Přijímání rozsáhlé novely zákona o střetu zájmů drhne. Vyplynulo to i ze včerejšího jednání Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, po níž její předseda, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier prohlásil, že nebylo ještě ukončeno vnější připomínkové řízení a novela bude předložena „v řádu týdnů“.
Podle informací České justice totiž podalo zásadní připomínky 39 připomínkových míst a rozpory nevyřešila ani schůzka jejich zástupců, která se konala 20. března na Úřadu vlády.
Nejčastějším důvodem nesouhlasu je jak rozšíření povinnosti hlásit majetek, snížení hranice jeho hodnoty, tak i zavedení povinnosti hlásit dary s hodnotou přesahující 300 Kč. Jsou zde však i připomínky specifické: například Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nesouhlasí s tím, že by nově její členové nesměli vedle výkonu mandátu vykonávat jiné zaměstnání či podnikat, o výjimku z povinnosti uvádět majetkové údaje do registru žádá např. Generální inspekce bezpečnostních sborů a obě civilní zpravodajské služby (BIS a ÚZSI) zase žádají o umožnění využívat data z navrhovaného registru.
Nejzásadnější je však spor, který má s Dienstbierovým týmem Ministerstvo spravedlnosti. To je totiž podle novely jak evidenčním orgánem, tedy správcem centrálního registru, do něhož se data o majetku povinných osob budou vkládat, tak i ústředním správním orgánem. Ministerstvo velmi ostrým tónem upozorňuje, že je navíc gestorem tohoto zákona, do něhož ovšem nemohlo podstatným způsobem zasáhnout. A to vše přesto, že na tento rozpor upozorňovalo na lednové schůzce pracovní skupiny k tomuto zákonu, jejíž závěry se ovšem podle resortu spravedlnosti do novely vůbec nepromítly a která se navíc sešla pouze jednou.
„Důležitý závěr, který vyplynul z jednání této pracovní komise, a opět jej lze vyčíst i z předmětného zápisu, byl pak ten, že tato otázka bude řešena jako kompetenční spor na úrovni vlády. Z předloženého návrhu zákona však vyplývá, že Úřad vlády v této věci již rozhodl, a to nejenom v otázce gestorství tohoto zákona, ale i v otázce toho, kdo bude ústředním správním úřadem pro tuto oblast a evidenčním orgánem. Toto řešení a celý tento postup považujeme za velice nešťastný a neuvážený a musíme s ním důrazně nesouhlasit,“ píše se v připomínkách MSp.
A v ostrém tónu Pelikánův resort pokračuje: „Ministerstvo spravedlnosti (ani Ministerstvo vnitra či jiný příhodný gestor vyjma Úřadu vlády) se k tomuto návrhu nemohlo vyjádřit ani v rámci pracovní skupiny, kde byl předkládán zcela jiný návrh zákona, v němž nebyly tyto zásadní úpravy obsaženy, ani během následného období před rozesláním materiálu do meziresortního připomínkového řízení. Novelu zákona v současné podobě dostali jednotliví členové pracovní skupiny k dispozici až současně se zahájením meziresortního připomínkového řízení, což lze považovat za velice nevhodné řešení.“
Ministerstvo spravedlnosti proto vidí dvě varianty řešení kompetenčního sporu, totiž buď převedení odpovědnosti za zákon o střetu zájmu na Úřad vlády, což považuje za optimální, popřípadě na Ministerstvo vnitra.
„Ještě jednou si tedy dovolujeme zdůraznit, že s předloženým návrhem zákona jako takovým nesouhlasíme, a zcela jistě se nelze ztotožnit především s gescí Ministerstva spravedlnosti k tomuto zákonu, ani s tím, že by toto ministerstvo mělo být ústřední správním úřadem pro danou problematiku a evidenčním orgánem,“ píše v úvodu všech svých 35 zásadních připomínek Ministerstvo spravedlnosti.
-tra-
