Ministerstvo vnitra dokončilo a do připomínkového řízení rozeslalo novely zákonů o sdružování v politických stranách a hnutích a volebních zákonů. Pokud by byly přijaty, znamenalo by to revoluci v dosavadním systému financování politických stran a hnutí a také pro průběh volebních kampaní. Nově se například zavádí hranice pro příjem darů od fyzických a právnických osob, vzniknout by měl i úřad pro kontrolu hospodaření politických stran a hnutí.

„Strany a hnutí nesmějí přijmout bezúplatné plnění nebo dar, pokud by součet všech peněžitých darů, popřípadě peněžních částek odpovídajících obvyklé ceně bezúplatného plnění nebo věcného daru přijatých od jedné a téže osoby přesáhl v jednom kalendářním roce částku 2 miliony Kč. Za jednu a tutéž osobu se považuje i právnická osoba, která je ve vztahu k osobě podle věty první osobou ovládající nebo ovládanou. Je-li poskytovatel bezúplatného plnění nebo dárce členem strany a hnutí, snižuje se limit 2 miliony Kč o částku odpovídající části jeho členského příspěvku za kalendářní rok ve výši přesahující 50 000 Kč,“ zní klíčový odstavec nového zákona o politických stranách, který zavádí dlouho diskutovanou hranici pro poskytování darů politickým stranám a hnutím.

Dále má návrh ministra Milana Chovance (ČSSD) za cíl upravit dosavadní strukturu výročních finančních zpráv tak, aby podrobněji vypovídaly o hospodaření stran a hnutí. V případě příjmů z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku zavádí povinnost uvést výčet příslušného majetku spolu s dosaženým příjmem. V případě příjmů vznikajících z účasti na podnikání pak povinnost identifikovat příslušné subjekty a výši dosažených příjmů získaných stranou a hnutím z podnikání. Výraznou změnu zavádí návrh i v případě, že si strana nebo hnutí vezme půjčku: Nově by byla povinnost uvést nejen jejich poskytovatele, ale i podmínky, za nichž byla půjčka poskytnuta.

Návrh by stranám a hnutím nově uložil povinnost členit provozní výdaje ve výročních zprávách, a to tak, že odděleně by se uváděly výdaje na nákup zboží a služeb, přičemž bude vyžadována i jejich specifikace, tj. zda se jedná o nákup reklamy či poradenské služby. Strany a hnutí by také musely ve zprávě uvést přehled bezúplatného plnění, s uvedením identifikačních údajů poskytovatele a obvyklé ceny a zároveň zvlášť uvádět takové poskytovatele, kteří jsou členy strany a hnutí.

Také transparentní účty, které nyní některé strany a hnutí používají dobrovolně, by podle návrhu byly nově povinností. Strany a hnutí by také ztratily možnost libovolně vybírat svého auditora, kterého by navíc minimálně po pěti letech byly povinny obměňovat.

Mohlo by vás zajímat

Chovancův úřad navrhuje tři varianty kontroly hospodaření politických stran: ustavit nový nezávislý správní orgán, rozšířit pravomoci NKÚ, popřípadě ponechat stávající stav, kdy je kontrola svěřena Poslanecké sněmovně a v tomto případě pouze rozšířit oprávnění kontrolnímu výboru a výkon sankcí svěřit stejně, jako v případě kontroly ze strany NKÚ, finančnímu úřadu.

Nový úřad: Předseda a čtyři kontroloři

V případě ustavení nového úřadu pro kontrolu hospodaření politických stran a hnutí se počítá s 15 zaměstnanci (předseda + 4 kontroloři a 10 provozních zaměstnanců), přičemž náklady na jeho vznik a provoz v prvním roce se odhaduje na přibližně 20 mil. Kč a v dalších letech 15,5 mil. Kč ročních nákladů.

Předsedu a jeho členy by na šest let volil Senát a jmenoval prezident republiky, přičemž návrhovou pravomoc u členů úřadu by měla Poslanecká sněmovna, jednotliví senátoři a prezident NKÚ. Senát by pak volil po jednom z kandidátů navržených prezidentem NKÚ a senátory a po dvou z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou.

Vzhledem k dosavadním debatám nejen v koalici, kdy především hnutí ANO Andreje Babiše odmítalo omezování příjmů darů politickými stranami a hnutími, ale na politické scéně obecně, se dá nad návrhem očekávat bouřlivá debata, jejíž výsledek se dá dnes jen těžko předjímat.

-tra-