Ministerstvo spravedlnosti opět rozeslalo do připomínkového řízení návrh, podle nějž by se měly současné čtyři typy věznic zredukovat na dva. Zatímco o zařazení odsouzených do jednoho ze dvou typů věznic by i nadále rozhodovaly soudy, Vězeňská služba by následně vězně rozdělovala do tří typů oddělení, které by se lišily způsobem zabezpečení.
Změna by měla přispět k účinnější práci s vězni a ke snížení recidivy. V důvodové zprávě k návrhu ministerstvo uvádí, že navržené změny jsou vedeny snahou o zvýšení bezpečnosti ve věznicích.
O redukci typů věznic ze čtyř na dva uvažuje úřad dlouhodobě. Původní návrh, který schválila vláda Jiřího Rusnoka, ovšem počátkem loňského roku stáhla z projednávání ve Sněmovně tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) s tím, že důsledky navrhovaného systému nebyly dostatečně zváženy.
V současné době v ČR existují věznice se zvýšenou ostrahou, ostrahou, dozorem a dohledem. Podle Vězeňské služby přistupují soudy k zařazování odsouzených rozdílně, takže obdobně rizikoví pachatelé s téměř stejnou charakteristikou osobnosti i stejnou délkou trestu končí v různých typech věznic.
Aktuální návrh stanoví, že do věznice se zvýšenou ostrahou by nově putovali pachatelé s výjimečným trestem, členové organizovaných zločineckých skupin, pachatelé s minimálně osmiletým trestem za zvlášť závažný zločin nebo lidé odsouzení za úmyslný trestný čin, kteří utekli z vazby či z výkonu trestu. Těmto vězňům by Vězeňská služba nemohla povolit vycházky z věznice ani přerušení výkonu trestu. Ostatní odsouzené by soudy posílaly do věznic s ostrahou.
Uvnitř věznic by pak vězně nově zařazovala a přemisťovala Vězeňská služba, a to do oddělení s nízkým, středním a vysokým stupněm zabezpečení. Na rozhodnutí o umístění do konkrétní věznice by se podílel vychovatel, speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník. Důvodová zprávy uvádí, že by se tak snížila možnost korupce.
O přeřazení vězňů do jiného typu věznice nyní rozhodují soudy, každoročně takových návrhů projednají téměř 2000. Podle ministerstva nemohou dostatečně zohlednit osobnost a rizikovost vězňů, která se ve výkonu trestu mění a vyvíjí – vycházejí totiž v podstatě jen z podkladů od Vězeňské služby. „Přirozeným důsledkem je pak formální přístup k rozhodování o přeřazení,“ tvrdí ministerstvo. Uplatnění nových pravidel v praxi úřad předpokládá od října roku 2017.
-čtk-
