Občané ani realitní firmy nesmí odmítnout zájemce o pronájem vlastní reality, protože je cizinec, žena nebo muž, anarchista nebo fašista. Podle ustanovení antidiskriminačního zákona by takovým jednáním riskovali žalobu tak, jak ji na realitní makléřku Elišku Noskovou podala odmítnutá Romka. Na rozhodnutí Okresního soudu v Litoměřicích nyní čekají realitní makléři, asociace i občané, kteří nabízejí své reality sami. Ti všichni se ocitli v patové situaci.
Na žádost klienta tlumočila makléřka Eliška Nosková jeho přání, že nechce byt pronajmout Romům a tento fakt byl také sdělen Romce z organizace, která nahráváním po telefonu zkoušela ve spolupráci s úřadem ombudsmany Anny Šabatové makléře. Jak Česká justice o případu informovala, Romka už před dvěma lety podala žalobu, ve které se domáhá omluvy a částky sto tisíc korun. První jednání u Okresního soudu v Litoměřicích se koná 27. května 2015.
Eliška Nosková mezi tím drasticky omezila pronájmy. Přidala se tak k těm hlasům, které tvrdí, že za současných podmínek pronajímání realit zcela skončí jako neperspektivní.
Důvody, proč Eliška Nosková takřka zastavila činnost zprostředkování pronájmu, jsou dva: nemožnost vyhovět klientovi a strach. „Omezila jsem pronájmy, ve skutečnosti je nabízím jen výjimečně. Mám strach, jestli rozhovor se mnou zase někdo nenahrává,“ popsala jeden důvod Eliška Nosková. „Pak je zde problém těch, kteří nabízejí k pronájmu například deset bytů. Jednou jim pošlete klienta, který je v rozporu s jejich přáním a už vám nikdy nedají zakázku,“ popisuje situaci Eliška Nosková.
Podle antidiskriminačního zákona je diskriminací každé jednání, které porušuje rovnost pohlaví, etnika, národnosti, rasy, víry, zdravotního postižení, sexuální orientace nebo světového názoru mimo jiné v „přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování“.
Realitní makléři tak nesmějí přijmout od klienta příkaz, že do svého domu nechtějí cizince. Ani stará paní, která bych chtěla pronajmout bydlení zase pouze staré ženě, se takto chovat nesmí a musí jednat i se zájemci z řad mladých mužů. Antikomunista nesmí odmítnout poskytnout své obydlí komunistovi, křesťan muslimovi.
Existuje mnoho kritérií, podle kterých se lidé rozhodují, komu nemovitost pronajmou a ve svém důsledku je každý z nás nějakou menšinou, říká generální sekretář Asociace realitních kanceláří ing. arch. Jan Borůvka a přidává další skupiny lidí: chudí lidé, těhotné ženy, homosexuálové, mladá početná rodina s dětmi. Nebo může jít o tak banální důvod, že někdo obtěžuje okolí vařením páchnoucích jídel.
Asociace realitních kanceláří se po zveřejnění případu odmítnuté Romky na příkaz klienta realitní kanceláře obrátila s otázkami na veřejnou ochránkyní práv, neboť stále nemá jasno, jak se ve kterých případech zachovat a dodržet při tom všechny zákony.
Staré ženě do podnájmu mladíka i proti její vůli
Podle občanského zákoníku totiž všechny typy smluv mezi zákazníkem a makléřem, ať už jde o smlouvu zprostředkovatelkou, příkazní, mandátní nebo nepojmenovanou, vždy obsahují ustanovení o tom, že příkazník nebo zprostředkovatel jedná svědomitě a v souladu s vůlí klienta. Jestliže tedy stará žena hledá do podnájmu výhradně starou ženu, bylo by do nebe volajícím porušením zákona i zdravého rozumu, pokud by jí makléř poslal mladého muže.
Jak generální architekt Jan Borůvka uvedl na dotaz České justice, Úřad veřejné ochránkyně na Asociaci dosud nijak nereagoval. „Naším cílem je pouze jakkoli vyřešit situaci zprostředkovatelů. Zákon může být nespravedlivý, ale je to zákon a musí se dodržovat,“ uvedl Jan Borůvka. Z jeho dalších slov vyplývá, že k antidiskriminačnímu zákonu chybí výklad.
Uplatní-li se antidiskriminační zákon doslova, stane se žalovatelnou diskriminací množství chování lidí, která lidé považují za běžné, neboť lidé přirozeně přistupují ve stejných situacích k jiným lidem jinak a cokoli jiného by je zbavilo lidství. Někdo například může chtít pronajmout byt fašistovi, zatímco jinému fašista nesmí přes práh jeho obydlí. Je to ovšem důvod pro žalobu. Na její výsledek nyní čekají všichni, makléři i občané.
„Je to tak, všichni teď čekají, jak to dopadne. Já se ptám, proč právě já, z jakého důvodu si mě někdo vybral. Ta situace je šílená, protože něco jiného říká zdravý rozum a úplný opak říká zákon,“ říká ke skutečností, že se stane pilotním případem Eliška Nosková.
V souvislosti s podanou žalobou na makléřku Elišku Noskovou uvedl v komentáři k této události zástupce ombudmanky Stanislav Křeček: „Co je to diskriminace? Podle zákona se jí rozumí takové jednání, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu,národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení,náboženského vyznání, víry či světového názoru. Podle téhož zákona však diskriminací není, pokud je rozdílné zacházení objektivně zdůvodněno legitimním cílem. Ale právě ve výkladu tohoto legitimního cíle spočívá zásadní nesoulad ve veřejném mínění, kterým je tato aktivita veřejné ochránkyně provázena.“
Irena Válová
