Situace bezprostředně po počátku střelby v restauraci v Uherském Brodě odpovídala tzv. útoku aktivního střelce, proti kterému existuje speciální zásahová metodika. Policie ji ale nepoužila, přiznává teď ve zprávě pro dnešní jednání vlády policejní prezident Tomáš Tuhý. Proč? Neměla dostatek informací, které se začínají skládat až s několikadenním až týdenním odstupem.
Tzv. aktivní střelec, které typicky známe z incidentů na amerických školách, se snaží zkraje útoku zasáhnout co možná nejširší skupinu obětí. Choval se tak i střelec v Uherském Brodě, o čemž svědčí postupující rekonstrukce fakt z místa činu. „Nyní již dle informací dozorujícího státního zástupce víme, že pachatel ihned po příchodu zahájil střelbu po hostech restaurace, které padlo za oběť 8 osob. Dle informací byly oběti střeleny i opakovaně do míst, která jsou pro lidský život nejvíce zraňující, proto byly téměř okamžitě mrtvé,“ uvádí zpráva policejního prezidenta.
Jinými slovy policie měla co do činění s vrahem, který se chová podle typického scénáře a podle naučené typové metodiky se proti němu také zasahuje. Metodika tohoto policejního postupu se jmenuje AMOK (zákrok proti aktivnímu střelci), vydalo ji oddělení vzdělávání Policejního prezidia ČR v roce 2012. Dále se policisté učí ovládat Katalogový soubor typové činností zásahu složek integrovaného záchranného systému (STČ-14/IZS Amok – útok aktivního střelce).
Náhle se však objevila informace o držení rukojmích, a to situaci dramaticky změnilo směrem k vyjednávání s pachatelem. „V této situaci se policie obecně primárně snaží vyjednat s pachatelem propuštění zraněných či živých rukojmí, proto dochází ke změně policejního postupu, kdy policie udržuje kontakt s pachatelem, vyjednává a snaží se situaci vyřešit, aniž by byl pachatel eliminován,“ vysvětluje policie.
Podle informací České justice je právě tento rozpor, tedy která metodika zásahu měla být v kterou chvíli správně nasazena, v tuto chvíli jednou z nejdůležitějších otázek, na kterou má dát vyšetřování odpověď. K dalším patří i otázka motivu. Vyšetřovatelé se zatím přiklánějí k duševní poruše.
Pokud by se ukázalo, že policie sice ovládá zásah proti aktivnímu střelci, ale neumí či nemusí vždy umět takovou situaci na místě činu rozpoznat, znamenalo by to značný zásah do připravené metodiky, kterou se už několik let policisté ve všech krajích učí zvládat. Kromě centrální školící úrovně se cvičení na eliminaci osamělého střelce například ve školách nebo v metru konají i v regionech už od roku 2013. Loni na cvičení navázala další, tentokrát v okresech na severní a jižní Moravě nebo na letištích v Praze a v Pardubicích.
Robert Malecký
