Prezident Miloš Zeman možná přehodnotí svůj dosud velice striktní postoj k udělování milostí. Požádala ho o to odstupující ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) a Zeman její námět považuje za zajímavý. Prezident za dva roky ve funkci svou pravomoc zatím nevyužil ani jednou, je za tím i souběh přísných podmínek, které musí být nyní splněny zároveň.
Miloš Zeman se už před svým zvolením zavázal, že nepřistoupí k vyhlášení amnestie a s výjimkou přísně vymezených případů nebude udělovat milosti. Agendu milostí pak v listopadu předloňského roku převedl na ministerstvo spravedlnosti, což je model, který fungoval už dříve, za prezidenta Václava Havla. V době evidovala prezidentská kancelář 498 případů.
Ministerstvo u nově došlých žádostí posuzuje, zda jsou naplněny znaky pro udělení výjimky. Tu hlava státu připustila jen v případech nevyléčitelně nemocných lidí, kteří se nedopustili zvlášť závažného trestného činu a mají dobré rodinné zázemí.
Válková o milostech s prezidentem mluvila ve čtvrtek na Hradě při neformální části jmenování Roberta Pelikána jejím nástupcem. „Poprosila jsem ho, aby zvážil ty velmi přísně nastavené podmínky pro udělování milostí. Fakticky jsem nemohla předložit téměř žádný návrh na udělení milosti a v některých případech mi připadalo, že tam k určitým tvrdostem došlo, že by se dalo třeba po výkonu pěti let jeden rok odpustit,“ řekla České justici Válková.
Za rok jen tři doporučení, neprošlo žádné
Podle dostupných údajů ministerstvo za rok nové praxe, tedy do konce loňského roku, předložilo Hradu k definitivnímu schválení pouze tři žádosti, Zeman žádné nevyhověl.
Šlo třeba o muže, který se před nástupem výkonu trestu vážně zranil při autonehodě. Jenže dodatečná inspekce z Hradu neprokázala, že by zranění přímo ohrožovalo mužův život, navíc proti němu i jeho rodině byla vedena řada exekucí, a nebyla tak naplněna podmínka řádného rodinného zázemí. V dalším případě byl k milosti doporučen muž, který sice je po nehodě invalidní a má poškozený mozek, jenže nehodu sám pod vlivem drog zavinil a zabil při ní jiného člověka. Nebyla tak splněna podmínka, že nesmí jít o závažný trestný čin.
Válková za největší překážku považuje tu podmínku, podle níž adept na udělení milosti musí čelit bezprostřední hrozbě smrti. „Pokud se podmínky mají kumulativně splnit, zužuje to počet možných případů na absolutní minimum. Je to prakticky tak, že se milost udělí pouze tomu, kdo by místo na vězeňské posteli skonal v posteli doma. To se mi zdálo příliš přísné,“ řekla Válková. Z rozhovoru s prezidentem prý získala pocit, že o věci bude přemýšlet.
To České justici potvrdil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Ustoupit poněkud z přísnosti by prý bylo možné v kritériích týkajících se zdravotního stavu nebo rodinného zázemí. „Pro pana prezidenta šlo o zajímavý námět k úvaze. Klíčové je, že v následné debatě pan prezident zdůraznil, že neustoupí z podmínky neudělit milost tomu, kdo spáchal zvlášť závažný trestný čin,“ uvedl Ovčáček.
Šámalova komise: Ať prezident vybírá sám, je to výlučná pravomoc
V budoucnu by mělo dojít i ke změně stávající praxe, kdy první výběr pro Hrad vykonává ministerstvo spravedlnosti. Komise vedená dnešním předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem do základních principů připravovaného trestního řádu vepsala i pevná pravidla pro vyhlašování amnestií a udělování milostí. V obou případech jde prý o výlučnou ústavní pravomoc prezidenta republiky, kterou by neměl zadávat jinam.
„Předpokládá se zrušení možnosti, aby prezident republiky mohl přenést provedení řízení o žádosti o milost a rozhodnutí o zamítnutí bezdůvodné žádosti na ministerstvo spravedlnosti, neboť jde o ústavní pravomoc prezidenta republiky, kterou by neměl přenášet na jiný orgán,“ uvádí se v základním dokumentu Šámalovy komise.
Robert Malecký
