V nedělním publicistickém pořadu Otázky Václava Moravce informoval ministr spravedlnosti Robert Pelikán veřejnost, že kauza Davida Ratha by měla sloužit jako případová studie pro přípravu nového trestního řádu.

„Případová studie bývá charakterizována jako detailní studium jednoho, či malého počtu případů za účelem aplikace získaných poznatků při porozumění případům obdobným […] Případové studie vychází z předpokladu, že důkladné prozkoumání jednoho případu napomůže porozumění případům podobným,“ tolik k pojmu Wikipedia.

Z výroků uvedených panem ministrem lze usuzovat, že ministerstvo spravedlnosti dosud nemá k dispozici veškerá fakta k „důkladnému prozkoumání“ tohoto případu, jak dokládá jeho tvrzení: „Kauza je pro nás poučná, ukázala, jak se dá v současném právu zdržovat trestní řízení.“

Budiž připomenuto, že moderátor pořadu ani tentokrát, stejně jako v předchozích pořadech zmiňujících kauzu Davida Ratha, neshledal důvod k přizvání některého z v ní činných obhájců. Zřejmě k vyváženosti pořadu plně postačí přítomnost vrchní státní zástupkyně (ve dvou pořadech), případně současných či bývalých ministrů spravedlnosti. Podiv projevili už i někteří studenti žurnalistiky.

Bez komentářů a osobního hodnocení předkládám fakta případu, která si může ministerstvo spravedlnosti z titulu výkonu správy soudnictví samo ověřit:

Mohlo by vás zajímat

Jednací dny

Hlavní líčení ve věci Davida Ratha se konalo v roce 2013 v měsíci srpnu 12 dnů, v září 7 dnů, v říjnu 13 dnů, v listopadu se nekonalo vůbec, v prosince 8 dnů, v roce 2014 v měsíci lednu 10 dnů, v únoru 3 dny, v březnu 4 dny, v dubnu 9 dnů, v květnu 1 den, v červnu 5 dnů, v červenci 8 dnů, v srpnu se nekonalo vůbec, v září 2 dny, v říjnu 10 dnů, v listopadu se nekonalo vůbec, v prosinci se nekonalo vůbec, v roce 2015 v měsíci lednu se nekonalo vůbec, v únoru 3 dny, v březnu se nekonalo vůbec a v dubnu 5 dnů.

Poslední hlavní líčení se v lednu 2014 konalo 31. ledna 2014 a poté znovu až 25. února 2014, v únoru naposledy 27. a poté znovu až 25. března. Znatelná prodleva mezi dny hlavního líčení je i v květnu a červnu, kdy se hlavní líčení konalo 2. května 2014 a poté znovu až 2. června 2014 a dále v měsíci listopadu a prosinci 2014 a v lednu 2015, kdy se hlavní líčení nekonalo ani jeden den.

Počet vyslýchaných svědků

V přípravném řízení bylo policií vyslechnuto 100 svědků. Na návrh obhajoby nebyl vyslechnut ani jeden svědek.

Obžaloba navrhla soudu výslech 43 svědků, ostatní svědecké výpovědi či záznamy o vysvětlení navrhla přečíst u hlavního líčení. Soud vyslechl všechny svědky navržené obžalobou a svědky vyslechnuté policií v přípravném řízení s výjimkou dvou svědků.

K návrhu obhajoby byli vyslechnuti 4 svědci, mimo jiné svědek Gregor – oznamovatel údajné trestné činnosti. Jeho výslech v přípravném řízení nebyl proveden vůbec.

O návrhu na výslech dalších svědků navržených obhajobou soud dosud nerozhodl.

Počet výslechů znalců

Obžaloba nenavrhla výslech ani jednoho znalce v řízení před soudem.

Obhajoba navrhla výslech zpracovatelů znaleckých posudků. Soud vyslechl 13 znalců, výslech dvou znalců nebyl dokončen.

Listinné důkazy

Obžaloba navrhla soudu předložení stranám stovky listinných důkazů, aniž by uvedla, proč tu kterou listinu navrhuje a co má listina prokazovat. Mezi nimi jsou listiny stejného znění, grafické úpravy i stavu, založené obžalobou do spisu dvakrát a v některých případech i třikrát. Listiny jsou převážně v kopiích, neověřené a nesvázané, v mnoha případech neúplné (na to obhajoba poukazovala ještě před zahájením hlavního líčení). Markantní je například svazek listin označených „Technicko-ekonomická studie zámku Buštěhrad“, který je založen do spisu dvakrát – vždy bez poslední stránky, a to bez jakéhokoliv vysvětlení ze strany obžaloby.

O návrzích obhajoby na provedení listinných důkazů soud dosud nerozhodl, tudíž je ani neprováděl.

Návrhy na vyloučení soudce

Obhajoba podala v průběhu řízení šest návrhů na vyloučení soudce podle §30 tr. řádu.

První námitka (18.7.2013) se týkala podjatosti předsedy senátu Krajského soudu v Praze Mgr. P. vůči jednomu z obhájců MUDr. Davida Ratha z důvodu jeho angažmá v civilním sporu mezi Mgr. P. jako žalovaným a MUDr. Davidem Rathem jako žalobcem. Tato námitka byla pravomocně zamítnuta (4.6.2014).

Druhá námitka (19.června 2014) se týkala podjatosti přísedícího senátu Krajského soudu v Praze J.O. z důvodu jeho předpojatého vystupování v řízení. Tato námitka byla pravomocně zamítnuta (16.12.2014).

Třetí námitka (20.ledna 2014) se týkala podjatosti předsedy senátu Vrchního soudu v Praze JUDr.M.Z. a přísedících tohoto senátu JUDr.J.M., a JUDr.O.H., a to z důvodu jejich poměru k projednávané věci a osobě MUDr. Davida Ratha. Této námitce Vrchní soud v Praze vyhověl a celý senát byl vyloučen z projednávání věci (5.6.2014).

Čtvrtá námitka (11.12.2014) se týkala podjatosti předsedy senátu Krajského soudu v Praze Mgr.P. Důvodem vyloučení Mgr.P. je jeho poměr k osobě obžalovaného a jeho rodinným příslušníkům, zejména jeho otci. O této námitce dosud nebylo pravomocně rozhodnuto.

Pátá námitka (5.2.2015) se týkala podjatosti předsedy senátu Krajského soudu v Praze Mgr.P. a přísedících tohoto senátu. Tvrzeným důvodem vyloučení Mgr.P. je zejména jeho mimořádně vstřícný přístup k mediím, oceněný Úřadem pro ochranu osobních údajů pokutou vyměřenou Krajskému soudu v Praze, neetické jednání, opakované porušování zákonných i ústavních práv obžalovaného deklarované vyššími soudy (Vrchním soudem v Praze – ve třech případech, Ústavním soudem ve dvou případech). Důvodem vyloučení přísedících je dále jejich blízký vztah k Středočeskému kraji, který přísedící do jejich funkce volí a odvolává je z ní. Podle obžaloby měl být Středočeský kraj jednáním obžalovaného poškozen, pak ovšem platí mutatis mutandis, že „nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci“. O této námitce senát Mgr.P. dosud nerozhodl.

Šestá námitka (23.4. 2015) se týkala podjatosti předsedy senátu Krajského soudu v Praze Mgr.P. a přísedících tohoto senátu. Důvodem vyloučení Mgr.P. je jejich poměr k projednávané věci spočívající v tom, že ještě před skončením dokazování učinil tento senát rozhodnutí o rozsahu dokazování, zákonnosti předložených důkazů, jejich kvalitě a učinil skutkové závěry a tyto již prezentoval ve svém rozhodnutí v odděleně vedené věci dne 7.dubna 2015. Tím se řízení proti osobě obžalovaného stalo formální s předem známými skutkovými i právními závěry. Důkazem porušení objektivního testu nestrannosti jsou mimo jiné doložené výstupy z medií. O této námitce senát Mgr.P. dosud nerozhodl.

Žádosti MUDr. Davida Ratha o odročení

David Rath požádal o odročení nařízeného hlavního líčení ve třech případech, soud mu vyhověl v jednom případě.

Poprvé požádal o odročení hlavního líčení nařízeného na dny 8.-10. října 2014 a to z důvodu péče o těžce nemocného otce (prof. MUDr. Ratmír Rath, DrSc., zemřel následující den 11.října 2014). Této žádosti o odročení soud nevyhověl.

Druhé žádosti o odročení hlavního líčení nařízeného na dny 22.-24. října 2014 z důvodu onemocnění soud vyhověl.

Potřetí požádal David Rath o odročení 17.února 2015 z důvodu zdravotní indispozice (viróza). Této žádosti soud nevyhověl, ale věc MUDr. Davida Ratha vyloučil do samostatného řízení vedeného ve věci obžalované L. N.

Obhájci MUDr. Davida Ratha požádali soud o odročení jednání pouze z důvodu kolize s jiným řízením, tento návrh vzali zpět po zajištění obhajoby jinou osobou.

Jednostranné dojmy proti faktům neobstojí

Tolik ověřitelná fakta. Snad by stálo za to se jimi zabývat. Obvinění, že za délkou procesu s MUDr.Rathem stojí množství námitek na podjatost soudců, neobstojí. Jednak soud tyto námitky řeší s několikaměsíčním odstupem a jednak bez ohledu na ně nařizuje hlavní líčení. Nutno podotknout, že tak činí v souladu s trestním řádem, který s námitkou podjatosti nespojuje ani přerušení hlavního líčení ani okamžité předložení věci jinému orgánu.

K úvaze se nabízí, zda podaná obžaloba je vůbec projednatelná před soudem, zda mnoha hodinové přehrávání odposlechů zachycujících praskání nábytku či vůbec nic má z pohledu obžaloby relevantní důkazní význam, zda čtení listin, o nichž ani soud ani obhajoba nemá jasno, ke kterému tvrzení obžaloby se mají vztahovat, přispívají k rychlosti řízení.

Snad kauza Rath bude skutečně výzva pro ty, jejichž ambice směřují k vytvoření nového moderního trestního řádu, v němž práva obhajoby i obžaloby budou nejen deklarovány, ale i důsledně chráněny. Řádu, v němž soud nebude přebírat úlohu obžaloby a obžaloba ponese plnou odpovědnost za kvalitu přípravného řízení, předložené důkazy a právní argumentaci.

Ministerstvo spravedlnosti zatím neuvedlo, zda kauzu Davida Ratha bude zpracovávat jako intrinsitní, instrumentální, exploratorní, deskriptivní, explanatorní či testovací případovou studii.

Bez ohledu na zvolený typ případové studie by jejím základem – jak uvádí shora citovaná definice – mělo být vždy důkladné prozkoumání tohoto případu a nikoliv jen dojmy, pocity a hodnocení jedné strany, byť by onou stranou byli lidé toho času u moci…

Roman Jelínek,
autor je advokát