Stále rostoucí počet lidí, kteří jsou k trvalému bydlišti hlášeni na radnicích, podle ministerstva vnitra výrazně komplikuje práci státním úřadům, samosprávě či exekutorům. Chystá proto právní úpravu, která by zavedla povinnost občanů hlásit se k trvalému pobytu podle toho, kde skutečně pobývají. Obnoven má být institut přechodného pobytu pro ty, kteří déle než 90 dnů žijí jinde než v místě trvalého pobytu.
Vyplývá to z návrhu věcného záměru zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech, který ministerstvo vnitra zveřejnilo na webových stránkách vlády.
K 1. lednu letošního roku bylo na obecních úřadech evidováno 375.198 občanů, počet takzvaných úředních bezdomovců přitom každým rokem stoupá. Komplikuje to práci úřadům, například při vybírání poplatků za odpad či při vymáhání dluhů. Orgány činné v trestním řízení mají ztíženou úlohu při dohledávání občanů.
Vnitro považuje za problém i to, že statistická a geografická data o obyvatelích neodpovídají skutečnosti, takže například příspěvky na výkon státní správy jsou rozdělovány nespravedlivě. „Je tedy žádoucí, aby informační systém evidence obyvatel obsahoval aktuální údaj o místě trvalého pobytu občana,“ argumentuje ministerstvo.
Na radniční adrese mají trvalé bydliště evidováni lidé, kteří ve správním řízení přijdou o svoji dosavadní adresu trvalého pobytu. Jsou mezi nimi bezdomovci, ale například i lidé, kteří se na své původní adrese nezdržují a o trvalé bydliště přišli na popud majitelů nemovitostí.
Vnitro navrhuje, aby občan už nemusel jako dosud dokládat vlastnictví nemovitosti, aby se mohl přihlásit k trvalému pobytu. „Věcným záměrem zákona se mimo jiné nově navrhuje stanovit občanům povinnost hlásit změnu trvalého pobytu a vlastníkům nemovitosti se ukládá povinnost umožnit občanům přihlásit se k trvalému pobytu na adresu jejich nemovitosti,“ uvádí se v návrhu. Stát by měl lidem umožnit přihlásit se k trvalému pobytu i v nebytovém prostoru, například v ateliérech.
Hlásit druhou adresu takzvaného přechodného pobytu by podle České televize měli například studenti na kolejích, lidé na dlouhodobých pracovních cestách, ale třeba i chataři a chalupáři, kteří ve svých rekreačních objektech tráví několik měsíců. Nová právní úprava by měla zpřehlednit i situaci ve vyloučených lokalitách. Často tam dlouhodobě žijí lidé, kteří tam nejsou přihlášeni k trvalému pobytu a neplatí za energie, svoz odpadků, úklid či další služby.
-čtk-
