Nekomplikujte nám to. Evropská komise proti Googlu. Merkelové a Obamovi unikla data. Když chrání OSN. Microsoft už nebude sledovat.
Šifrovaná komunikace údajně ztěžuje boj proti terorismu
Ředitel evropské organizace Europol Rob Wanwright se připojil k ostatním představitelům bezpečnostních složek a v rozhovoru pro BBC varoval před čím dál větší mírou šifrování komunikace na internetu.
„Šifrování internetové komunikace se stalo pro policii a další bezpečnostní složky bojující proti terorismu možná tím největším problémem,“ citovala Wainwrighta BBC. Podobně se v minulosti vyjádřil například šéf FBI James Comey, britský ministr David Cameron, šéf NYPD Bill Bratton nebo šéf londýnské metropolitní policie Bernard Hogan-Howe.
Wainwright pro BBC řekl, že použití vyspělých šifrovacích technik „změnilo způsob boje proti terorismu, jenž tradičně spoléhal na různé způsoby monitorování komunikace, které již není v řadě případů možné používat.“ Šéf Europolu také poukázal na to, že dříve policisté sledovali pouze „malé množství kanálů“, přičemž v dnešní době se musejí potýkat s tím, že uživatelé na internetu používají celou řadu služeb – od sociálních sítí, přes e-mail až po VoIP. Bezpečnostní složky proto musejí monitorovat mnohem větší množství dat.
Mohlo by vás zajímat
Wainwright si stěžoval také na to, že teroristé často používají tzv. „černé sítě“, pomocí kterých se připojují k internetu zcela anonymně. Díky přechodu k silným šifrovacím mechanismům je špehování mnohem složitější a bezpečnostní složky jej již nemohou provádět plošně ve velkém, jako dříve, ale musejí čím dál více cílit na konkrétní uživatele. Což je přesně to, na co si stěžoval Wainwright: zlatá éra, ve které NSA či její sesterská britská organizace GCHQ mohly plošně sbírat data, jež bylo možné ihned číst, se blíží ke konci.
Svár mezi EK a Googlem pokračuje
Evropská komise se v příštích několika týdnech chystá učinit nové kroky v antimonopolním sporu s americkou internetovou společností Google. Listu The Wall Street Journal to řekl zdroj obeznámený se situací.
Komise začala v roce 2010 vyšetřovat, zda Google nezneužívá svého dominantního postavení v oblasti internetového vyhledávání. Nyní komise podle listu žádá firmy, které si na Google stěžovaly, aby povolily zveřejnění některých důvěrně poskytnutých informací. To podle odborníků signalizuje, že komise připravuje oficiální obvinění Googlu.
Pokud komise dospěje k závěru, že firma porušuje pravidla hospodářské soutěže, může ji potrestat pokutou až do deseti procent jejích globálních tržeb. Komise již v minulých letech pokutovala vysokými částkami přední americké technologické společnosti Microsoft a Intel.
Google jakékoliv porušování antimonopolních pravidel popírá. Loni v září Evropská komise odmítla již třetí návrh americké firmy na urovnání antimonopolního sporu. Ústupky, které Google nabídl, označila za nedostatečné.
Únik dat Merkelové a Obamy Australané nijak neřeší
Ze summitu zemí G20 v australském Brisbane loni v listopadu unikla omylem osobní data hlav států a vlád, které se setkání zúčastnily. Byly mezi nimi i osobní údaje amerického prezidenta Baracka Obamy či německé kancléřky Angely Merkelové.
Pracovník australského přistěhovaleckého úřadu, který eviduje osoby přijíždějící do země, omylem přeposlal údaje s daty narození, čísly pasů a vízovými povoleními politiků organizátorům asijského mistrovství ve fotbalu. Na chybu se přišlo do deseti minut a obě strany příslušnou e-mailovou zprávu po vzájemném upozornění smazaly ze svých elektronických poštovních schránek.
Australský úřad selhání lidského faktoru v tomto případě nijak zvlášť neřešil a ani o incidentu neinformoval dotyčné státníky. „Prozrazené“ osobní údaje totiž jsou beztak snadno dohledatelné na internetu. Koneckonců je řeč a o hlavách současného světa, ne o nějaké anonymní nazdárky.
OSN bude mít zpravodaje pro ochranu soukromí
Rada pro lidská práva Organizace spojených národů podpořila rezoluci, podle které má vzniknout úřad nezávislého zpravodaje, který se bude zabývat monitorováním ochrany soukromí na internetu.
V rezoluci stojí, že ta samá práva, která lidé mají „offline“, musejí být chráněna také online – a jedním z těchto práv je ochrana soukromí. Navrhovaný úřad má mít spíše symbolickou roli, činnost zpravodaje bude mít především poradní charakter. Vznik funkce však reflektuje rostoucí obavy z porušování soukromí. Podle vyjádření Americké unie na ochranu lidských práv je zřejmé, že Rada o vzniku nového úřadu hlasovala v reakci na informace o špehování NSA zveřejněné v uplynulých letech Edwardem Snowdenem.
Nový zpravodaj má mimo jiné informovat o zjištěných porušeních práva na soukromí a zvyšovat povědomí o důležitosti jeho ochrany. Rada požádala všechny členské státy OSN, aby se zpravodajem spolupracovaly a poskytovaly mu požadované informace. Mezi hlavní podporovatele rezoluce s označením „Právo na soukromí v digitálním věku“ patřila Brazílie a Německo, tedy státy, jejichž politiky NSA dle Snowdenových dokumentů špehovala.
Explorer nebude marketérům bez vědomí uživatelů dodávat data
Microsoft oznámil, že ve svém webovém prohlížeči Internet Explorer změnil výchozí nastavení funkce Do Not Track tak, aby byla v továrním nastavení vypnutá.
„Funkce DNT nebude ve výchozím nastavení zapnutá, svým uživatelům však zpřístupníme jasný návod, podle kterého ji mohou v nastavení svého prohlížeče opět zapnout,“ napsal na oficiálním blogu Microsoftu Brendon Lync. Funkce Do Not Track uživatele upozorňuje na to, zda chce, aby zadavatelé online reklamy a různé webové stránky sledovali jeho pohyb na internetu. „Tato změna se projeví, pokud si zákazníci koupí nový počítač a tehdy, když budou upgradovat na novou verzi Windows nebo Internet Exploreru,“ dodal Lynch.
To znamená, že Do Not Track bude vypnutý například tehdy, když uživatelé Windows 7, 8 a 8.1 přejdou později v tomto roce na Windows 10. Podle Lynche za změnou stojí poslední změny provedené u standardu Do Not Track, podle kterých má být funkce zapnuta pouze s výslovným souhlasem uživatele. „Změna byla provedena, aby byl náš software kompatibilní se standardem W3C (World Wide Web Consortium),“ dodal Lync.
Ondřej Fér, Ekonomický deník
