Nové vedení Exekutorské komory se pokusí zvrátit návrh, aby kárná pravomoc nad exekutory přešla na Ministerstvo spravedlnosti. Hodlá rovněž pokračovat v informování veřejnosti, řešit střet insolvencí a exekucí a zavedení územní teritoriality. Funkce se nové vedení v čele s prezidentkou Pavlou Fučíkovou ujalo včera.
Za loňský rok EK ČR přijala 5.600 podnětů k výkonu dohledu, 600 dotazů v rámci on-line poraden a 1.600 klientů v rámci bezplatných poraden provozovaných v Praze, Brně a Plzni.
Jak uvedla nově zvolená prezidentka komory Pavla Fučíková, komora chce hrát aktivnější roli vůči státu. „Naším cílem bude zapojit se více do legislativního procesu s aktivními návrhy,“ řekla. Na tvorbě legislativních pravidel se hodlá dohodnout i s vedením ostatních komor.
Podle viceprezidenta Vladimíra Plášila hodlá komora rovněž přispět ke sjednocení různých dokumentů a tiskopisů, které vycházejí z exekutorských úřadů, aby se tak dalo předcházet různým podvodům, které používají falešní exekutoři.
Loni bylo sepsáno pouhých sto devadesát exekutorských zápisů osvědčujících stav věci, přičemž v minulosti dosahovalo toto číslo až 25 tisíc zápisů. Důvodem je, že tato možnost přešla zákonem na notáře. Šlo především o zápisy osvědčující dohodu mezi dlužníkem a věřitelem o existenci peněžitého dluhu. Tato agenda byla podle prezidentky zcela bezproblémová. Fučíková zároveň poukázala na stav v zahraničí, kde například ve Francii provádí soudní exekutoři zápisy při každém podpisy nájemní smlouvy, a osvědčují tak stav pronajímaného prostoru, což chrání jak pronajímatele, tak nájemce.
Vedení komory rovněž kritizuje návrh Ministerstva spravedlnosti na přenesení kárné odpovědnosti na jediný orgán, kterým má být právě ministerstvo. To by rozhodovalo výlučně ve správním řízení, přičemž případná žaloba, kterou by se postižený exekutor bránil, by neměla na uložený trest odkladný účinek.
Již dnes je ze statistik patrné, že ministerstvo ve svých žalobách není příliš úspěšné. V roce 2014 bylo na soudní exekutory podáno čtrnáct kárných žalob, z toho v šesti případech byla uznána vina. Úspěšnost kárných žalob dosahuje 43 %, což je méně než u soudců či státních zástupců, neboť dohledové orgány podle komory z preventivních i politických důvodů žalují i sporné věci, kdy není zcela zřejmé, že došlo k porušení zákona. Stanovisko exekutorů v této věci podporuje i Unie státních zástupců, Soudcovská unie i ostatní komory zřízené zákonem.
Další statistické údaje podle prezidentky komory svědčí o férovosti nařízených exekucí. Počet podaných návrhů na zastavení exekuce ve lhůtě podle § 46 odst. 6 exekučního řádu činil v loňském roce 14.600. V kontextu s celkovým nápadem exekucí tak lze hovořit o příznivém indikátoru, který svědčí o legitimnosti procesu nařizování exekucí. Podle prezidentky je největší problém u exekucí movitých věcí. Novela v tomto směru je již v Poslanecké sněmovně. Jak dále řekla, ani tato novela podle jejího názoru neodstraní všechny problémy, a v konečném důsledku bude opět rozhodovat soud.
Nové prezídium potvrdilo, že bude i nadále trvat na zřízení místní příslušnosti (tzv. teritoriality), kterou prosazuje především ministr a předseda Legislativní rady vlády iří Dienstbier. Na konkrétní podobu si ale hodlá počkat i s ohledem na výsledky analýzy, kterou pro Ministerstvo spravedlnosti zpracovává VŠE. Na otázku, zda by byly vůbec všechny exekutorské úřady schopny na princip místní příslušnosti přejít, Fučíková uvedla: „Domnívám se, že se zavedením místní příslušnosti budou argumenty pro a proti jak u malých, tak u velkých exekutorů.“
V loňském roce bylo zahájeno 828.000 exekucí na peněžitá i nepeněžitá plnění. Tento údaj je takřka totožný s rokem 2012. Oproti roku 2013, kdy soudy nařídily 714.000 exekucí, jde o bezmála šestnáctiprocentní nárůst. Exekutorská komora ČR předpokládá, že na počty exekucí v loňském roce mělo vliv několik faktorů. Lze mezi ně zařadit změnu poplatků za podání platební rozkazu nebo předávání spisů ze soudních výkonů rozhodnutí exekutorským úřadům. I když k úplnému předání těchto spisů mělo dojít již v roce 2013, loni soudy převedly na exekutorské úřady dalších 45.500 řešených případů.
„Přihlédnout musíme k ekonomické situaci. Vliv na počet exekucí má nepochybně i přetrvávající míra neodpovědnosti občanů k plnění drobných závazků a i když se společnost jako celek věnuje zvyšování finanční gramotnosti obyvatelstva, je to běh na dlouhou trať a výsledky můžeme očekávat až v delším časovém horizontu,“ vysvětlil možné důvody končící prezident EK ČR David Koncz.
Podle člena prezídia Jiřího Proška se částečně mění i klima společnosti. „Opět je společensky akceptovatelnější dlužit. Zažíváme renesanci pojmů jako druhotná platební neschopnost a podobně.“ Prošek upozornil i na trend spojování exekucí. Tato skutečnost může nepříjemným způsobem zvyšovat statistiku. Ačkoliv by údaje o spojených věcech ani neměly ve statistikách být, objevují se tam, jelikož soudy musejí mít unikátní spisovou značku pro nové řízení, které řeší.
Loni bylo nařízeno 20.700 dražeb movitých a nemovitých věcí a závodů. 16.400 z uvedeného celku tvořily nařízené dražby nemovitých věcí. Pokud jde o rok 2013, bylo nařízeno (nikoliv provedeno) 14.000 dražebních jednání u nemovitostí. Již do těchto nařízených jednání však významně zasáhly insolvence. „Jestliže dříve bylo možné uvést, že se z počtu nařízených dražeb uskutečnila asi polovina, v těchto letech je procentuální podíl ještě nižší, neboť velké množství dražeb maří šikanózní insolvenční návrhy,“ uvedl bývalý viceprezident Michal Rudý.
Někteří neplatiči zneužívají svého práva a podávají insolvenční návrhy pouze s cílem odložit úkony v exekučním řízení. Obstrukcí se většinou dopouštějí těsně před dražbou, exekuční prodej se tím oddaluje, což navyšuje náklady na přípravu dalšího dražebního jednání. „Evidujeme dražby, které dlužník zmařil desetkrát i třicetkrát. Tato data pak tedy samozřejmě zveličují údaj o celkovém počtu nařízených dražeb. Nařízená dražba totiž neznamená provedenou dražbu.“
Nová prezidentka vidí rovněž v současné právní úpravě jisté mezery ohledně nákladů, které jsou s provedením dražby spojeny. Jednou z priorit nového prezídia bude jednat o případné změně v tom smyslu, aby se do insolvenčního zákona dostala úprava, která by umožňovala exekutorům exekuční dražbu provést k návrhu insolvenčního správce, protože prozatímní právní úprava je velmi strohá a vyvolává spoustu různých výkladů.
Exekutorská komora ČR sbírala i údaje o využívání nových institutů. „Zjistili jsme, že v roce 2014 bylo vydáno bezmála 1.400 příkazů k pozastavení řidičských oprávnění neplatičům alimentů. Z dostupných hodnot také vyplývá, že v deseti případech byla nařízena správa nemovité věci, ve 40 kauzách došlo k nařízení správy závodu, v jednom případě potom k nařízení dražby závodu a v téměř 50 případech byl v prováděné dražbě aplikován předražek,“ upřesnil viceprezident JUDr. Vladimír Plášil. Průměrná vymáhaná částka se v loňském roce pohybovala kolem 78.000 korun.
Dušan Šrámek
