Podle senátora Libora Michálka (podporují ho Zelení, lidovci a Piráti) spravedlnost údajně neexistuje. Napsal to na svém blogu v článku „Paní Nečasová vyhrála první kolo, ale…“. V článku senátor polemizuje, zda by soudci neměli být jmenováni na omezenou dobu deseti let. Teprve pak by se rozhodlo, zda při rozhodování neporušili své povinnosti a mohou dále ve funkci pokračovat.
Kdo by byla ona autorita, která by soudila soudce, Michálek v blogu nenaznačil. „Dnes je již zřetelnější, že orgány činné v trestním řízení mohou dobře odvést svou práci a prosazení spravedlnosti může mařit soudce. Zbývá tedy „jen“ zodpovědět otázku, zda existují nástroje, které by pomohly motivovat některé soudce k hledání spravedlnosti,“ zamýšlí se senátor, který proslul tím, že díky jeho svědectví a nahrávkám rozhovorů skončil na ministerstvu životního jeho šéf, nahrávaný Pavel Drobil (ODS).
Michálek není v prosazování omezeného mandátu pro soudce osamělý. Nápad prosazuje i podnikatel Pavel Juříček. Ten argumentuje tím, že v současné praxi soudci nenesou zodpovědnost za svá rozhodnutí. Juříček stojí zejména o reformu insolvenčního řízení. A podporuje ho v tom i předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který ho psaním zákona pověřil.
Lákavé sevření totality
Podle poslanců z ústavně právního výboru a soudců, které Česká justice oslovila, jde ale o nápad, který je blízký spíše totalitním režimům než demokratickému zřízení. „Na první pohled je to lákavé. Pokud by ale soudci opětovně procházeli jmenováním, tak budou závislí na těch, co o nich budou rozhodovat a logicky se jim budou přizpůsobovat. Jednoduše to není recept na zkvalitnění našeho soudnictví,“ myslí si předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). Podle něj je třeba zvýšit aktivitu ministerstva spravedlnosti coby kárného žalobce a celkově zlepšit kárná řízení soudců.
Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) připomněla, že institut časově neomezeného mandátu je jedním ze základních předpokladů nezávislosti soudního rozhodování. „Bez zaváhání odpovím, že jsem pro, aby byl soudcovský mandát na dobu neurčitou zachován. Tohoto výdobytku bychom se neměli tak snadno pod vlivem populistických tendencí zbavit. Nezávislost soudců je nenahraditelná, řekla České justici.
Připomněla v této souvislosti nedávné soudní verdikty v kauzách Lukáše Nečesaného nebo Jany Nečasové. „Ať už s nimi souhlasíme, nebo nesouhlasíme, z těch posledních rozhodnutí je znát, že se soudci nebojí rozhodovat, a doufám, že tak rozhodují právě proto, že jsou si vědomi své nezávislosti.
Marek Benda (ODS) vzpomíná, že v Poslanecké sněmovně byla myšlenka, aby soudci byli jmenováni na tři roky zkušebně před tím, než budou jmenováni nastálo. „A i od této myšlenky jsme upustili. Kdyby soudci byli přejmenováváni každých deset let, tak se budou chtít zavděčit tomu, kdo je pak bude znovu jmenovat. Tím bychom je učinili zcela závislými,“ upozorňuje Benda. Podobně na dotaz České justice zareagoval i jeho spolustraník Pavel Blažek. „Je to populistické a nedomyšlené,“ myslí si exministr spravedlnosti.
Libor Michálek se ve zmiňovaném textu zamýšlí nad situacemi, kdy policie odvede dobře svou práci a prosazení spravedlnosti může mařit soudce. Senátor dál hledá odpúovď na otázkuZbývá tedy podle něj zodpovědět otázku, zda existují nástroje, které by pomohly motivovat některé soudce k hledání spravedlnosti.
„Této myšlence nerozumím. Pokud soudce poruší své povinnosti, má být shledám kárně odpovědným, což může vést až ke ztrátě jeho funkce. Za porušení povinnosti však nelze považovat, pokud rozhodnutí soudce v konkrétním případě neodpovídá představám politiků nebo občanských iniciativ,“ zdvihá prst další z členů sněmovního ústavně právního výboru Jan Chvojka (ČSSD). Naráží tak na to Michálkova slova, že pro něho byl osvobozující rozsudek „zklamáním“.
„Přezkum jakéhokoliv soudního rozhodnutí je možný pouze soudem vyššího stupně na základě příslušného opravného prostředku. Do rozhodovací činnosti soudů nelze v právním státě zasahovat z politických pozic, a to ani nepřímo,“ dodává poslanec Chvojka s tím, že návrh je spíše nebezpečným než dobrým nápadem.
Z myšlenky omezeného mandátu soudců nejsou nadšeni ani soudci. Podle předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry by to byl návrat před rok 1989, kdy soudce volila Česká národní rada. „Některé typy soudců v USA volí občané. A vede to například k tomu, že před volbami pak udělují více trestů smrti,“ reagoval Libor Vávra na dotaz České justice.
V patnácti státech USA volí soudce občané v klasických stranických volbách – včetně klasických primárek. Dalších šestnáct států také volí soudce ve všeobecných volbách. Na rozdíl od první skupiny však u tohoto systému kandidáti neuvádějí v předvolební kampani svoji stranickou příslušnost. Vávra varuje, že Michálkova myšlenka je populistická a nebezpečná. „Myslím, že justice je pod velkou kontrolou a je potřeba říci, že bezchybná justice neexistuje. Mimoto doteď nedokázala Česká republika definovat, jak má správný soudce vypadat,“ dodává Vávra. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa pak míní, že jmenování nebo spíše volba soudců na deset let „není dobrý nápad“.
Eva Hofrichterová, Robert Malecký