Hlásí místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš (ANO) při jednání kabinetu střet zájmů, do kterého se dostává coby majitel průmyslových a mediálních společností? Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tvrdí, že ano. Podrobnou evidenci, která by jeho slova doložila a ukázala, ve kterých konkrétních případech Babiš střet zájmů ohlásil, ale Úřad vlády k dispozici nemá. Premiér alespoň slíbil, že ji nechá zpracovat.

Otázku, zda vicepremiér střet zájmů hlásí, položil premiérovi v polovině března během interpelací poslanec Adolf Beznoska (ODS). „Ptám se pana premiéra, zda při jednání vlády se toto děje, protože … je potřeba v tomto případě, aby Úřad vlády tyto střety evidoval. Tak jsem se chtěl se zeptat, jestli pan ministr financí Babiš tyto střety při jednání vlády nahlašuje, zda tuto evidenci máte, případně kolikrát za minulý rok toto pan ministr financí udělal,“ otázal se Beznoska.

Předseda vlády odpověděl jen na první část otázky. „Ministr financí v případech, kdy avizuje střet zájmů, se na jednání vlády zdržuje hlasování,“ prohlásil Sobotka a uvedl příklad z nedávné minulosti. Babiš střet zájmů nahlásil u dvou novel zákona o spotřební dani, o kterých vláda jednala 23. února.

Co se evidence týče, Sobotka řekl, že ji k dispozici nemá. „Bude potřeba nejprve projít záznamy z jednání vlády za ten více než rok a vypsat ty případy, ke kterým došlo. Čili evidence by měla být k dispozici. V případě, že budete mít zájem, jsem připraven zadat úkol Úřadu vlády, aby takovou informaci připravil,“ nabídl premiér poslancovi, který nabídku přijal.

Úřad vlády na evidenci pracuje již od začátku roku

Mohlo by vás zajímat

Na celé věci je zvláštní skutečnost, že Úřad vlády neměl v polovině března k dispozici evidenci, na které tou dobou pracoval už tři měsíce a jejíž pořízení obnáší zhruba 15 minut práce jednoho člověka. Prakticky stejné dotazy, kterými poslanec Beznoska oslovil 12. března ve sněmovně premiéra, položila totiž Česká justice Úřadu vlády už 18. prosince loňského roku. Konkrétně zněly otázky takto: „Kolikrát (zda) ohlásil vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš při jednání kabinetu střet zájmů? V jakých případech?“

22. prosince zaměstnankyně tiskového odboru Vanesa Šandová slíbila, že úřad odpoví na počátku roku 2015. Pak se ale věci zasekly. 6. ledna po urgenci Šandová uvedla, že úřad ještě nemá potřebné informace. „Ale pracujeme na tom. Přece jen od začátku roku (2014, pozn. red.) bylo hodně jednání vlády, tak jsem dala požadavek na oddělení, které by to mělo vědět, ale oni pro nás ještě nemají připravené podklady. Ale řešíme to,“ řekla Šandová. Dodala, že úřad odpoví v dohledné době.

Důležité sdělení je v tom, že jisté oddělení na Úřadu vlády nejpozději od počátku ledna zpracovává evidenci Babišových oznámených střetů zájmů. Zadaný úkol se mu ale do poloviny března nepodařilo splnit. Nejde přitom o nic složitého: Podle zákona ministr střet zájmů ohlašuje ústně a tato skutečnost se zaznamenává do zápisu z jednání vlády. Zápisy jsou k dispozici na internetových stránkách vlády, za loňský rok jich bylo 47, dalších 11 zatím přibylo letos.

Slib daný na počátku ledna Úřad vlády nesplnil, na odpovědi Česká justice čeká dosud. Na konci ledna úřednice Šandová České justici oznámila, že věc si osobně převzal mluvčí vlády Martin Ayrer, který 28. ledna slíbil, že „se ozve“. Následovaly dvě urgence, odpověď ani za další dva měsíce nepřišla.

Vyhledání údajů trvalo 15 minut

Česká justice si nakonec vyhledala potřebné údaje sama. Ze zápisů z jednání vlády, jejichž zkompletování a automatické prohledání v počítači trvalo přibližně 15 minut, plyne, že Andrej Babiš je jediným členem vlády, který za uplynulý rok střet zájmů ohlašoval. Stalo se tak šestkrát, tři případy se odehrály loni na jaře, tři letos.

Konkrétně šlo loni o nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě. „Vláda vzala na vědomí sdělení 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí, že se při hlasování o přijetí navrženého usnesení zdržel hlasování z důvodu možného střetu zájmů,“ stojí v zápise z 19. února 2014. Dále dva body z jednání vlády 2. dubna: Zachování vrácení spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu a Schválení míry kofinancování ze státního rozpočtu pro Program rozvoje venkova na období 2014-2020 ve výši 25 %.

Letos se Babiš kvůli nahlášenému možnému střetu zájmů zdržel hlasování o návrhu zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (9. března), o dva týdny dříve pak nehlasoval o dvojici novel zákona o spotřební dani, které do vlády sám předkládal. V žádném z uvedených šesti případů hlas Andreje Babiše při hlasování nechyběl, všechna byla jednomyslná.

Robert Malecký