmyslný trestný čin, což je v demokratické právní společnosti absolutně nepřípustné.“
(poslanec Jan Chvojka)
Není stanovena ani povinnost vyšetřovacího orgánu zkoumat vztah právnické osoby ke spáchanému protiprávnímu činu, k fyzické osobě jako k jeho originálnímu pachateli, ale ani zda a do jaké míry již měla právnická osoba ve své praxi zavedeny a uplatněny jakékoliv mechanismy prevence proti takovému jednání. „Ad absurdum, s ohledem na druh trestů, které mohou být právnické osobě uloženy, spočívajícím i ve zrušení právnické osoby či zákazu plnění veřejných zakázek a účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákon o TOPO ve své podstatě zavedl pro právnické osoby trest smrti za neúmyslný trestný čin, což je v demokratické právní společnosti absolutně nepřípustné,“ kritizuje poslanec.
Při posouzení přičitatelnosti zákon nyní nerozlišuje ani to, zda prospěch z protiprávního jednání má právnická osoba nebo pouze právo porušující fyzická osoba – zaměstnanec. Dokonce ani úroveň vědomosti o činu nehraje roli, natož pak úmysl přímý či eventuální, nedbalost hrubá, vědomá či nevědomá.
Jak vyplývá z Chvojkova pozměňovacího návrhu, právnická osoba by se zprostila trestní odpovědnosti, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila, nebo pokud konkrétní fyzické osoby, které se dopustily protiprávního jednání, jednaly ve svém výlučném zájmu nebo v zájmu třetích osob, nebo pokud protiprávnímu činu ze strany právnické osoby nebylo možno předejít ani mu zabránit. „Pokud by právnická osoba o protiprávním jednání nevěděla, a zároveň měla například kodex, který by měl takovému jednání zabránit, tak by se vyvinila z trestní odpovědnosti,“ vysvětluje Chvojka s tím, že podobná úprava existuje i v jiných státech EU.
Automatický nárok na obhajobu
Chvojkovi rovněž vadí, že podle současné právní úpravy má právnická osoba nárok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu, nicméně na rozdíl od fyzických osob pouze na základě její vlastní žádosti. Ponechání současné právní úpravy v platnosti, když není plně zaručeno právo právnické osoby na obhajobu, a její obhajoba je pouze fakultativní, dává prý prostor pro možné excesy ze strany orgánů činných v trestním řízení, zejména s přihlédnutím k jisté právní nejistotě, novosti, a také jisté nezkušenosti orgánů činných v trestním řízení, pokud jde o uplatňování v praxi.
Chvojkův druhý pozměňovací návrh proto počítá s tím, že se pro obviněnou právnickou osobu přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu o nutné obhajobě. „Požadavek na nutnou obhajobu právnické osoby je zcela legitimní. Umožnění přiměřeného použití ustanovení o nutné obhajobě fyzických osob i na právnické osoby pouze přispěje k nezbytnému odstraňování namítané diskriminační povahy zíkona o TOPO.“
Etický kodex má zabránit trestu
Podobným směrem míří i pozměňovací návrh Marka Bendy (ODS). „Právnická osoba nemá možnost se ze své trestní odpovědnosti jakkoli vyvinit, a to i kdyby šlo o zcela zjevný exces jednající fyzické osoby, jenž by byl v konečném důsledku v její vlastní prospěch,“ vysvětluje poslanec důvody pro podání pozměňovacího návrhu.
Upozorňuje rovněž na to, že trestný čin přitom není v českém právním řádu jediným veřejnoprávním deliktem, kterého se může právnická osoba dopustit. Historicky tradiční je odpovědnost právnické osoby pro správní delikt.
„Dosavadní praxe ukazuje, že jsou zde problémové výklady, kdy policie a státní zástupci si neví se současným textem zákona rady.“
(poslanec Marek Benda)
Konstrukce trestní odpovědnosti pro správní delikty bez zřetele na zavinění je přitom pro právnické osoby mírnější než v případě odpovědnosti trestný, dovozuje. „Pro takový rozdílný přístup přitom neexistuje žádné racionální zdůvodnění,“ tvrdí Benda s tím, že v rozhodovací činnosti Evropského soudu pro lidská práva i Ústavního soudu České republiky se obvinění z přestupku či jiného správního deliktu považuje za obvinění v trestněprávním slova smyslu. Pokud by firmy přijaly účinné vnitřní předpisy a kontrolní mechanismy (například etický kodex, a podobně), které by protiprávní jednání uvnitř ní eliminovaly, vyhnuly by se tak odpovědnosti za selhání jednotlivce. „Oba naše návrhy se pokoušejí říct, že pokud nejde o systémovou záležitost, ale o selhání jedince, a společnost udělala, co na ni bylo možné požadovat, aby se tak nestalo, tak jí není trestný čin přičitatelný,“ vysvětluje návrhy Benda. Podle Chvojky mají návrhy podporu většiny členů výboru.
„Pojďme v souladu s programovým prohlášením vlády zákon o TOPO rozšířit i o další hospodářské trestné činy, ale zároveň programové prohlášení říká, zpřesněme ten zákon, aby bylo jasné, které činy je možné přičítat právnickým osobám. Dosavadní praxe totiž ukazuje, že jsou zde problémové výklady, kdy policie a státní zástupci si neví se současným textem zákona rady. Mohou z toho vznikat problémy a arbitráže, které nakonec zaplatí daňový poplatník. Proto říkáme, že pokud by se rozšiřoval počet trestných činů, tak není množné je rozšířit v jiných oblastech, protože by to znamenalo zvýšení problémů, které už dnes máme,“ shrnuje problematiku předseda ÚPV Jeroným Tejc (ČSSD).
Ministerstvo na nás kašle
Novelu Zákona o trestní odpovědnosti právnických osob původně shodil za stolu hospodářský výbor a navrhl vrátit jej vládě k dopracování. Jenomže tak učinil až v průběhu prvního čtení, kdy se mohou podávat pouze pozměňovací návrhy. Podle poslaneckých informací to bylo na základě tlaku Hospodářské komory ČR a dalších profesních organizací, které namítaly, že další kriminalizace obchodních korporací bez nějaké analýzy je nesmyslná.
„Zákon je u ledu a nikdo ho nechce. A ministr totálně rozložil legislativu, takže tam nikdo nic nedělá.“
(poslanec Marek Benda)
Ústavně právní výbor proto z důvodu nesouladu s jednacím řádem následně označil usnesení hospodářského výboru za nulitní a výsledkem byly zmíněné pozměňovací návrhy. „Ještě za ministryně Válkové nám ministerstvo spravedlnosti slíbilo samo přijít s nějakou změnou, ale uplynulo skoro půl roku, nic neudělalo, a pokud vím, tak ani nic nepřipravuje. Prostě zákon je u ledu a nikdo ho nechce. A ministr totálně rozložil legislativu, takže tam nikdo nic nedělá,“ kritizuje Benda postup vedení resortu.
Kritikou nešetří ani Chvojka. „Já s tím mám docela problém, protože oni s tím doteď nic neudělali, a to už to tam je od poloviny března. Už asi čtyřikrát jsem psal náměstku Fraňkovi, ale on mi neodpovídá. Přitom minimálně by se měl alespoň k oněm návrhům vyjádřit.“
Dušan Šrámek
