Řekne-li se „podjatý soudce“, mnohé automaticky napadne spor obžalovaného Davida Ratha se soudcem Robertem Pacovským. Jednou z podmínek vyloučení soudce pro podjatost je fakt, že soudce má k dané věci nebo k obžalovanému nějaký vztah. Splňuje současný spor obžalovaný a současně žalobce David Rath v. žalovaný a současně soudce Robert Pacovský kriterium podjatosti soudce?
Zvláštní vztah mezi obžalovaným Davidem Rathem a jeho zákonným soudcem Robertem Pacovským je nutné brát vážně ze dvou důvodů: David Rath opakovaně předkládá argumenty pro podjatost svého soudce, které zatím nebyly definitivně vypořádány a mohou se nakonec ukázat jako pravdivé, ostatně se stejnými argumenty David Rath na soudce Roberta Pacovského podal osobnostní žalobu. Jenže za druhé, právě žaloba na soudce Pacovského, může zakládat vztah mezi ním a Davidem Rathem, a tudíž podjatost. Takový postup – zažalovat svého soudce – by pak mohl použít každý obžalovaný v trestním řízení, který by se chtěl svého soudce zbavit nebo řízení před soudem prodloužit.
Situace je o tom zajímavější, že soudce Robert Pacovský bude muset znovu jednat své podjatosti, a to na základě rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z konce března. Vrchní soud dal za pravdu Davidu Rathovi, že rozhodnutí ze 7. ledna tohoto roku, ve kterém se říká, že soudce Pacovský není podjatý, bylo přijato v rozporu s trestním řádem, neboť o podjatosti soudce rozhodoval personálně jiný senát, než senát, který rozhoduje případ Davida Ratha. ČTK k tomu aktuálně uvedla, že „rozhodování jiného než Pacovského senátu vyplynulo z rozvrhu práce soudu“. Vrchní soud však upozornil, že o podjatosti „nemůže jednat jakýkoliv senát daného soudu, ale vždy senát, který danou trestní věc projednává nebo má projednávat a proti jehož soudci nebo přísedícímu námitka podjatosti směřuje“.
Právní názor na hypotetickou konstrukci s obecnými rysy na žádost České justice vyjádřil vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy profesor trestního práva Jiří Jelínek. V průběhu trestního řízení před soudem podá obžalovaný osobnostní žalobu na soudce, příslušný soud nařídí jednání o osobnostní žalobě na dobu za osm měsíců a do té doby bude dále probíhat trestní řízení, kterému předsedá žalovaný soudce. Má nyní soudce s obžalovaným vztah? Tedy vztah žalovaný a žalobce? Je soudce podjatý?, zněly otázky pro Jiřího Jelínka.
Také profesora Jelínka automaticky napadl případ Davida Ratha: „Váš dotaz ohledně podjatosti soudce mi připomíná současnou aktivitu obžalovaného D. Ratha, který civilně žaluje předsedu senátu Pacovského za náhradu škody za podle jeho názoru nezákonnou vazbu a namítá tudíž jeho podjatost. David Rath to ovšem rozšířil ještě na přísedící, protože ti pocházejí ze Středočeského kraje, kde on, Rath, byl hejtmanem, takže jsou také podle jeho názoru všichni podjatí,“ upozornil Jiří Jelínek.
Podle profesora Jelínka pokud je na soudce podána nějaká civilní žaloba a namítáno, že je podjatý, měl by sám rozhodnout podle § 31 tr. řádu, zda tomu tak je či není. „Nemůže postupovat jinak, například snažit se zbavit věci žádostí, aby věc mu byla odňata a přikázána z důvodů vhodnosti jinému soudu – viz § 25 tr. Řádu,“ uvedl Jiří Jelínek.
Rozhodování podle §31 předchází podle trestního řádu § 30 definující podmínky podjatosti včetně vážných důsledku podjatosti, totiž neplatnosti úkonů: Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení.
Způsob, jak vyloučit všechny soudce v. konkrétní okolnosti
Profesor Jiří Jelínek vidí klíč k rozhodnutí, zda je soudce za výše uvedených okolností podjatý nebo není v čase podání žaloby na soudce: „Rozlišoval bych situaci, kdy příslušný trestní soudce vede civilní spor již předtím, než mu vůbec trestní věc obžalovaného napadla, potom bych chápal, že je podjatý ve smyslu § 31 tr. řádu. Jestliže ale v reakci na to, že věc má rozhodovat určitý soudce, anebo dokonce po zahájení a několika proběhlých hlavních líčení si obžalovaný vzpomene, že by mohl soudce civilně žalovat, potom bych zastával názor, pokud samozřejmě k tomu nejsou relevantní důvody, že soudce podjatý není,“ uvedl pro Českou justici doslova Jiří Jelínek.
Podle Jiřího Jelínka by takto bylo možné prostřednictvím podjatosti vyloučit z rozhodování všechny soudce, neboť každý obžalovaný může nalézat různé důvody pro podjatost: „Ostatně po několika hlavních líčeních si obžalovaný snadno najde důvod, že soudce je podjatý, například mu neudělil slovo, když ho obžalovaný chtěl, napomenul ho v průběhu hlavního líčení etc. etc. To znamená následné civilní žaloby na soudce bych považoval za postup, který má sloužit k porušení principu zákonného soudce a jde v podstatě o zneužití ustanovení o vyloučení orgánů činných v trestním řízení. Takto ovšem může účelově vyloučit z rozhodování všechny soudce,“ uvedl Jiří Jelínek.
Profesor Jelínek v komentáři k obecné situaci rovněž uzavírá: „Samozřejmě, že mohou být v konkrétním případě okolnosti, které soudce podjatým činí.“
O tom, že spor Davida Ratha se soudcem Robertem Pacovským činí soudce Pacovského podjatým je bez pochyb přesvědčen advokát Davida Ratha Adam Černý. „Může být magistr Pacovský v rozhodování o trestní věci nestranný, když výsledek trestního řízení bude zásadní pro jeho vlastní spor s MUDr. Rathem a bude mít přímý dopad na to, kolik bude pan Pacovský případně hradit MUDr. Rathovi v této civilní věci za zveřejnění osobních údajů a jako újmu za nezákonnou vazbu?“ vznáší otázku advokát Adam Černý.
Kromě Krajského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze už rozhodoval o podjatosti v případu Davida Ratha také Ústavní soud, který zamítl v této věci stížnost pro nedůvodnost jejího podání v čase, vyplývá z usnesení Ústavního soudu: „Námitku, že trestní řízení vedl soudce, který měl být z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen, lze nepochybně uplatnit jako důvod pro podání odvolání proti prvoinstančnímu rozsudku,“ stojí v usnesení k zamítnuté stížnosti z letošního ledna.
Irena Válová
