Debatu o ustavení Nejvyšší rady soudnictví je třeba vrátit na počátek a znovu si položit otázku, k čemu ji potřebujeme, soudí ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO). Česká justice položila osobnostem justiční politiky otázku, zda nastal čas nějakou formu soudcovské samosprávy, resp. správy chodu justice ustavit, případně jakou. A selhává ministerstvo spravedlnosti v plnění těchto úkolů, jak zaznělo ve čtvrtek na konferenci na Nejvyšším soudu v Brně?

Helena Válková (ANO), předsedkyně podvýboru pro justici a soudní samosprávu PSP ČR, bývalá ministryně spravedlnosti:

Argumenty pro zřízení Nejvyšší rady soudnictví, které zazněly na semináři, mne přesvědčily o opodstatněnosti takového kroku, nicméně v kontextu komplexněji pojatého plánu reformy justice se strategickým cílem její vyšší efektivity, a tím i prestiže a důvěry v její fungování, kterou dnes veřejnost spíše nemá než má.
Ministerstvo podle mého názoru tuto roli plnit dost dobře nemůže a myslím, že by mělo být spíše servisním pracovištěm vytvářejícím dobré podmínky pro chod justice než tím, kdo bude rozhodovat o personálních otázkách, které soudy považují často za nepřípustné vměšování do svých vnitřních záležitostí, ať již právem, či neprávem.

Marie Benešová (ČSSD), místopředsedkyně ústavně-právního výboru PSP ČR, bývalá ministryně spravedlnosti:

Od roku 1989 se o těchto zmíněných tématech debatuje, střídavě horlivě, pak zas vlažně. Nyní jsme opět ve fázi horlivosti, díky předchozí ministryni prof. Válkové, jež chtěla odbřemenit ministerstvo od nevděčných problémů justice, jež musí ministr řešit. Její vizi lze pochopit, ale v českých podmínkách a s ohledem na aktuální situaci v justici bych ji hodnotila jako poněkud naivní a obávala bych se zabetonování některých proslavených jedinců a usurpování moci právě v Nejvyšší radě soudnictví.

Mohlo by vás zajímat

Pavel Blažek (ODS), místopředseda ústavně-právního výboru PSP ČR, bývalý ministr spravedlnosti:

Vláda se k tomu sama zavázala a sliby se mají plnit (nejen o Vánocích). Musí jít ale opravdu o druh „samosprávy“, což by znamenalo, že v celé Nejvyšší radě soudnictví nemohou být soudní funkcionáři z titulu správní funkce, ale lidé vzešlí z voleb při inkompatibilitě se správními funkcemi v justici. Rozsah inkompatibility může být ještě předmětem diskuse.

Martin Plíšek (TOP 09), poslanec, člen ústavně-právního výboru PSP ČR:

O efektivnější správě soudu je treba diskutovat. Nejvyšší rada soudnictví je jednou z forem teto správy. K tomuto tématu plánuje ústavně.-právní výbor Poslanecké sněmovny seminář na podzim. Ministerstvo spravedlnosti a Soudcovská unie by měly předložit analýzu, na základě které by zákonodárci měli rozhodnout o případné změně současného stavu, ve kterém vykonává příslušné kompetence samotné ministerstvo.
Jsem ale poněkud rozpačitý z toho, co vlastně současná vláda chce. V programovém prohlášeni vlády se hovoří o záměru zřídit soudcovskou radu, současný ministr spravedlnosti rovnou říká, ze ji nepodporuje a zřejmě změnu příslušné legislativy ani nepřipravuje.

Zuzka Bebarová Rujbrová (KSČM), poslankyně:

Souhlasím se soudcovskou samosprávou. Je logické, že ministerstvo,které by přišlo o možnost ovlivňovat chod justice, nespěchá.

Jan Chvojka (ČSSD), poslanec, člen ústavně-právního výboru PSP ČR:

Shodou okolností jedu z Bratislavy, kde jsem se s politiky bavil i tomto tématu. Na Slovensku již několik let rada soudnictví funguje a není po zkušenostech vnímána nijak pozitivně. Politiky ani běžnými občany.
Nevím, zda je čas na ustavení soudcovské samosprávy. Nepřijde mi totiž, že by bez ní české soudnictví nějak zásadně selhávalo. Pravda je, že to máme v programovém prohlášení, a to by se mělo držet. Případnému zavedení soudcovské samosprávy bude předcházet ještě velmi náročná diskuse. Zejména se bude řešit poměr politických nominantů v tomto orgánu (či otázka, zda by tam vůbec měl někdo z politiků být).

Marek Černoch (Úsvit), poslanec, člen Ústavně-právního výboru PSP ČR:

Zřízení Rady soudnictví má smyl zejména jako ochrana před zasahováním politiků do moci soudní. Takový orgán by jednoznačně posílil nezávislost soudnictví na politicích.
Průměrná životnost českého ministra spravedlnosti je tristně krátká a v podstatě neumožňuje jakýkoli koncepční přístup k soudnictví. Rada soudnictví by se mohla stát orgánem, který by se koncepční prací zabýval. Na rozdíl od průměrného ministra by její funkční období bylo dostatečně dlouhé.

-rm-