Jak česká média referovala v uplynulém týdnu o dění v české justici? Ve spolupráci se společností HI-LIGHTS Česká-justice.cz přináší pravidelné týdenní shrnutí důležitých událostí. Zároveň jsme pro vás připravili i přehled očekávané agendy následujícího pracovního týdne.

I minulý týden hrály hlavní roli v tuzemských médiích výhrady k návrhu zákona o státním zastupitelství a do jeho doprovodných norem začleněná změna v kárné odpovědnosti. Pozornost byla dále věnována i dříve hojně diskutované novele občanského zákoníku či podpisům, které přibyly pod dohodou o platech soudců.

Již několikátý týden rezonuje justičním prostředím návrh zákona o státním zastupitelství. Po kritice, která se na něj snesla z různých stran, se zákon v úterním Právu jal bránit sám ministr spravedlnosti Robert Pelikán. „Musíme chápat, že speciál se bude zabývat velice specifickým typem kriminality. Z toho důvodu jeho izolace od státní a politické moci je podle mne nezbytnost,“ oponoval ministr nejčastějším výtkám na absenci větší kontroly nad budoucím protikorupčním útvarem.

Dění okolo připravovaného zákona o státním zastupitelství krátce okomentoval pro týdeník Ekonom Jaroslav Kramer. Podle něj má rozruch spojený s častými a pravidelnými veletoči v samotné koncepci návrhu za účel pouze jediné – nepřijmout vůbec žádný zákon. Na blížící se reformu soustavy státních zástupců narážel i bývalý prezident Václav Klaus. V rozhovoru pro pondělní vydání deníku E15 upozornil na nebezpečí, jež skýtá rostoucí „soudcokracie“ či posilování role veřejných žalobců. Kriticky se k návrhu vyjádřila bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková. „Návrh zákona o státním zastupitelství se musí podstatně přepracovat, takto sněmovnou neprojde, nechápu ten nebezpečný obrat o 180 stupňů,“ napsala Válková v příspěvku na sociální síti Twitter.

Je tedy patrné, že návrh klíčové normy nemá v současné době příliš širokou podporu. To ostatně potvrdil článek Roberta Maleckého na serveru Česká justice, jehož předmětem bylo čtvrteční jednání ústavně-právního výboru v Kroměříži. Podle informací serveru se jednání dotklo nejen již známých výhrad, ale i nových témat jako např. ekonomického a personálního zabezpečení tzv. protikorupčního speciálu. „Není vůbec jasné, v jaké podobě bude návrh předložen vládě. Teď se zkrátka není k čemu vyjadřovat,“ řekl serveru člen výboru Martin Plíšek /TOP 09/.

S návrhem zákona o státním zastupitelství souvisí i další téma, které budí v justičních kruzích kontroverze – kárná odpovědnost soudců. Ostrými slovy nejen proti samotné myšlence, ale i proti způsobu, jakým ji ministerstvo spravedlnosti začlenilo do doprovodných norem k zákonu o státním zastupitelství, nešetřil předminulou sobotu v rozhovoru pro server Česká justice předseda Nejvyššího správního soudu Josefa Baxa. Minulý týden svůj nesouhlas vyjádřila i prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. „V rámci připomínek budeme navrhovat, aby tato úprava nebyla vůbec přijata, aby byla smetena ze stolu,“ kritizovala návrh ve středečním vydání deníku Právo.

Napříč internetovými servery zazněla ve čtvrtek zpráva o tom, že všichni soudci Nejvyššího soudu podepsali dohodu o narovnání platů. V tiskové zprávě to oznámil mluvčí soudu Petr Knötig s tím, že tak soudci učinili „při vědomí své společenské odpovědnosti a v zájmu zachování důvěry veřejnosti v soudní moc“. Další média pak informovala, že svůj podpis pod dohodu připojili i všichni soudci Nejvyššího správního soudu, a to včetně těch bývalých.

Zpožděním tzv. urgentní novely občanského zákoníku, na kterou se čeká již několik měsíců, se zabýval Jan Januš v pondělních Lidových novinách. O názor ohledně zásadnější úpravy kodexu požádal např. hlavního autora zákoníku Karla Eliáše, podle kterého má smysl o ní uvažovat až po delším čase a navíc většinu problémů lze dle jeho názoru překlenout judikaturou. Nutnost změn pak obhajoval poradce ministra spravedlnosti Petr Čech, který poukazoval na to, že lze evidovat stovky nejasností, které zatěžují praxi.

Lidové noviny se dále věnovaly právním předpisům, které nejvíce trápí podnikové právníky. Jako značně problémový se jeví např. stavební zákon nebo zákon o veřejných zakázkách. „Důvodem jsou jeho neustálé novely, které předpis činí nepřehledným, nesrozumitelným, s množstvím administrativně složitých procesů. A to jak na straně zadavatele, tak na straně uchazeče,“ vyjádřila nespokojenost Petra Gříbková ze společnosti Atlas consulting.

Úvahu nad vzájemným vztahem zákonů a mravů v současném politickém prostředí prezentoval v Lidových novinách právník a vysokoškolský pedagog Jiří Přibáň. Vrátil se ke kauze tří exposlanců, kteří výměnou za poslanecké mandáty přijali lukrativní místa. Případ dospěl nedávno ke smíru, k němuž podle Přibáně již dříve přispěl velice extenzivní výklad pojmu tzv. indemnity učiněný Nejvyšším soudem.

Čtvrteční nález Ústavního soudu v případě odpíračů vojenské služby a jejich odškodňování, ve kterém nejvyšší soudní orgán upřesňoval své rozhodnutí z loňského listopadu, se setkal s přívětivým přijetím v pátečních Lidových novinách. „V tomto případě je opravdu to nejpodstatnější, že obětem nespravedlnosti se nakonec nedostane výsměchu v podobě vracení již jednou vyplaceného odškodnění,“ kvitoval verdikt komentátor Martin Zvěřina. Podle něj nález dokládá, že „existuje jistý nejvyššími patry justice sdílený elementární koncept spravedlnosti“.

OČEKÁVANÁ AGENDA: