Ombudsmanka Anna Šabatová Foto: archiv

Ombudsmanka má právo nahlížet do osobních spisů soudců, stanovisko může být zajímavé i pro prezidenta

Nedorozumění mezi veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou a Úřadem pro ochranu osobních informací ohledně práva nahlížet do osobních spisů soudců se vyjasňuje. Ombudsmanka toto právo má, ale za určitých podmínek, zní nejnovější stanovisko v případu. Platné je i pro ostatní kárné žalobce včetně prezidenta republiky.

Ještě na konci dubna odpověděl Úřad pro ochranu osobních údajů předsedovi Městského soudu v Brně Zdeňku Sýsovi, že veřejný ochránce práv není oprávněn nahlížet do osobního spisu zaměstnance soudu nebo soudce. O stanovisko ÚOOÚ požádal předseda Městského soudu v Brně poté, co pracovnice Kanceláře veřejného ochránce trvala na nahlédnutí do osobního spisu soudce, a to přesto, že jí příslušná informace byla poskytnuta.

S takovým stanoviskem ÚOOÚ však nesouhlasila Anna Šabatová, která vstoupila do jednání s předsedou ÚOOÚ Igorem Němcem. Sama Šabatová to nazvala nedorozuměním, protože veřejný ochránce práv má ze zákona právo podávat kárné žaloby na předsedy a místopředsedy soudů, a proto podle ní potřebuje nahlížet do osobních spisů těchto funkcionářů.

Nyní, po dvou měsících, ÚOOÚ své stanovisko zmírnil. „Záležitost se mezitím vyjasnila. ÚOOÚ upřesnil, že nezpochybňuje oprávnění ochránce nahlížet do uvedených spisů s tím, že zpracování osobních údajů nezbytných pro šetření ochránce lze opřít o ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů,“ uvedla mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková. „Ochránkyně předpokládá, že s novým stanoviskem seznámí ÚOOÚ i předsedu Městského soudu v Brně,“ dodala.

Podle posledního vysvětlujícího stanoviska mluvčího ÚOOÚ Davida Pavláta by veřejný ochránce obvykle přístup do osobních spisů mít neměl, mohou však nastat konkrétní situace, kdy ho mít může. „Obecně platí, že veřejný ochránce práv přezkoumává úřední činnost určených orgánů, takže obvykle by přístup do osobních spisů mít neměl. Pokud v konkrétním případě veřejný ochránce práv doloží, že pro určité šetření je nezbytná konkrétní informace z osobního spisu – např. pokud úřad tvrdí, že určitá chyba byla individuálním pochybením zaměstnance a že to s ním bude projednáno, může veřejný ochránce práv chtít vědět, jak byla věc projednána, což může být např. vytýkací dopis v osobním spise, je možné mu tuto informaci z osobního spisu poskytnout,“ uvedl Pavlát.

Právě takto odpověděl na její dotaz: „Úřad pro ochranu osobních údajů v odpovědi na dotaz vznesený veřejnou ochránkyní práv dne 25. května 2015 uvedl a blíže odůvodnil právě výše naznačený závěr, že v některých případech je či může být pro šetření veřejného ochránce práv v konkrétní věci nezbytné, aby se seznámil s relevantními informacemi ze soudních spisů či z osobních spisů soudce či zaměstnance soudu. Vždy se však musí jednat o skutečně nezbytný krok, bez kterého by veřejný ochránce práv nemohl realizovat své zákonem svěřené kompetence,“ vysvětlil David Pavlát.

Takové stanovisko by mohlo být zajímavé rovněž pro prezidenta republiky, neboť ten je další institucí, která má podle zákona o kárné odpovědnosti soudců právo navrhovat žaloby, a to proti všem soudcům. Prezident Miloš Zeman toto oprávnění dosud nevyužil: „Pan prezident od nástupu do funkce do současné doby návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce nepodal. Nelze samozřejmě vyloučit, že se tak stane v budoucnosti, předpokladem ovšem je, že takový návrh by se musel opírat o průkazné a objektivní důkazy; to je skutečnost, která tuto pravomoc prezidenta republiky posouvá spíše do teoretické roviny, neboť prezident republiky, na rozdíl od jiných, především soudních orgánů, které tuto pravomoc rovněž mají, nemá právo nahlížet do soudních spisů a nemá tedy ani možnost získat objektivní informace, které jsou pro ,kárnou žalobu´ nezbytné, uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

To se ovšem mění, neboť platí-li právo za určitých okolností nahlížet do osobního spisu soudce pro kárného žalobce, kterým je veřejný ochránce práv, musí platit rovněž pro kárného žalobce, kterým je prezident republiky.

V historii jedinou kárnou žalobu jako ombudsman podal neúspěšně Otakar Motejl na někdejšího místopředsedu Vrchního soudu v Praze Jaroslava Bureše.

-ire-