Soudci, státní zástupci a exekutoři už by se v budoucnu neměli vyhýbat kárné odpovědnosti tím, že se „vzdají taláru“. Počítá s tím návrh zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, který souběžně se zákonem o státním zastupitelství předkládá ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
V minulosti takto z justice odešel například soudce brněnského krajského soudu Radovan Dospěl, který upadl v podezření ze spekulativního nákupu nemovitostí a mnohamiliónových půjček. V době probíhajícího kárného řízení rezignoval v roce 2010 i místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera, na něhož kvůli tzv. kauze Čunek podala kárný návrh předsedkyně soudu Iva Brožová.
Ministerstvo tak chce bránit současné praxi, kdy kvůli chybějícímu rozhodnutí kárného senátu o vině soudce nebo státního zástupce po nich není fakticky možné vymáhat regresní náhradu za vadný postup. Ze zákona o soudech a soudcích přitom plyne, že kárná odpovědnost soudce zaniká uplynutím tří let ode dne spáchání kárného provinění, u státních zástupců je tato lhůta dvouletá.
„Z toho fakticky plyne, že v řadě případů se Ministerstvo spravedlnosti o závadách v činnosti soudce, které mohou být kárným proviněním, dozvídá až podáním žádosti o náhradu škody, respektive v době ukončení šetření o ní a proplacením odškodného. V té době však, zejména v případech nepřiměřené délky řízení, možná kárná odpovědnost soudce již podlehla prekluzi. V těchto případech nese finanční tíhu závad v činnosti soudce či státního zástupce výlučně daňový poplatník, což nelze považovat za akceptovatelné,“ uvádí ministerstvo v důvodové zprávě.
Konec tzv. subjektivní lhůty
Pelikán navrhuje pro podání kárného návrhu zavedení zvláštní lhůty, která by počínala běžet okamžikem zaplacení náhrady škody vzniklé z jejich činnosti Ministerstvem spravedlnosti. V této lhůtě, kratší než je lhůta pro podání kárné žaloby v jiných případech, by Ministerstvo spravedlnosti mohlo posoudit, zda jednání státního zástupce nebo soudce, v souvislosti s nímž bylo propláceno odškodnění, je kárným proviněním či zda byla kupříkladu délka řízení zapříčiněna objektivními okolnostmi, které jim nejsou přičitatelné.
Zároveň ministerstvo navrhuje zrušení tzv. subjektivní lhůty pro podání kárné žaloby. Ta je nyní šestiměsíční a znamená, že ministerstvo musí návrh na zahájení kárného řízení podat do půl roku od okamžiku, kdy se dozvědělo o skutečnostech týkajících se kárného provinění. Nově by měl být kárný návrh podán nejpozději do tří let od spáchání kárného provinění. Tato lhůta ale nebude platit, pokud ministerstvo nahradí škodu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo pokud poskytne zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Pak začíná pro podání kárného návrhu běžet zvláštní roční lhůta.
V kárném řízení po rezignaci soudce nebo státního zástupce by bylo možné rozhodnout pouze o vině.
Zastavení kárného řízení – platná úprava
§ 14
Senát bez ústního jednání řízení zastaví, a) byl-li návrh na zahájení řízení podán opožděně nebo byl-li vzat zpět, b) zanikla-li soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci jeho funkce nebo, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, bylo-li vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky, ministru spravedlnosti nebo předsedovi Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu; jde-li o státního zástupce též tehdy, bylo-li vzdání se funkce státního zástupce doručeno ministru spravedlnosti; nebo, jde-li o soudního exekutora, zanikl-li mu výkon exekutorského úřadu, c) zanikla-li odpovědnost soudce, státního zástupce nebo soudního exekutora za kárné provinění.Navrhované znění
§ 8a
(1) Návrh na zahájení kárného řízení lze podat i proti osobě, jíž zanikla funkce soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státního zástupce, vedoucího státního zástupce nebo náměstka vedoucího státního zástupce, došlo-li ke spáchání kárného provinění při výkonu této funkce. Ustanovení tohoto zákona se na toto kárné řízení použijí obdobně. V řízení lze rozhodnout pouze o vině.
Pravomoci: kdo co proti komu?
Návrh zákona zároveň obsahuje přeskupení pravomocí, týkajících se oprávnění kárný návrh podat. Posiluje se postavení nejvyššího státního zástupce, kterého dosud mohla vláda odvolat; podle návrhu by na něho před uplynutím sedmiletého neopakovatelného mandátu mohla podat kárný návrh, o odvolání by ale musel rozhodnout kárný senát.
Kárnou pravomoc vůči vedoucímu Speciálního státního zastupitelství, tzv. protikorupčního speciálu, má mít vedle nejvyššího státního zástupce i ministr spravedlnosti. Vedoucí speciálu pak může podávat kárné návrhy vůči všem „svým“ podřízeným státním zástupcům.
Nový trest: přeložení po špatném hodnocení
Novinkou v kárném trestním je možnost vyslovení souhlasu s přeložením státního zástupce, pokud byl třikrát po sobě negativně hodnocen. Návrh zákona o státním zastupitelství totiž zavádí pravidelná hodnocení státních zástupců. Na rozdíl například od zákona o státní službě, kde se v důsledku dvou po sobě jdoucích negativních služebních hodnocení státního zaměstnance rozhodne o skončení služebního poměru, u státních zástupců se kvůli špatnému hodnocení se zánikem funkce nepočítá.
Pokud však po tři po sobě jdoucí pravidelná hodnocení obsahují závěr, že státní zástupce neplní své povinnosti vyhovujícím způsobem, může být státní zástupce přeložen i bez svého souhlasu za podmínky, že kárný soud vysloví s tímto postupem souhlas. Kárný soud přitom tento souhlas může vyslovit, pokud na základě těchto hodnocení lze mít pochybnosti, že státní zástupce bude u státního zastupitelství, u kterého je činný, vykonávat své povinnosti řádným způsobem.
Robert Malecký
