Dne 13.4.2015 proběhl na aktualne.tv rozhovor redaktora Martina Veselovského s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Ačkoli byl tento rozhovor veden spíše jako PR, a moderátor svým laskavým přístupem všemožně pomáhal vytvořit maximálně pozitivní image paní Bradáčové, zazněla při něm z úst vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové řada velmi závažných a alarmujících tvrzení. Potud tento pořad nevybočil z řady propagačních vystoupení paní Bradáčové, píše advokát Adam Černý.
Nicméně v momentu, kdy paní Bradáčová zařadila mezi základní práva obviněného „právo na spravedlivé odsouzení v přiměřené době“ nezbývá, než věci uvést na pravou míru. Právo na spravedlivý proces je v první řadě právo na ústavní úrovni, garantované Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod resp. Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod. Podstatou tohoto práva není oprávnění domáhat se příznivého výsledku řízení, ale zabezpečit, aby probíhalo podle zásad spravedlivého řízení, jak je například podrobně rozvedeno na www.fairtrial.cz.
Dle článku 38 odst. 2 Listiny má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Dle článku 40 odst. 2 Listiny pak každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena. Dle ústavního vymezení práv obviněného tak lze mezi tato práva mimo jiné zařadit „právo na projednání věci před nezávislým a nestranným soudem“ a „právo na soudní projednání bez zbytečných odkladů“.
Proč tedy paní Bradáčová formuluje nové nikde nezakotvené „právo na spravedlivé odsouzení“? Předem lze zřejmě vyloučit možnost, že by paní Bradáčová neznala ústavní zakotvení práva na spravedlivý proces a skutečná základní práva obviněného. Proto lze tento postup považovat spíše za kreativní snahu posunout podstatu práv obviněného do sféry úhlu pohledu státního zastupitelství, kdy obviněný je už samotným zahájením trestního stíhání vinen a jeho základním právem je být odsouzen, nutno podotknout, že prozatím alespoň spravedlivě a v přiměřené době.
Nově zaváděné právo na spravedlivé odsouzení, tak zřejmě vychází z předpokladu oprávněnosti trestního stíhání a z předpokladu, že obviněný je trestně odpovědný, vinen a tato vina mu bude před soudem prokázána. Tyto velmi silné implicitní předpoklady by však svazovaly soud natolik, že by měl pouze zajistit, aby odsouzení bylo spravedlivé a v přiměřené době. V otázce viny je totiž jasno, byť dle článku 40 odst. 1 Listiny jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. Je pak otázkou proč není soudu ponechán žádný prostor pro vynesení například zprošťujícího rozsudku nebo pro zastavení trestního řízení.
Nově zavedené právo na spravedlivé odsouzení by navíc zřejmě bylo v kolizi s takovýmito soudními rozhodnutími, neboť by bylo porušeno základní právo obviněného být odsouzen. Vzhledem k uvedenému je nutné absurdní koncept základního práva na spravedlivé odsouzení zcela zavrhnout, a pokud moderátor v daném pořadu mlčky akceptoval jeho zavedení, uvést věci na pravou míru a držet se pracně budovaných principů právního státu, mezi něž právo na spravedlivý proces bezpochyby patří. Ohýbání a měnění základních práv a svobod za účelem krátkodobého efektu, by totiž nutně vedlo k rozbourání právního státu jako takového. Konečně pak, je nutné, aby ústavně zakotvená práva byla všeobecně respektována, a to v jejich originálním znění a obsahu, také orgány činnými v trestním řízení.
Adam Černý, advokát, právní zástupce Davida Ratha
