Ministři spravedlnosti členských zemí Evropské unie v pondělí první část debaty o zřízení úřadu evropského veřejného žalobce neuzavřeli. Novinářům to po jednání řekla eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová, podle které je ale z dnešní diskuse jasné, že členské státy si tento úřad zřídit přejí, a to jako silnou a funkční instituci.
Podle návrhu Evropské komise z roku 2013 by měl úřad pomáhat při odhalování a stíhání zločinů proti finančním zájmům Evropské unie. Plán ale narazil na odpor v řadě členských států. Parlamenty v celkem 11 zemích osmadvacítky, včetně českého Senátu, mu vystavily takzvanou žlutou kartu.
Komise tedy následně musela návrh pozměnit. Eurokomisařka Jourová přesto očekává, že vznik úřadu, který si žádá jednomyslný souhlas států EU, se podaří prosadit do konce příštího roku. Než ale začne úřad naplno fungovat, bude platit ještě určité přechodné období, aby státy mohly příslušně upravit své národní zákony.
Jourová v současnosti v členských zemích vysvětluje nynější změny v návrhu, které předpokládají daleko větší decentralizaci úřadu. Jeho práci totiž mají v jednotlivých členských zemích vykonávat delegovaní, tedy pověření národní žalobci.
Ministři spravedlnosti zemí EU diskutovali o 16 z celkem 33 článků návrhu. Zaobírali se podobou budoucího úřadu spolu se základními ustanoveními o jeho funkci, způsobu výběru šéfa úřadu, členů jeho vedení a právě oněch delegovaných žalobců.
„Zbývá celá ta plejáda procesních podmínek, toho, jak bude evropský veřejný žalobce vlastně fungovat a celá řada dalších věcí,“ popsala eurokomisařka, o čem budou další jednání. Vyřešit je třeba například fakt, že v každé zemi unie existují jiná pravidla trestního procesu a konkrétní metody používané v nějaké jiné zemi tam třeba vůbec neznají. V případě Portugalska zase trvá ústavní problém týkající se definice nezávislosti tamních žalobců a soudců.
Ani první polovinu návrhu v pondělí zástupci zemí osmadvacítky neuzavřeli. Podle Jourové si chtějí nechat otevřenou možnost k případným dalším zásahům v budoucnu. „Je ale konsensus na tom, že potřebujeme evropského veřejného žalobce jako silný, nezávislý orgán, který bude vyšetřovat konkrétní trestné činy,“ prohlásila eurokomisařka.
Také Česká republika měla dosud vůči úřadu rezervovaný postoj. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán před novináři zdůraznil, že Česko v principu zřízení úřadu chce. „Všechny ty připomínky byly spíše technického rázu. To znamená snaha, aby to dobře fungovalo. Tam Česká republika měla určité pochybnosti a určitě ještě některé má,“ dodal.
-čtk-
