Úřad pro ochranu osobních údajů se ostře vymezil proti novele trestního zákoníku, která má umožnit zavedení elektronického monitorovacího systému pro odsouzené a vazebně stíhané, tzv. náramky. Úřadu vadí, že zákon je z pohledu ochrany osobních údajů napsán příliš volně, zcela pak chybí jasná definice, s jakými osobními údaji svých občanů bude stát vůbec pracovat. Není ani jasné, zda bude systém v budoucnu provozovat Probační mediační služba, v zákonu je totiž ponechán prostor pro převedení agendy jinam.
Ministerstvo spravedlnosti návrh novely trestního zákoníku poslalo do připomínkového řízení počátkem roku. Spolu se znovunastartováním zastaveného tendru na dodavatele náramků je to jeden z důležitých bodů plánu, jak léta odsouvaný projekt uvést do praxe. Náramky by v budoucnu neměly sloužit jen u odsouzených, ale také třeba pro nahrazení vazby u obviněných.
Ochrana osobních údajů? Prostě ji vypustíme
K tomu zatím chybí téměř všechno podstatné, a ani zákonná úprava se tvůrcům příliš nevyvedla. Z pohledu zákona o ochraně osobních údajů v ní chybí prakticky vše, co je v takovém případě třeba.
Ministerstvo pracuje s neurčitým stanovením, že systém bude pracovat „s využitím elektronického kontrolního systému při nahrazení vazby“. „Chybějí jakékoli parametry elektronického kontrolního systému, což je vzhledem k tomu, že opatření zahrnuje nepřetržitý dohled nad fyzickou osobou, nevyhnutelně spojeno s nepřetržitým a v daném časovém úseku trvalým zasahováním do soukromí, a to i té části soukromí, která je předmětem ochrany osobních údajů jako samostatného základního práva, nepřijatelné,“ varuje ve vypořádání připomínek inspektorka úřadu Miroslava Matoušová.
Dalším podstatným bodem, na kterém ÚOOÚ v podobných případech bezvýhradně trvá, je, aby rozsah zpracovávaných osobních údajů vždy stanovil zákon. „Základní parametry zpracování osobních údajů bezprostředně spojeným s využíváním elektronického kontrolního systému, musí být stanoveny zákonem, a to explicitně. Zákonem musí být stanoven nejméně rozsah zpracovávaných osobních údajů (jak identifikačních alfanumerických, tak biometrických, popř. alfanumerických obecně popisných či hodnotících), doba (uchovávání) a přístupnost údajů,“ zní stanovisko ÚOOÚ. Teprve další parametry mohou být upraveny prováděcím předpisem.
Podivná změna: Kdo bude systém provozovat?
Ochráncům soukromí v navrhované úpravě neušla drobná změna, která v budoucnu umožňuje odebrat provozování systému Probační a mediační službě a zřídit k tomu například novou organizační složku státu. Tedy věc, se kterou se zatím příliš nepočítalo a která dokonce odporuje smyslu dosavadní činnosti probačních úředníků.
„V textu návrhu zákona se hovoří o možnosti pověřit elektronickou kontrolou jiný subjekt, důvodová zpráva je méně jasná a vyplývá z ní, že by danou činnost měla zajišťovat Probační a mediační služba. Bylo by vhodné to vyjasnit a zároveň již v textu zákona určit, kdo výslovně v této souvislosti se bude podílet na zpracování citlivých údajů,“ upozorňuje ÚOOÚ. „Obecné zmocnění pro jakoukoliv v budoucnu vytvořenou osobu se jeví jako málo jasné a nepředvídatelné,“ varuje Matoušová.
Zcela pak chybí přesné určení, které biometrické údaje může stát po svých občanech k přímé identifikaci požadovat. „Pokud se přepokládá zpracování biometrických údajů, je třeba přesně vymezit ty biometrické údaje, které umožňují přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů, stejně tak jako podmínky pro jejich sběr od subjektu údajů. Teprve na základě identifikace rozsahu zpracovávaných osobních údajů je možné vyhodnotit rizika plynoucí z jejich zpracování a poté určit odpovídající opatření k ochraně osobních údajů,“ zní připomínka úřadu.
Pokud by se při tvorbě právního prostředí pro uvedení náramků oblast osobních údajů pominula, hrozily by podobné obtíže, které doprovázejí rozmach forenzního zkoumání DNA. Česko zatím nemá samostatný zákon a nakládání s citlivými osobními údaji upravuje pouze interní pokyn policejního prezidenta, tedy dokument poněkud chatrné právní váhy.
Robert Malecký
