Jde o preventivní útok policie proti mému klientovi, hodnotí právní zástupce advokáta Martina Grubnera Tomáš Sokol výroky policejního mluvčího Tomáše Hulana. Ten v souvislosti s vyšetřováním údajného podvodu na DPH prohlásil, že v případu figurují i špičky České advokátní komory, které se snaží zastrašovat vyšetřovatele případu. Policie má přitom sama máslo na hlavě. Protizákonně znemožnila obhajobě přístup ke Grubnerovi na vazbu. Podezřelý je ale rovněž postup státní zástupkyně, která vazbu navrhla. Její manžel je totiž spolumajitelem firmy, kterou Grubner zastupuje.
Policejní výroky navodily představu, že jde v celé kauze o něco nového, co se objevilo před pár dny a police na to musela reagovat. Jenže ve skutečnosti se celý případ odehrál úplně jinak, a vrhá naopak stíny na práci policie. Ta totiž vedle znemožnění řádné obhajoby zřejmě zneužila důvěrné informace mezi advokátem a rodinnými příslušníky klienta.
Popření práv obhajoby
Podle Sokola jsou v celé věci „tahanice“ s policií už přes rok. „Kolegyně z naší advokátní kanceláře podávala jedno trestní oznámení na policistku, co to vyšetřuje, ale to bylo někdy v lednu, tedy dávno před zahájením trestního stíhání Grubnera. Pak ho v dubnu doplňovala, ale to taky nikomu viditelně dva měsíce nevadilo,“ popisuje Sokol genesi celého údajného zastrašování. „Neřekl bych, že trestní oznámení bylo lživé, a hlavně ne s úmyslem ovlivnit něco, co v té době ani nebylo, tedy trestní stíhání. To bylo zahájeno minulé úterý, a nikdo nic od té doby nepodával. Za naprosto lživé a nedoložené považuji prohlášení policie. Je to spíš její preventivní akce.“
Sokolovi naopak přijde jako nepřípustné ovlivňování, jestliže policie veřejně hodnotí oprávněnost a pravdivost podání. „Takový závěr může učinit pouze Generální inspekce bezpečnostních sborů, kam trestní oznámení směřovalo.“
Sokol rovněž ve svém vyjádření pro Českou justici zkonkretizoval znepokojení ohledně krácení práv obhajoby, které konstatovalo ve svém prohlášení vedení České advokátní komory. „Došlo k naprosto nepochopitelnému omezení přístupu ke klientovi, kdy k němu do vazební věznice nepustili mého advokátního koncipienta, čímž klientovi policie neoprávněně zkrátila Ústavou ČR zaručené právo na obhajobu. Policejní rada vydal seznam advokátů, kteří k němu mohou jít, a nikoho dalšího tam nepustili, přestože měl koncipient zmocnění,“ vysvětluje.
Zapracovaly odposlechy?
O zmíněném omezení obhajoby pak Sokol telefonicky hovořil vzápětí s Grubnerovou manželkou, včetně toho, jaká opatření hodlá ve věci následně podniknout. Následně se konalo jednání předsednictva ČAK, kde celá věc přišla na přetřes. A hned příští den se na televizní obrazovce objevily zmíněné invektivy policejního mluvčího, který bez bližšího upřesnění obvinil některé nejmenované členy vedení advokátní komory. „Je zvláštní, že předtím to trestní oznámení nikomu nevadilo,“ komentuje nápadnou časovou souhru Sokol. Vzniká tak oprávněné podezření, zda policie nezneužila například informací z telefonního odposlechu mezi obhájcem a manželkou jeho klienta k mediálnímu výpadu proti případným aktivitám vedení Komory.
Podjatá státní zástupkyně
Celý případ má ještě jednu zvláštní peripetii. Státní zástupkyně Dagmar Květoňová, která podala návrh na vzetí klienta do vazby, se vzápětí označila za podjatou, protože její manžel vlastní polovinu firmy, kterou Grubner stále zastupuje. „Nějak se tam handrkují o peníze,“ doplňuje Sokol další peripetii případu. Přestože se z případu vyloučila pro podjatost, a případ již nedozoruje, Květoňová případ ještě nyní komentuje ve sdělovacích prostředcích. „Konkrétně přišla dvě podání. Dva měsíce zpátky přišlo na GIBS a poté ještě jedno téměř totožné, které mělo zřejmě za cíl odstranit policejní orgán. V něm odkazovali na předchozí podání jedné osoby, dnes už obviněné,“ uvedla pro server Lidovky.cz.
Dušan Šrámek
