Česká republika zvažuje, že se vzdá možnosti obsadit místo druhého soudce Tribunálu Soudního dvora Evropské unie. Důvodů je víc: V květnovém výběrovém řízení se nepodařilo vybrat vhodného kandidáta, problémy jsou ale také na straně EU. Pozice nových soudců ještě nebyly formálně schváleny, a je vysoce reálné, že se tak stane až za několik měsíců, pokud vůbec. Za této situace bude vláda příští týden rozhodovat mezi dvěma navrženými variantami dalšího postupu.
Podle první by ČR ukončila výběrové řízení a možnosti obsadit místo druhého soudce za Českou republiku v první vlně se vzdala. Druhá varianta počítá s tím, že nové výběrové řízení bude odloženo do doby, než bude schváleno navýšení počtu soudců Tribunálu. O výsledku jednání má ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) informovat generálním sekretariát Rady EU.
Fetiš násobků čísla 28
Výběrové řízení na místo druhého soudce vedle profesorky obchodního práva Ireny Pelikánové, která v Tribunálu působí od roku 2004, se konalao 11. května. Účastnili se ho Mgr. Darina Leuchterová, advokátka, JUDr. David Petrlík, referendář Soudního dvora EU a doc. Lenka Pítrová, ředitelka odboru koncepčního a institucionálního evropské sekce Úřadu vlády.
Devítičlenná komise, kterou vedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán, se ale na kandidátovi neshodla.
Členské státy, které byly vylosovány k nominaci kandidátů na funkci soudce Tribunálu Soudního dvora Evropské unie v první vlně, byly vyzvány, aby nominace zaslaly sekretariátu Rady EU do 15. června. Tento termín však nebude schopna dodržet většina členských států z první vlny, konstatuje české ministerstvo zahraničí v aktuální informaci pro jednání kabinetu. Zásadní komplikací pro zdárný průběh výběrových řízení je, že reforma Tribunálu dosud nebyla formálně schválena, takže pozice nových soudců zatím oficiálně neexistují. Proces schvalování reformy je navíc aktuálně pozdržen v Evropském parlamentu, tudíž formální schválení – pokud k němu vůbec dojde – reálně nelze očekávat dříve než za několik měsíců.
„Vzdání se možnosti nominovat svého kandidáta do vysoké pozice v rámci EU by mohlo poškodit reputaci České republiky a jejích zástupců.“
(zdroj: Ministerstvo zahraničí ČR)
Za této situace se vláda rozhodla české zapojení zmrazit v jedné ze dvou uvedených variant. V případě první varianty by ČR nebyla v prodlení se zasláním nominace. „Nicméně vzdání se možnosti nominovat svého kandidáta do vysoké pozice v rámci EU by mohlo poškodit reputaci České republiky a jejích zástupců,“ varuje Zaorálkův úřad. Dodává, že Česká republika nebude zdaleka jediným členským státem, který za současných okolností nezašle svou nominaci ve stanovené lhůtě.
V Lucembursku sídlící Soudní dvůr EU je nejvyšší právní instancí EU a odpovídá za jednotný výklad a aplikaci evropského práva. Jeho součástí je Tribunál a také Soud pro veřejnou službu. Soudní dvůr samotný i Tribunál mají po 28 soudcích, tedy po jednom z každé členské země. Soud pro veřejnou službu, který řeší spory mezi institucemi EU a jejími zaměstnanci, má soudců sedm.
Kvůli zvyšujícímu se počtu projednávaných kauz sami soudci Tribunálu už před časem navrhovali zřízení dalšího specializovaného soudu. Ten by řešil problematiku ochranných známek, která nyní tvoří asi 40 procent jejich pracovní náplně, a tak by jim výrazně ulehčil.
Kolem navyšování počtu soudců Tribunálu se ale v orgánech Unie vede ostrý zákulisní spor. V první vlně, do které byla vylosována i Česká republika, by se měl ještě letos, což se ale jeví jako stále méně reálné, počet soudců zvýšit o 12. To ale naráží na odpor některých členských států, podle obvyklého pravidla „nepodpoříme nic, co není dělitelné osmadvaceti“.
Robert Malecký
