Tvrdý spor se v současné době odehrává okolo Evropského soudního dvora (ECJ). Soudci jeho Tribunálu totiž dávají jasně najevo svůj nesouhlas s podobou reformy soudu, která mimo jiné zvyšuje na dvojnásobek právě počet soudců Tribunálu. Věcí se nedávno zabýval i právní výbor Evropského parlamentu a v kuloárech se hovoří o nevídané krizi.
V Lucembursku sídlící Soudní dvůr EU je nejvyšší právní instancí EU a odpovídá za jednotný výklad a aplikaci evropského práva. Jeho součástí je Tribunál a také Soud pro veřejnou službu. Soudní dvůr samotný i Tribunál mají po 28 soudcích, tedy po jednom z každé členské země. Soud pro veřejnou službu, který řeší spory mezi institucemi EU a jejími zaměstnanci, má soudců sedm.
Kvůli zvyšujícímu se počtu projednávaných kauz sami soudci Tribunálu už před časem navrhovali zřízení dalšího specializovaného soudu. Ten by řešil problematiku ochranných známek, která nyní tvoří asi 40 procent jejich pracovní náplně a tak by jim výrazně ulehčil.
Předseda ECJ Vasilos Skuris ale místo toho loni přišel s návrhem na zvýšení počtu soudců Tribunálu o 12. S tím ale narazil u členských zemí EU. Osmadvacítka se totiž neshodla na způsobu, jak onen tucet soudců vybrat. „Jako neprůchodné se ukazuje cokoliv, co není dělitelné 28,“ popsal situaci v rozhovoru s ČTK dobře informovaný zdroj.
Představa reformy, kterou soud shrnul v tiskové zprávě na konci dubna, ovšem počítá také s opětovným spojením Tribunálu a Soudu pro veřejnou službu. Už letos by se měl počet soudců Tribunálu zvýšit o 12, příští rok by se oba nižší evropské soudy sloučily a Tribunál by tak měl 47 soudců. V roce 2019 by mělo přijít jeho konečné zvýšení na 56 soudců.
Soudci Tribunálu ovšem podle informací ČTK upozorňují, že u těchto devíti naposledy přidaných soudců nepočítá návrh s odpovídajícím materiálním zabezpečením. Logickým důsledkem by tak bylo například snížení počtu asistentů zřejmě na dva ze současných tří.
„Poslední věc, kterou Tribunál potřebuje, je příliš mnoho velitelů-soudců, které podporuje omezený počet kvalifikovaných zaměstnanců. To nevyhnutelně povede k vážnému snížení produktivity,“ ostře formulovali svůj postoj soudci Tribunálu v nedávném vyjádření pro europoslance.
Podepsána je také česká soudkyně Irena Pelikánová, která ale po dotazu ČTK věc nechtěla dál komentovat.
Jak připomněl český europoslanec Pavel Svoboda, který právní výbor v europarlamentu vede, není sporu o potřebě pomoci Tribunálu vyrovnat se s rostoucím počtem případů. V roce 2010 tato část evropského soudu řešila 1300 kauz, loni jich bylo 1423 a průměrná doba řízení je skoro dva roky. Europarlament podle Svobody nyní čeká na vyjádření členských zemí, jak s věcí dál naložit.
Na veřejnost se tak postupně dostává spor, který spolu v zákulisí už řadu let vedou předseda celého Soudního dvora EU Vasilios Skuris a Tribunál. Skuris, kterému se nelíbí odpor Tribunálu vůči jím navrženému postupu ani vystoupení soudců v europarlamentu, dokonce hrozí disciplinárním řízením kvůli přístupu předsedy Tribunálu Marca Jaeger.
-čtk-
