Zákon je reakcí na předloňská odhalení Edwarda Snowdena. Bývalý bezpečnostní expert NSA informoval o rozsahu dat, které NSA shromažďovala, a vyvolal tak mezinárodní skandál. Foto: Wikipedia

Americký Senát zablokoval omezení pravomocí tajných služeb

Americký Senát zablokoval přijetí zákona o tajných službách, který by omezil pravomoci Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a zejména program masového sběru dat z internetové a telefonické komunikace. Návrh zákona minulý týden schválila Sněmovna reprezentantů, ale republikánská většina v horní komoře Kongresu předem avizovala, že bude proti.

Americké tajné služby se nyní mohou ocitnout ve vzduchoprázdnu, protože v Senátu se nenašlo dost hlasů ani na prodloužení dosud platného zákona, jehož účinnost vyprší 1. června.

Návrh zákona označovaného jako Freedom Act podpořilo 57 senátorů, pro jeho přijetí bylo ale potřeba 60 hlasů. Sněmovnou reprezentantů přitom zákon prošel hladce a podpořilo ho 388 kongresmanů, proti jich bylo jen 88.

Hlavním smyslem nové legislativní úpravy je výrazně omezit počet případů, kdy budou rozvědky moci shromažďovat údaje o komunikaci Američanů. Místo masového sběru dat se má sledování údajů o telefonátech a e-mailech omezit na jednotlivé případy lidí, kteří budou splňovat mnohem přesněji vymezené podmínky než nyní. Zákon je reakcí na předloňská odhalení Edwarda Snowdena. Bývalý bezpečnostní expert NSA informoval o rozsahu dat, které NSA shromažďovala, a vyvolal tak mezinárodní skandál.

V souvislosti s reformou tajných služeb poskytl Snowden britskému deníku The Guardian velký rozhovor, v němž ocenil, že se Kongres snaží pravomoci tajných služeb okleštit. „Aktivita Kongresu je naprosto mimořádná. Je to poprvé od 70. let, co rozvědky musejí počítat se zúžením svých pravomocí, a ne s jejich rozšířením,“ řekl.

Ačkoli na přijetí zákona intenzivně tlačil i prezident Barack Obama, vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell dal spolu s dalšími významnými republikány najevo, že je pro zachování stávajících pravidel. Ta stanovuje zákon známý jako Patriot Act přijatý po útocích z 11. září 2001, jehož platnost však skončí 1. června.

Hlasování v Senátu tak dopadlo prakticky totožně jako loni na podzim, kdy reforma NSA zkrachovala právě na nesouhlasu republikánů z horní komory Kongresu. Zákon přitom nyní oproti loňsku obsahuje mnoho ústupků, například až do roku 2019 garantuje tajným službám možnost získávání informací o podnikatelské činnosti a finančních transakcích.

Senátoři se dnes snažili odhlasovat prodloužení původního zákona Patriot Act o dva měsíce, potřebnou většinu se ale v horní komoře najít nepodařilo. Vedení Senátu se proto dohodlo, že si zákonodárci o den zkrátí nadcházející prázdniny a že se vrátí do práce už 31. května, aby zvážili, jak vypršení platnosti zákona zabránit.

-čtk-