Po jmenování Andreje Babiše do funkce ministra měla do Úřadu vlády a na Hrad vtrhnout policejní soldateska, protože Andrej Babiš byl jmenován ministrem vlády v rozporu s lustračním zákonem. Upozornila na to předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, do jejíhož úřadu vtrhla policie proto, že jmenovala místopředsedkyní Úřadu Renatu Veseckou údajně v rozporu s energetickým zákonem. Padni komu padni, žádala Vitásková v neděli v České televizi.
Podle předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové nebylo žádnou chybou jmenovat Renatu Veseckou do funkce místopředsedkyně, protože energetický zákon takový výklad umožňuje. Podle energetického zákonu musí předseda a všichni jeho místopředsedové prokázat pro funkci praxi „sedm let v oboru energetika“. Obor energetika je obor licencovaný a znamená to podle Vitáskové, že každý majitel solárního panelu na rodinném domě má stejnou licenci jako ČEZ. Zákon tak svojí formulací umožňuje, aby majitel solárního panelu s licencí z oboru energetika vykonával funkci v ERÚ. Vesecká sice není majitelkou solárního panelu, ale ve své praxi pracovala na kauzách z oboru energetika, které jsou s činností Úřadu více spojeny, než energetická činnost majitele solárního panelu, uvedla Vitásková. Lustrační zákon však hovoří jasně.
Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková poté vyzvala, aby se orgány činné v trestním řízení začaly konečně chovat způsobem „padni komu padni“ a stíhat všechny případy, kdy byl někdo jmenován do vysoké státní funkce v rozporu se zákonem. Například u ministra financí je tato situace na rozdíl od Energetického regulačního úřadu jednoznačná: „Pan Babiš byl do funkce jmenován v rozporu s lustračním zákonem,“ uvedla Vitásková. Podle lustračního zákona musí ministr před svým jmenováním předložit lustrační osvědčení, že nebyl spolupracovníkem StB, což Andrej Babiš neučinil. Podle Aleny Vitáskové se premiér Bohuslav Sobotka a prezident Miloš Zeman jmenováním Andreje Babiše v rozporu se zákonem dopustili stejného činu, z jakého podle svých slov „má být obviněna“ Vitásková.
Vitásková znovu popsala průběh zásahu na ERÚ: „Přišlo třicet jedna policistů, kteří chtěli jmenovací dekret Renaty Vesecké a odnesli si můj počítač. Nevím, co se v České republice děje,“ uvedla s tím, že Úřad bude podávat ústavní stížnost. Byla policií a státním zastupitelstvím vykonána stejná kontrola při jmenování Babiše?, vznesla otázku
Podle jejího dalšího vyjádření Úřad za jejího působení podal 80 trestních oznámení, je účastníkem mnoha správních a dalších řízení. Sama Vitásková se opakovaně zasazuje o to, aby bylo vyšetřeno, jakým způsobem, kdo a proč nechal od roku 2008 projít podzákonné normy v energetice v rozporu se zákonem, jejichž důsledkem je škoda ve výši 160 miliard. „Je-li ohrožena energetická bezpečnost, je ohrožena státní bezpečnosti i demokracie. My nevíme, zda ty peníze jdou na účty těch, kteří o normách rozhodovali nebo na financování politických stran a terorismu,“ uvedla Vitásková s tím, že již dříve podala podnět k VSZ v Olomouci, které to však „neřešilo“
Podobná situace nastává nyní, co se týče vlastního energetického zákona. Podle zákona, který prošel sněmovnou a senát se k němu nevyjádřil, nebude moci Alena Vitásková a všichni její místopředsedové od 1. ledna 2016 řídit Úřad a rozhodovat. Od 1. 7. 2017 pak bude platit zákon, podle kterého bude Energetický regulační úřad řízen kolektivně. Podle zákona, jak byl již schválen, tak rok a půl nebude ERÚ nikdo řídit, nikdo nebude rozhodovat o cenách ani o dalších regulacích.
-ire-
