Premiér Sobotka ve Sněmovně naznačil, že by se hranice u zákona o prokazování původu majetku mohla snížit zpátky z deseti milionů korun na pět.
„Myslím si, že předmětem legitimní diskuse ve vládě bude, zdali by ten rozdíl neměl být menší, zdali by to například neměla být částka pět milionů korun,“ řekl včera ve Sněmovně v rámci interpelací premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Slova zazněla v kontextu novely zákona o daních z příjmu. Ta by měla být účinná od 1. ledna roku 2016 a počínaje tímto datem by v Česku také měl být zaveden institut prokazování původu majetku.
„U té novely skončilo připomínkové řízení, v tuto chvíli materiál projednávají vybrané pracovní komise legislativní rady vlády. Jakmile skončí posuzování této novely zákona o daních z příjmů na legislativní radě vlády, bude neprodleně předložena na jednání vlády a posléze postoupena do Poslanecké sněmovny. Očekávám, že během měsíce dubna by mělo dojít k projednání na půdě legislativní rady vlády, nejpozději v květnu by vláda měla hlasovat o tomto návrhu a předpokládám tedy, že by ještě v květnu mohla ten návrh dostat Poslanecká sněmovna. Rezortem, který je odpovědný za zpracování novely zákona o dani z příjmu je přirozeně Ministerstvo financí,“ uvedl ve Sněmovně premiér.
Bijte bohatší: Komentář advokáta Tomáše Sokola k prokazování původu majetku si můžete přečíst ZDE.
Pokud poplatník nebude schopen na výzvu správce daně prokázat původ svých příjmů a odhadovaná výše nepřiznané daně bude vyšší než dva miliony korun, správce daně podle novely přistoupí ke stanovení daně podle „zvláštních pomůcek,“ na základě kterých odhadne výši nezdaněného příjmu poplatníka porovnáním s neprokázaným nárůstem jeho jmění.
Od standardních pomůcek, které v současnosti používá finanční úřad, se institut zvláštní pomůcky podle Sobotky liší tím, že se přihlédne jen k výdajům, které prokáže poplatník.
„To je tedy otázka přenesení té prokazovací povinnosti na poplatníka právě v tomto specifickém případě. V takovém případě v okamžiku, kdy bude vypočtena daň takto popsaným způsobem, se současně se stanovením daně předepíše penále ve výši až 100 % daně, respektive ve výši 50 % daně, pokud poplatník se správcem daně spolupracuje,“ řekl Sobotka.
Dalším nástrojem správce daně v daňovém řízení bude prohlášení o majetku, které je už dnes využíváno v exekučním řízení. Tímto prohlášením správce daně zafixuje stav majetku poplatníka, u kterého má podezření na výraznou částku nezdaněných příjmů. Následně poplatník už nemůže tvrdit, že nově nabytý majetek vlastnil již dříve. Uvedení nepravdivých údajů by pak mělo být trestným činem a je navrhováno zvýšení horní sazby až na tři roky.
Hranice účinné pochybnosti o původu majetku je nyní stanovena na rozdíl deseti milionů korun mezi majetkem, který poplatník mohl nabýt na základě zdaněných příjmů a mezi majetkem, který skutečně nabyl. Premiér ale nadhodil, že by vláda měla jednat o snížení tohoto rozdílu na polovinu.
Mohlo by vás zajímat
Ondřej Fér
Článek vyšel na našem sesterském webu Ekonomický deník