Celkem 36 institucí uplatnilo v rámci připomínkového řízení námitky proti návrhu novely zákona o prokazování původu majetku, jak ji navrhuje ministerstvo financí. Připomínky čítají 97 stran textu v tabulkách. Akceptována byla připomínka ministerstva vnitra, které žádalo, aby důvodem pro prokázání příjmu byl také životní styl daňového poplatníka. Stát má proto nově posuzovat spotřebu lidí. Částka rozdílu mezi majetkem plátce daně a jeho příjmy jako podmínky pro výzvu k prokázání původu majetku, se naopak zvýší na 10 milionů korun. Navrhla to Komora daňových poradců.
Ministerstvo financí vyhovělo Komoře daňových poradců, která, která ho vyzvala ke zvýšení částky, od které vyzývá správce daně daňového poplatníka k prokázání původu jeho majetku.
Podle návrhu ministerstva financí správce daně mělo v původním návrhu vyzvat poplatníka k prokázání příjmů v případě, že disproporce mezi majetkem poplatníka a jeho příjmy je dle předběžného posouzení vyšší než 5 milionů Kč.
„Tato hranice dle našeho názoru je velmi nízká…Přitom lze uvést, že aktuální hodnota standardního rodinného domu v okolí Prahy se pohybuje běžně kolem hodnoty 10 mil. Kč. Nová úprava by se tak mohla dotknout mnoha vlastníků rodinných domů postavených svépomocí,“ uvedla v připomínkách Komora daňových poplatníků. Přitom tito lidé nemají uschovány účty a doklady, neboť nepředpokládali, že by je někdy v budoucnosti od nich někdo požadoval, upozornila Komora. Ministerstvo financí vyhovělo a limit v § 38x odst. 1 písm. b) byl zvýšen na 10 mil. Kč.
Zatímco částka, která je důvodem pro výzvu k prokázání původu majetku poplatníka vzrostla, naopak na základě připomínky ministerstva vnitra přibyl další důvod k takové výzvě. Novým důvodem bude životní styl daňového poplatníka, který zákon nazve „spotřeba“. Podle připomínek ministerstva vnitra by totiž zákon, aniž by se vztahoval na faktický životní styl osoby, užívání lodě nebo luxusní dovolené, byl málo účinný. Pokud tedy bude někdo průkazně nakupovat drahé zboží nebo trávit dovolenou na lodi a vyvolá pochybnosti, zda na to měl zdaněné peníze, obdrží výzvu k prokázání nabytí těchto prostředků.
„Za účelem zvýšení efektivity předkládaného zákona požadujeme přeformulovat dané ustanovení takovým způsobem, aby se nevztahovalo pouze na nárůst jmění (aktiva a pasiva), ale i na faktický životní styl osoby – užívání luxusních apartmánů, jachet, luxusní dovolené atd., jak je tomu i v jiných evropských zemích. Vycházíme z předpokladu, že pokud během kontrolovaného období celkový objem zdaněných příjmů a dani nepodléhajících příjmů nepokrývá prokázaný nárůst majetku nebo životní styl poplatníka, pak jejich zdroj musel vzniknout během kontrolovaného období a musí být považován za nezdaněný, pokud daňový subjekt neprokáže jinak,“ uvedlo v připomínce ministerstvo vnitra.
Podle ministerstva vnitra nezdaněné příjmy mohou být „nepochybně použity nejen k obstarání si hmotných a nehmotných věcí, nýbrž i k užívání jiných ekonomických statků“, a proto navrhlo v § 38x odst. 1 písmeno a) uvést v následujícím znění: „a) má důvodné pochybnosti o tom, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají jeho skutečným příjmům, majetku a životnímu stylu, a“.
Ministerstvo financí vnitru vyhovělo tak, že „ustanovení § 38x odst. 1 bude doplněno tak, aby správce daně neposuzoval pouze nárůst jmění poplatníka, ale též jeho spotřebu“, stojí v připomínkách. Není zatím zjevné, jak bude stát sledovat životní styl a spotřebu lidí, zda k získání informací o spotřebě poplatníka použije policii nebo jiný orgán a jak se správce daně například dozví, že daňový poplatník si dopřává k večeři lanýže za statisíce. Rovněž není jasné, podle čeho bude spotřebu lidí posuzovat správce daně a jak bude pobyty na lodích a na dovolených oceňovat.
Také výše půjčky, kterou bude muset poplatník prokázat při majetkovém přiznání v rámci prokazování původu majetku, se na žádost ministerstva vnitra sníží z jednoho miliónu na sto tisíc korun.
Již v současné době je při zajištění podezřelých peněžních prostředků obhajobou často argumentováno, že se nejedná o výnosy z trestné činnosti, nýbrž o zápůjčku – zapůjčené peněžní prostředky. Předkladatelem navrhovaná částka 1 000 000 Kč, v případě jejíhož nepřekročení by nebyl poplatník povinen v případě peněžitého dluhu tuto částku uvádět v prohlášení o majetku, se nám ve vztahu k nárůstu jmění jeví jako nepřiměřeně vysoká, a proto ji požadujeme snížit na „100 000 Kč“, uvádí se v připomínkách. Ministerstvu bylo vyhověno.
Námitky k návrhu zákona v připomínkovém řízení uplatnily Ministerstvo dopravy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Úřad vlády České republiky – Kabinet vedoucího Úřadu vlády, Úřad vlády České republiky – Ministr a předseda Legislativní rady vlády, Úřad vlády České republiky – Odbor kompatibility, Úřad vlády České republiky – Rada pro vývoj, výzkum a inovace, Asociace samostatných odborů, Českomoravská konfederace odborových svazů, Český báňský úřad, Český statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Družstevní asociace, Hlavní město Praha, Hospodářská komora České republiky, Kancelář prezidenta republiky, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Krajský úřad Ústeckého kraje, Nejvyšší kontrolní úřad, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Technologická agentura, Úřad pro ochranu osobních údajů, Komora daňových poradců České republiky, Nejvyšší státní zastupitelství ČR, Svaz účetních, Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Katedra finančního práva a finanční vědy PF UK, Rada seniorů ČR, o.s.
Irena Válová
