Už od roku 2010, kdy vstoupila v platnost příslušná novela trestního řádu, je v Česku možné kontrolovat výkon trestů domácího vězení formou elektronického monitorovacího systému (EMS), tzv. náramků. Teď se k dosavadním problémům technicko-organizačním – jako byla například rušená výběrová řízení, přidávají i problémy finanční. 

Systém se dodnes ministerstvu spravedlnosti nepodařilo uvést do praxe, což má vliv na neochotu soudů ukládat tento druh trestu, neboť dohled nad jeho výkonem je prováděn pouze fyzicky, příslušníky Probační a mediační služby (PMS). S příchodem nového náměstka pro vězeňství Vladimíra Zimmela se práce na zavedení EMS urychlily, ministerstvo si nechalo vypracovat několik studií od firmy KPMG, od Vězeňské služby převedlo vilu v rezidenční části Prahy 6 a požádalo vládu o uvolnění přes 25 mil. Kč pro letošní rok. S touto žádostí však ministr Pelikán, jak zjistila Česká justice, u ministra financí a svého budoucího stranického nadřízeného tvrdě narazil.

Ministerstvo spravedlnosti má přitom se zavedením tzv. náramků velké plány. V současnosti je v legislativním procesu novela trestního řádu, která by umožnila využít náramky i pro účely vazby. Do budoucna pak ministerstvo plánuje jejich využití i pro účely krátkodobé ochrany osob, jako jsou oběti trestných činů či svědci, při vykázání násilné osoby z obydlí, při kontrole zákazu vstupu na sportovní akce či pro monitoring vězňů při práci a jiných aktivitách mimo věznici, popřípadě při eskortách odsouzených.

Dnes je trest domácího vězení je ukládán v průměru u 2% odsouzených, což je hluboko pod původním očekáváním a ministerští úředníci to omlouvají právě neexistencí systému tzv. náramků. Odkazují se přitom na průzkum Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, který v roce 2014 zjistil, že bez náramků považuje trest domácího vězení za nefunkční přes 62% soudců a více než 74% státních zástupců.

Ministerstvo proto plánuje ještě do srpna tohoto roku vypsat výběrové řízení na dodavatele technologie, kdy se odhaduje do roku 2016 objem této zakázky cca 190 mil. Kč a ještě letos také zřídit monitorovací centrum. To by mělo nově vzniknout jako ministerský odbor v čele s ředitelem a dvaceti podřízenými. Přitom se dosud počítalo s tím, že systém náramků by měla zajišťovat Probační a mediační služba, které již v roce 2009 vláda, právě v souvislosti s rozvojem elektronického monitorovacího systému přidala peníze a 90 tabulkových míst. Právě tato neočekávaná novinka a fakt, že ministerstvo spravedlnosti žádá navýšení rozpočtu jak na nákup systému, tak na nové úředníky, kteří by zajišťovali provoz odboru centra elektronického monitorovacího systému, je trnem v oku ministerstvu financí.

Mohlo by vás zajímat

Ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě k materiálu, v němž žádá vládu o uvolnění finančních prostředků ve výši cca 250 mil. Kč na zajištění nákupu a provozu EMS v letech 2016-21, a který má Česká justice k dispozici, totiž konstatuje následující: „Resort není schopen uvedené náklady pokrýt z vlastního rozpočtu zejména proto, že v letošním roce bylo nutno zajistit finanční prostředky na doplatky platů soudců a státních zástupců v souvislosti s rozsudkem Nejvyššího soudu. Na tento účel bylo převedeno z ostatních věcných výdajů 300 mil. Kč, což byl výrazný zásah do rozpočtu kapitoly, přičemž tyto prostředky mohly být využity mimo jiné i na financování elektronického monitoringu. Z uvedeného důvodu žádáme o navýšení rozpočtu kapitoly v letech 2016 – 2021 dle výše uvedeného rozpisu. Navýšení rozpočtu v letech 2016 – 2018 žádáme promítnout do rozpočtu kapitoly již ve fázi přípravy návrhu rozpočtu na rok 2016 a střednědobého výhledu na roky 2017 a 2018.“

S tím však Babišem vedené ministerstvo zásadně nesouhlasí a velmi podrobně rozebralo své důvody v zásadních připomínkách, které uplatnilo v rámci zkráceného připomínkového řízení.

Obecný důvod zamítnutí požadavku na navýšení finančních prostředků spatřují Babišovi úředníci v samotné argumentaci ministerstva spravedlnosti, která spočívá v tom, že zavedení náramků povede k finančním úsporám. „Ač (…) předkladatel mezi přínosy uvádí úspory dosažené u VS ČR pramenící z odlivu odsouzených, kteří budou namísto trestu odnětí svobody a v případě náhrady vazby zařazeni v systému EMS, záhy poté tuto úsporu zpochybňuje a nazývá ji pouze virtuální, tedy že k úspoře nedojde, neboť stejně dochází k plnění věznic. Tento systém, kdy v dobách redukce naplněnosti věznic (např. amnestie, či EMS) nejsou personální stavy snižovány, ale naopak když počet vězňů po amnestii opět dorůstá, vznikají neustálé tlaky na navyšování agend, je nám znám, a proto požadujeme, aby případné zavádění EMS bylo doprovázeno minimálně neutralitou v zajišťování personálních kapacit, pokud ne snížením,“ píše v odůvodnění nesouhlasu ministerstvo financí.

Následně pak odkazuje i na konkrétní tvrzení MSp: „V materiálu k novele trestního zákoníku (ke kterému se MF vyjadřovalo v březnu 2015) bylo uvedeno, že zavedení náramků povede ke snížení počtu vazebně stíhaných osob o cca 10 %. Z tohoto důvodu bychom očekávali minimálně snahu Ministerstva spravedlnosti zajistit si optikou deklarované úspornosti, kterou má projekt přinést, personální kapacity z Vězeňské služby a Probační a mediační služby, pokud ne zaslání žádosti na MF o snížení tabulkových míst. Tento materiál je tedy v úplném rozporu se záměrem zavádět monitoring osob přes el. náramky s cílem dosažení úspor. Zásadně tedy nesouhlasíme se zvyšováním funkčních míst a prostředků na platy v kapitole 336 – Ministerstvo spravedlnosti z titulu této novely a požadujeme vysvětlení, proč k uvedeným úsporám nedochází a nejsou řešeny přesunem“.

Ministerstvo financí dále upozorňuje, že už v minulosti, konkrétně v roce 2010, byl v souvislosti se zaváděním elektronického systému náramků navýšen počet zaměstnanců Probační a mediační služby o 90. „Požadujeme vysvětlit, proč monitoring není zřízen přímo u Probační a mediační služby, která dle našeho názoru disponuje nejen dostatečnými personálními kapacitami (které vzniknou implementací systému), ale i věcnou příslušností k dané problematice. Mimo jiné si na tuto agendu taktéž nárokuje prostředky na platy,“ rozporuje ministerstvo financí novinku v podobě zřízení monitorovacího centra v rámci ministerstva.

Finance rozporují i konkrétní představy Pelikánových podřízených o monitorovacím centru a jeho potřebách: „Z našeho pohledu se nám zdá přemrštěné řídit monitorovací systém, který na základě implementované technologie bude schopný přes svá rozhraní a především GPS téměř v čase identifikovat jednotlivá osobní zařízení-náramky, personální kapacitou o rozsahu 21 zaměstnanců, z toho 1 ředitelem a 1 asistentkou, 2 vedoucími, z nichž jeden řídí 3 zaměstnance a druhý 13 operátorů a 1 IT. Na obsluhu systému dle našeho názoru stačí značně nižší personální kapacita a nižší úroveň řízení. Žádáme o přesnou specifikaci jednotlivých míst, zařazení do platových tříd, náplně jejich činností, zdůvodnění, proč nelze útvar zařadit pouze jako 1 oddělení s 1 vedoucím zaměstnancem“, stojí v připomínkách MF.

Další zásadní námitkou financí je požadavek na navýšení rozpočtu ještě v roce 2015, neboť z materiálu MSp podle financí jasně vyplývá, že zakázka bude vyhlášena až v srpnu, výběr dodavatele má proběhnout v říjnu a systém má být spouštěn až v průběhu roku 2016. „Podle našeho názoru je předčasné navyšovat zaměstnance už v roce 2015, kdy předkladatel požaduje 6 pracovníků, kteří se budou podílet na přípravných aktivitách (tvorba metodických postupů, informačních materiálů, školení, evaluace, návrhy interních kontrolních a protikorupčních postupů, organizace výběrového řízení aj). Domníváme se, že některé z aktivit, jako přípravu zadávací dokumentace, participaci na projektu, již musí někdo vykonávat nyní. Výběrové řízení připravuje personální oddělení a zbytek uvedených aktivit lze dle našeho názoru zajistit max. 2 zaměstnanci,“ odmítají finance navýšení již letošního rozpočtu MSp.

Finance dále opakovaně upozorňují na skutečnost, která se netýká jen MSp, ale je „nemocí“ i jiných ministerstev: „Ministerstvo spravedlnosti vykazuje dlouhodobě neobsazená funkční místa, konkrétně za 1. čtvrtletí 2015 to bylo 926 funkčních míst v kategorii občanských zaměstnanců, tj. 5,9 %. Mzdové prostředky vznikající neobsazením míst pak mohou být použity právě na priority kapitoly“.

Závěr celého materiálu, který podrobně rozebírá a zpochybňuje argumentaci MSp je nemilosrdný: „V usnesení vlády požadujeme uvést úkol pro ministra spravedlnosti, aby všechny změny funkčních míst a výdajů na platy vyplývající z implementace elektronického monitorovacího systému byly realizovány v rámci schválených limitů funkčních míst a prostředků na platy kapitoly Ministerstvo spravedlnosti.“

Vzhledem k tomu, že ministerstvo se potýká s nedostatkem finančních prostředků již nyní a podobné je to i s nedostatkem míst úředníku v rámci celého resortu justice, i s přihlédnutím ke skutečnosti, že žádosti ministra Pelikána o finanční prostředky či navýšení počtu úředníků odmítá ministr financí Babiš pravidelně, vznáší se nad budoucností elektronického monitorovacího systému velký otazník.

-tra-