Ministerstvo spravedlnosti nesouhlasí s poslaneckým návrhem odškodňovacího zákona, který hodlají předložit poslanci hnutí Úsvit. České justici to sdělila tisková mluvčí Ministerstva Kateřina Hrochová. Naprosto opačný názor má Unie obhájců ČR. Návrh počítá například s odškodňováním obětí nezákonného trestního stíhání, ale i s povinností státu vymáhat odškodnění od konkrétních osob, které se dopustily nezákonného postupu.
„Jde o poslanecký návrh zákona, který byl zařazen ke konci loňského roku na program vlády. Ministerstvo spravedlnosti k němu vypracovalo stanovisko v rámci legislativního procesu, které bylo dáno vládě k vypracování stanoviska. Naše stanovisko bylo negativní, a to zejména proto, že poslanecký návrh zákona vykazoval řadu nedostatků, které by mohly působit aplikační potíže zákona v praxi,“ píše Hrochová ve svém stanovisku. Novelu současného zákona Ministerstvo momentálně nemá zařazenu v Plánu legislativních prací vlády a nechystá ji ani mimo tento plán, doplňuje Hrochová.
Zcela opačně na návrh nahlíží Unie obhájců ČR. „Podporujeme všechny legislativní návrhy, jejichž cílem je zvýšení osobní odpovědnosti osob, které vykonávají pravomoci orgánů činných v trestním řízení, zejména policistů a státních zástupců. Ve většině stanovisek, které Unie obhájců v uplynulém roce vydala, jsme na konkrétních případech vždy poukazovali na jejich faktickou neodpovědnost,“ říká člen vedení Unie Petr Toman. Poukazuje přitom na stanovisko, které se týkalo trestního postihu zastupitelů měst a obcí, v němž obhájci opětovně zdůraznili, že škoda vzniklá České republice není vymáhána u osob, které svým neodborným rozhodováním a postupem (bezdůvodným zahájením trestního stíhání, nepodloženým podáním obžaloby, nesprávně odůvodněným podáním odvolání či dovolání) tyto náklady způsobily. Unie obhájců proto opakovaně vyzývá příslušné orgány, aby vyvodili odpovědnost vůči těm, kteří svým neodborným a formalistickým přístupem neoprávněně zasahují do práv zastupitelů i celých obcí, píše se ve zmíněném stanovisku. „Pokud jde návrh poslance Marka Černocha tímto směrem, má naši podporu,“ uzavírá Toman.
A Černochův návrh tímto směrem skutečně míří. Nově by proto v novém zákoně bylo stanovení povinnosti k uplatnění regresního nároku, obdobně jako je tomu na Slovensku. Slovenskou zkušeností se autoři návrhu inspirovali i snahou o zřízení centrální evidence žádostí o odškodnění u Ministerstva financí. Návrh zákona počítá i s odškodněním za nezákonné trestní stíhání, případně za odškodnění blízkých osob, které utrpěly újmu nezákonnou domovní prohlídkou, či vazbou.
Dušan Šrámek
