Jak česká média referovala v uplynulém týdnu o dění v české justici? Ve spolupráci se společností HI-LIGHTS Česká-justice.cz přináší pravidelné týdenní shrnutí důležitých událostí. Zároveň jsme pro vás připravili i přehled očekávané agendy následujícího pracovního týdne.

Nejvýznamnější události z tuzemského justičního prostředí se týkaly soudců, jejichž řady v minulém rozšířila třicítka nově jmenovaných. Kromě toho bylo upozorněno na odpor předsedů krajských soudů proti ministerské instrukci. Média si dále všímala zajímavých diskuzí na půdě ústavně-právního výboru nebo činnosti ombudsmanky Anny Šabatové.

Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval ve středu třicet nových soudců, přičemž více než dvě třetiny z kandidátů tvořily ženy. O slavnostním aktu, který přenášela Česká televize, informovaly například Hospodářské noviny či deník Právo, pozadu nezůstal ani Český rozhlas. Ve svém příspěvku zdůraznil i prezidentův apel na zrychlení soudního řízení, ke kterému by měli noví soudci přispět.

Zatímco jmenování na Pražském hradě se obešlo bez jakýchkoliv kontroverzí, problémy mohou v budoucnu nastat při výběru kandidátů na soudce nejnižších stupňů soudů. Jak totiž ve svém článku na serveru Česká justice upozornil Robert Malecký, předsedové krajských soudů se postavili proti instrukci ministerstva spravedlnosti, která by výběr upravovala. „Připadá nám jako velké riziko uchlácholit se tím, že máme instrukci. Rozhodně nejsem odpůrcem výběrových řízení. Ale než takové výběrové řízení proběhne, musíme nejprve definovat, koho chceme vybrat,“ řekl serveru předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl.

Nový předseda Okresního soudu v Ústí nad Labem Lubomír Hrbek popsal pro úterní Hospodářské noviny recept, kterým by chtěl svůj úřad zbavit nelichotivé vizitky nejpomalejšího soudu v zemi. Administrativní pracovníci budou vyškoleni k odbornějším úkonům tak, aby mohli přetížené soudce zbavit zdlouhavého papírování. „Je klidně možné, že to třeba nevyjde. Ale vím, že něco udělat musíme,“ uvedl Hrbek.

Hospodářské noviny se v souvislosti s anketou Zákon roku ve čtvrtek podrobněji věnovaly novele jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Přísnější úprava, jež má zamezit nečekaným přílepkům, vlivu lobbistů a nepozornému schvalování legislativy, platí od letošního roku. Za další z přelomových legislativních počinů je odborníky považován zákon o kybernetické bezpečnosti, který zacílil na ochranu systémů veřejné správy a významných informačních a komunikačních systémů v soukromé sféře.

Poslední debata na půdě sněmovního ústavně-právního výboru odhalila podle pátečního vydání deníku E15 rostoucí odpor proti rozšíření trestní odpovědnosti firem. Ideou ministra spravedlnosti Roberta Pelikána je nastavit takový přístup, podle kterého by byly firmy stíhány za porušení většiny paragrafů až na ty, které by byly výslovně vyloučeny. Podle předsedy výboru Jeronýma Tejce /ČSSD/ je hlavním problémem absence definice přičitatelnosti v návrhu ministerstva.

Ústavně-právní výbor diskutoval dále i o přístupu občanů k vlastnímu opisu z navrhovaného centrálního registru přestupků. Názory, které na debatě zazněly, přiblížil svým čtenářům např. server Česká justice. Poslanci Marku Bendovi /ODS/ mj. vadí, že „bude evidováno kde co, každý si bude moci do registru vlézt a bude moci zjistit, zda si někdo neodnesl menší rybu.“ Již zmiňovaný Jeroným Tejc pak upozornil i na vyšší byrokratickou zátěž, kterou by opatření přineslo.

Hlavním tématem rozhovoru mezi redaktorem týdeníku Respekt Markem Švehlou a veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou se stala agenda porušování práv v oblasti rovného zacházení. „Třeba když si půjde Rom pronajmout byt nebo věková diskriminace starších lidí na trhu práce,“ přiblížila ombudsmanka příklady, které trápí Českou republiku dlouhodobě. Ombudsmanka Šabatová se pak v médiích objevila i v druhé polovině týdne, a to když ve středu představila novinářům výsledky svých doporučení. Dvě třetiny z nich již byly přijaty Poslaneckou sněmovnou, což je v kontrastu s doporučeními jejího předchůdce, který uspěl pouze v jednom z jedenácti.

Ve světle sporů o nezávislost a platy soudců se v Česku zcela zapomíná na postavení soudních přísedících. Ačkoliv takzvaní soudci z lidu v určitých stupních pomáhají kolegům profesionálům v rozhodování a zajišťují tak propojení justice s veřejností, není jim na soudech věnována téměř žádná pozornost, poodkryl v úterním deníku Právo současný stav Jan Dubenský, sám aktivní přísedící.

Týdeník Euro publikoval rozhovor s Vladimírou Glatzovou, partnerkou přední české advokátní kanceláře Glatzová & Co. Po krátkém představení kanceláře odpovídala Glatzová na dotazy ohledně řízení firmy, novely občanského zákoníku nebo změn na trhu právních služeb. „Sazby právníků na českém trhu jsou extrémně nízké,“ směřovala svou výtku k některým kancelářím, jež nabízejí levné služby a nižší kvalitu.

Snaha ministerstva spravedlnosti o vybudování vlastního legislativního centra se odrazila i v účasti resortu na každoročním veletrhu pracovních příležitostí Job Fair Kontakt na Právnické fakultě UK. Jak uvedl mj. server Právní rádce, nabídku prezentoval studentům sám ministr spravedlnosti Robert Pelikán. „Myslím, že ministerstvo má absolventům právnických fakult skutečně co nabídnout. Legislativní činnost, přináší cenné zkušenosti a odborné znalosti, které nemají při práci v advokátní kanceláři šanci získat,“ řekl při této příležitosti Pelikán.

Zajímavou a především přínosnou práci mohou studenti práv vykonávat již při svém studiu také na právní poradně při Univerzitě Palackého v Olomouci, které byl věnován příspěvek v pondělní MF DNES. Budoucí právníci zde bezplatně a pod dohledem kantorů pomáhají klientům, kteří si nemohou dovolit vlastního advokáta.

Týdeník Ekonom se pozastavil nad odchodem známých českých advokátů z profese. Mezi ně patří např. Vít Horáček, Jan Myška, Tomáš Otruba nebo Jan Holásek, o jehož nových aktivitách referoval před časem server Česká justice. Mezi důvody, které dlouholetá esa oboru vedou k rozhodnutí opustit advokacii, se řadí zejména byznys nebo reality.

OČEKÁVANÁ AGENDA: