Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala neustoupil od svého záměru podat žalobu kvůli platům soudců. Žaloba by měla být dokončena tento týden a definitivně podána v březnu, uvedl pro Českou justici Miloslav Kala.
Prezident NKÚ Miloslav Kala tak dále pokračuje v krocích, které započal už loni v reakci na červencový nález Ústavního soudu, kterým se zvýšila základna pro výpočet platů soudců na trojnásobek mzdy v nepodnikatelské sféře. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo podle nálezu Soudu pro rok 2015 platovou základnu pro soudce ve výši 75 753 Kč. „Pokračujeme. Žaloba by měla být tento týden hotová. V březnu bude podána. Pak se určitě vyjádříme,“ uvedl pro Českou justici Miloslav Kala. Vyjádření nelze očekávat před březnovým výplatním termínem soudců, státních zástupců a představitelů státní moci.
Podle Miloslavy Kaly existuje v demokratickém právním státě rovnováha moci, která má být mimo jiné vyjádřena také platy. Není možné, aby místopředseda krajského nebo nižšího soudu měl vyšší plat než ministryně spravedlnosti nebo dokonce než prezident, není možné, aby platy soudců neodpovídaly platům lékařů nebo učitelů nebo funkcionářů ve srovnatelném postavení a není možné, aby nebyl brán ohled na důchodce a další občany této země, uvedl již dříve pro Českou justici s tím, že původní systém byl v rovnováze, avšak nyní se zhroutil.
Naopak český Ústavní soud nálezem z 10. července 2014 odsoudil zásah politiků do platů soudců jako svévolný: „Zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce, nýbrž musí být, vycházeje ze zásady proporcionality, odůvodněn výjimečnými okolnostmi, např. tíživou finanční situací státu, přičemž i za splnění této podmínky musí být zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy; takovýto zásah nesmí zavdat důvod k obavám, nedotýká-li se omezení důstojnosti soudců, případně není-li výrazem ústavně nepřípustného tlaku moci zákonodárné a moci výkonné na moc soudní,“ popsal v nálezu Ústavní soudu, co a jak je nutné zohlednit při stanovení platů soudců.
Stejně jako Miloslav Kala také Ústavní soud ve svém nálezu hovoří o rozumných poměrech mezi platy soudců a platy ve veřejné správě, ale napadá nivelizaci platů soudců a tím pádem snížení postavení soudců uvnitř jejich středostavovské společenské vrstvy.
„V posuzovaném případě Ústavní soud neshledal například deficit veřejných financí v mezinárodním srovnání nikterak mimořádným, dále akcentoval dlouhodobý trend snižování a zmrazování soudcovských platů, což vyhodnotil jako opuštění racionálních relací mezi úrovní platů soudců a platů ve veřejné správě. Taková nivelizace vede k sestupu soudcovského stavu uvnitř středostavovské společenské vrstvy a ke snížení společenské prestiže. Přitom Ústavní soud poukázal na mimořádný růst platů ve veřejné sféře v roce 2010, což považoval za rozporné s deklarovaným cílem nutnosti úspor,“ píše se v nálezu Ústavního soudu z července 2014 doslova.
-ire-
