Nezájem, obavy z důsledků a také uzavírání se a otevřený strach vyjadřují představitelé některých malých obcí na Moravě ve vztahu k zavádění elektronického sledování tržeb on-line centrální vládou v Praze. Ze stanoviska ministerstva financí pak vyplývá, že stát dává přednost ukončení podnikání lidí a následné vyplácení dotací na podporu přeživších.

Na negativní důsledky zákona o elektronické evidenci tržeb upozornil v rámci připomínkového řízení Svaz měst a obcí, podle kterého dojde k likvidaci drobných živnostníků balancujících už nyní nad propastí, obce přijdou o pracovní místa a lidé o místní služby.

Svaz měst a obcí k EET

Jedním z nezamýšlených důsledků může být likvidace drobných živnostníků a podnikatelů, kteří v současné době balancují na hranici provozování nebo ukončení činnosti. Celkově by se tak zhoršila kvalita života na venkově.

 

 

Ministerstvo trvá na svém

„Předkládaný zákon má ještě další aspekt, kterým je zachování služeb obyvatelům ve venkovských oblastech. Jedním z nezamýšlených důsledků může být likvidace drobných živnostníků a podnikatelů, kteří v současné době balancují na hranici provozování nebo ukončení činnosti. Pro řadu obcí představují takovéto subjekty možnost zaměstnání, ale také nabídky služeb pro obyvatele venkova, za kterými by po jejich skončení bylo nutné dojíždět. Celkově by se tak zhoršila kvalita života na venkově,“ napsal v připomínkovém řízení Svaz měst a obcí.

Mohlo by vás zajímat

Podle ministerstva financí to není argument pro tolerování úmyslného krácení daní a trvá si na svém: „Chorvatský systém byl nákladově nejméně zatěžující a administrativně jednoduchý, jeho zavedení podle chorvatské zkušenosti nezpůsobilo zvýšení nezaměstnanosti či likvidační efekt u drobných činností. Podnikání na venkově není argumentem pro benevolentní přístup k úmyslnému krácení daňových povinností. Podporu rozvoje venkova je vhodné provádět jinými způsoby. Pro pokrytí nákladů malých živnostníků bude navržena sleva na dani v paušální výši, kterou budou moci uplatnit podnikatelé fyzické osoby,“ odpovědělo ministerstvo financí starostům a zastupitelům obcí.

Takové vyjádření je ovšem v rozporu s předešlými kritickými výroky včetně těch ministra Andreje Babiše, že firmy stěhují svá daňová sídla do Prahy, protože v obcích je nejvyšší pravděpodobnost finančních kontrol živnostníků, které se tam konají nejčastěji. Nyní to vypadá, že nejvíce daňových únikářů není ve velkých městech, kde finanční úřady nestíhají, ale naopak v těch nejmenších obcích, kam může kontrola finančního úřadu přijít i několikrát za rok.

Venkov si v historii vždy poradil, poradí si znovu

Jednotliví starostové obcí debaty o elektronickém sledování tržeb on-line nechtějí po sněmu Svazu měst a obcí reagovat a konkrétně se vyjadřovat. Z jejich výroků vyplývá, že stejně jako vždy v historii se budou muset „nějak zařídit“

„Nějaký dopad to mít bude, možná i někteří skončí. Ten, kdo to bude chtít dělat dál, se přizpůsobí, bo to teď dělají jinak,“ uvedl například starosta Horní Lomné u Jablunkova Tomáš Gruszka, který o EET slyšel v televizi, ale protože nikdo nic konkrétního neví, zatím se tím v obci nezabývali. „Velké hotely už to mají,“ je přesvědčen s tím, že ostatní si budou muset nějak poradit.

Obavu říci cokoli konkrétního pod dojmem sněmu Svazu měst a obcí, kde minulý týden vystoupil ministr financí Andrej Babiš, projevil starosta vesnice Zlínského kraje 2012 obce Žlutava nedaleko Napajedel. Ve Žlutavě už o EET obec jednala a podle starosty Stanislava Koláře jsou na věc „názory různé“.

„Jsou to spojené záležitosti, jinak je to v blízkosti města, jinak na vesnici, názory jsou různé, mluvilo se o tom na sněmu v Olomouci a všechno bylo roztříštěné,“ řekl k EET starosta, který poté s omluvou dodal: „Já se bojím cokoli říct.“

Naopak „hodně těžkou hlavu“ místního obchodníka popsala starostka obce s 240 obyvateli Jezdkovice u Opavy Věra Burdová, která s ním zrovna řešila jeho budoucnost ve vztahu k elektronickému sledování jeho tržeb státem.

„Náš místní obchodník z toho má opravdu těžkou hlavu, říkal, že si to neumí představit. Má obchod v budově místního zámku, místnost se silnými zámeckými stěnami, kde není signál. Opravdu má vážnou starost. My bychom zase o ten obchod neradi přišli, je to krámek, kam chodí jen senioři a maminky s dětmi, protože ostatní dojíždějí za prací a nakoupí si v supermarketu. Měli jsme hospodu, ale majitel už letos neotevřel, protože se zde neuživí. My máme problémy i bez toho zákona, který situaci jen zhorší. Místní lidé provozují nějaké služby pro místní při práci nebo jde o důchodce, protože na takto malé vesnici se tímto podnikáním nikdo není schopen uživit,“ vysvětlila Věra Burdová, která by ve vztahu k místním občanům stejně jako starostové podobných míst přivítala rozvedení výroku ministerstva financí, že „podporu rozvoje venkova je vhodné provádět jinými způsoby“.

-ire-