Pokud ombudsmanka Anna Šabatová a ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier chtějí, aby se sněmovna vážně zabývala jejich návrhem na rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv, ať se laskavě dostaví do parlamentu. Vzkaz převážně opozičních poslanců včera přerušil projednávání vládní novely, u které dosud nebylo rozhodnuto o přikázání výborům. O předlohu se vláda s opozicí ve sněmovně na procedurální otázce střetla již podruhé.
Sněmovna přerušení projednávání schválila hlasy poslanců napříč stranami na návrh poslankyně Jany Černochové (ODS). „Proč by chodil ministr bez práce Dienstbier do práce, když venku bylo tak hezky a mohl si ještě prodloužit prodloužený víkend, ne?“ glosovala to Černochová na svém facebookovém účtu.
U návrhu zákona tak stále chybí dokončit úvodní kolo sněmovní procedury, kterou je právě přikázání výborům. Od březnové schůze, na které se pravicoví poslanci neúspěšně pokusili normu zamítnout, je jasné, že se předlohou bude zabývat ústavně-právní výbor. Schází ale rozhodnutí, do kterých dalších výborů zákon patří. V úvahu připadají výbory petiční, pro obranu, pro bezpečnost, pro školství a komise pro rodinu.
Navrhované rozšíření pravomocí je přitom značné a činilo by z úřadu veřejného ochránce práv poměrně silného hráče směrem k legislativním brzdám. Právo navrhovat Ústavnímu soudu zrušení zákonů dokonce stavějí kritici předlohy na roveň ústavním pravomocem prezidenta. Dalším nestravitelným soustem je pro pravicovou opozici možnost podávat veřejné žaloby v případech diskriminace.
Právě antidiskriminační zákon a jeho extenzivní aplikaci zmínil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, když odůvodňoval návrh na přerušení projednávání. „Pokus naší levice, která chce páchat dobro a říkat soukromým vlastníkům, koho ubytovat, z toho návrhu prostě čiší,“ uvedl. Jako příklad zmínil žalobu na majitelku realitní kanceláře, která odmítla zprostředkovat pronájem bytu romské ženě s poukazem na to, že si to jeho vlastník kvůli negativním zkušenostem nepřeje, tedy případ, na který upozornila Česká justice.
Ministr Dienstbier při minulém projednávání obhajoval předlohu mimo jiné tím, že vychází z programového prohlášení vlády a že větší pravomoci ombudsmana jsou obvyklé v řadě dalších zemí EU.
Veřejný ochránce práv nyní nemůže Ústavní soud žádat o případné zrušení sporných zákonů či jejich paragrafů. Naráží přitom na sporná ustanovení norem, která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem. Na Ústavní soud se nyní může obracet přímo jen prezident, skupina poslanců a senátorů, za určitých podmínek i vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká.
Ombudsmanka či ombudsman by mohli nově podle vlády podát veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Nyní se může na soud obracet jen oběť. Vyřešení jejího případu soudní cestou podle zdůvodnění v návrhu ale nezaručuje, že se diskriminační jednání odstraní plošně. Zákaz nerovného přístupu k jedné osobě totiž nezakazuje pokračovat v takovém zacházení s dalšími lidmi.
Robert Malecký
