Předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Igor Němec varoval před politickým trendem „bezbřehé transparentnosti“, který podle něj bourá principy ochrany soukromí. Řekl to dnes na konferenci k 15. výročí existence ÚOOÚ, která se konala v Senátu.
„Jako by už přestávalo platit, že za stejný skutek nemůže být nikdo trestán dvakrát, že jedině soud rozhoduje o vině, právo na soukromí je základní lidské právo a že zájem veřejnosti není to samé jako veřejný zájem,“ řekl Němec, který stojí v čele úřadu od roku 2005 a k 1. září po dvou funkčních obdobích skončí.
Úřad podle něj vystupuje proti „různým formám Velkého bratra“, tedy opatření ke sledování občanů, která jsou zdůvodňována například bojem proti terorismu. Snaží se také bránit „vytváření novodobých pranýřů v médiích i za cenu ztráty popularity“. Němec v této souvislosti poukázal na zveřejňování záběrů podezřelých.
Na tiskové konferenci Němec následně zrekapituloval 15 let činnosti úřadu. „Z chodu ostatních úřadů vybočuje v tom, že musí reagovat jednak na rychlé změny spojené s rozvojem informačních technologií a jednak na události, které se ve světě dějí – například na 11. září,“ uvedl. Práce a postupy úřadu se z tohoto důvodu postupně měnily. Zákon o ochraně osobních údajů se podle něj ne náhodou čtyřiadvacetkrát novelizoval.
Mezi úspěchy úřadu zařadil zrušení projektu centrálního úložiště elektronických receptů kvůli shromažďování citlivých dat o pacientech, výmaz neaktuálních údajů z živnostenského rejstříku, zrušení návrhu na paušální souhlas se vstupem do kamerami snímaného prostoru, nahrazení rodných čísel v elektronických agendách veřejné správy jinými identifikátory nebo zavedení vyhodnocování dopadu navrhovaných zákonů na soukromí.
Mohlo by vás zajímat
Za 15 let úřad provedl 1878 kontrol a zabýval se 31.344 konzultacemi a dotazy a 9418 stížnostmi na neoprávněné zpracování osobních údajů, vypočítal Němec. Mluvčí úřadu David Pavlát na uvedl, že stížnosti nejčastěji směřují na kamerové systémy, na nedostatečné zabezpečení či únik osobních údajů, na kopírování dokladů totožnosti a na obtěžování nevyžádanými zásilkami nebo obchodními sděleními. Podnětů ohledně nevyžádaných obchodních sdělení úřad ročně dostane téměř 8000.
„Celkově úřad dosud vedl více než 1200 správních nebo přestupkových řízení,“ uvedl mluvčí. Nejvyšší uloženou pokutou podle něj byla v roce 2002 třímilionová sankce Komerční pojišťovně za to, že jí kvůli nedostatečnému zabezpečení byla ukradena data až 700.000 klientů. Letos v březnu úřad udělil dvě nejvyšší pokuty za nevyžádaná obchodní sdělení, a to 1,9 milionu a 1,5 milionu korun za opakované a hromadné rozesílání bez prokázání souhlasu adresátů, dodal mluvčí. Zákon připouští udělení až desetimilionové pokuty.
Nového předsedu ochránců dat budou volit senátoři, své návrhy mají předložit do poloviny června. Podle Němce úřad v budoucnu čeká mimo jiné práce spojená s připravovaným evropským předpisem o ochraně osobních údajů. Například podniky s více než čtyřmi tisíci klientů budou muset kvůli ochraně údajů povinně zaměstnávat vyškoleného komisaře.
-čtk-
