Ústavní stížnost, která se týká výpočtu platů soudců, bude jako zpravodaj řešit Vladimír Sládeček. Spolu s ním budou v senátu o stížnosti rozhodovat Vlasta Formánková a Tomáš Lichovník.
Česká justice zveřejňuje text ústavní stížnosti, ke stažení je zde. Předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa ji podal 31. března podle konceptu, který připravilo Ministerstvo spravedlnosti. Jirsa ve stížnosti navrhuje, aby kauzu vzhledem k významu řešilo plénum Ústavního soudu.
Stížnost se týká jen části loňského průlomového verdiktu Nejvyššího soudu. Jde o zpětné doplacení peněz, o které soudci přišli kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení mezd. Naopak se nezabývá statistickým údajem, který stát podle NS chybně používal pro stanovení platové základny.
NS měl podle stížnosti více zvažovat, zda neexistuje veřejný zájem, který by převážil nad právem na zpětné doplacení platu soudce. Stížnost, na jejíž formulaci se podílelo ministerstvo spravedlnosti, poukazuje na jiný nález Ústavního soudu, který se v minulosti proti zpětnému doplacení platů soudcům postavil s vysvětlením, že je třeba zklidnit atmosféru a zmírnit napětí vyvolané nepředvídatelnými zásahy do státního rozpočtu.
NS loni přiznal soudkyni z Brněnska dorovnání platu jednak kvůli nesprávně vypočítané platové základně, jednak kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení soudcovských mezd. Vládě se nakonec podařilo dohodnout s většinou soudců na kompromisním dorovnání platů, a výrazně tak omezit rozpočtové výdaje, které by si jinak verdikt vyžádal.
Podle dohody se státem mají soudci dostat peníze za léta 2012 až 2014, o něž přišli kvůli nesprávně vypočtené platové základně, nikoli však peníze pozbyté kvůli tomu, že jim zákonodárci nepřiznávali trojnásobek základny. Stát by měl soudcům vyplatit 1,2 miliardy korun, ušetří až čtyři miliardy. Případné rozhodnutí Ústavního soudu o Jirsově stížnosti se zřejmě dotkne jen soudců, kteří na dohodu nepřistoupí.
-rm, čtk-
