Když v roce 2008 dopadli bývalého bosenskosrbského vůdce Radovana Karadžiče, srbský právník Marko Sladojević zrovna u haagského tribunálu obhajoval jeho blízkého spolupracovníka Momčila Krajišnika. Následně ho napadlo oslovit Karadžiče, aby v jeho případu svědčil. A bosenskosrbského politika, který čelí obvinění z válečných zločinů, nakonec Sladojević natolik zaujal, že mu nabídl, aby se připojil k jeho právnímu týmu. „Cítil jsem tlak z mnoha stran. Nikdy mě ale nenapadlo skončit, to by byla slabost,“ uvedl Karadžičův advokát v rozhovoru s ČTK.
Právním poradcem bývalého bosenskosrbského vůdce je více než šest let a jak říká, ještě donedávna se vídali téměř každý den. „Než jsem se s ním měl poprvé setkat, říkal jsem si, že to musí být člověk velmi otevřený, když chce mě, takového mladého právníka. Tehdy mi bylo 32 let. Nevěděl jsem, co čekat, byl jsem dlouhou dobu pod vlivem západním médií, nevěděl jsem, co je zač,“ popisuje Sladojević, který studoval práva v Srbsku a dokončil je v Nizozemsku. „Pak jsem ale velmi rychle zjistil, že je to prostě normální chlap, velmi vzdělaný, můžete se s ním bavit o čemkoli, historii, literatuře, je opravdu sečtělý,“ dodává advokát.
Zpočátku si prý říkal, že musí být opatrný, protože neví, jestli s ním Karadžić nemanipuluje. „Takže jsem mu dal nějaký čas, abych zjistil, zda jedná čestně,“ říká Sladojević, hlavní hrdina filmu Srbský právník promítaném na festivalu Jeden svět. „Poznal bych za tak dlouhou dobu, kdyby se mnou manipuloval. Vím, že mi to lidé nebudou věřit, ale velmi dobře se s ním pracuje a je opravdu vstřícný, můžete mu říct cokoli,“ dodává s tím, že nikdy neměl lepšího klienta.
Na začátku si nicméně stanovili určitá pravidla. „Řekl jsem mu, že jestliže máme spolupracovat, chci, abychom usilovali o realistický postup. Že nechci nějaké šílené extrémní srbské věci. Když to chceme dělat, budeme to dělat pořádně,“ vysvětluje advokát. „Že vyjádříme lítost nad tím, čím si oběti zločinů musely projít. Ale že zjišťujeme, jaká je jeho zodpovědnost za to, co se těmto lidem stalo. To byl náš cíl a on souhlasil,“ dodává Sladojević.
Někdejší prezident Republiky srbské (RS) je obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Obžaloba se týká 11 zločinů, především odpovědnosti za masakr ve Srebrenici, při němž srbské síly povraždily 8000 muslimských mužů a chlapců. Obviněn je také z iniciování etnických čistek nebo v souvislosti s brutálním obléháním Sarajeva, které trvalo 44 měsíců a vyžádalo si na 10.000 mrtvých.
Oficiálně se Karadžić před Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obhajoval sám. Měl ale možnost mít poradní právní tým.
Rozhodnutí přijmout Karadžičův případ bylo podle Sladojeviče jasné. „Neuvažoval jsem nad tím ani vteřinu. Přirovnávám to k fotbalu: když vám někdo nabídne hrát za Real Madrid, taky neřeknete ne, je to totiž skvělé pro vaši kariéru,“ tvrdí. Jak ale obhajovat někoho, kdo má podle obžaloby na svědomí ty nejvážnější zločiny a možná je vinný? „Jestliže je vinný, je třeba to dokázat. A presumpce neviny je základním lidským právem,“ odpovídá srbský advokát. Připouští, že když vyslýchal oběti hrůzných činů, které se Karadžičovi připisují, necítil se dobře. „Cítil jsem, že mě nenávidí, protože ve mně viděli Karadžiče. Já jsem se je ale opravdu snažil pochopit, naslouchat jim,“ dodává.
Karadžić podle něj u soudu uvedl, že cítí morální zodpovědnost za každou oběť, jeho vinu je prý ale velmi těžké dokázat. Karadžičův proces skončil loni v říjnu, nyní se čeká na rozsudek, který by měl být pravděpodobně letos v říjnu. „Předložili jsme množství důkazů, předvolali jsme více svědků než obžaloba, dali jsme dohromady rozsáhlý dokument, který má přes 860 stran, ve kterém vysvětlujeme, proč není vinen. Jestli to stačí, to není na nás, ale na soudcích,“ říká Sladojević.
Tvrdí, že během své práce na případu se ocitl pod různým tlakem. „Byl tam tlak ze strany mých lidí, kteří chtějí, aby to dělal co nejlépe. Vidí to tak, že pokud bude odsouzen, bude odsouzen i srbský národ,“ říká srbský právník. Jiní se na něj naopak dívali jako na člověka, který hájí válečného zločince. „A pak jsou tu i přátelé, kteří jsou liberální a nechápou, jak to můžu dělat a proč nedělám úplně něco jiného. Jenže toto jsem si vybral a je to má práce, beru to profesionálně,“ dodává.
Karadžičův případ změnil jak jeho pracovní, tak i osobní život. „Podobný případ zabíjí vaše emoce. Neustále slyšíte o nějakém utrpení a když vám pak kamarád řekne, že má nějaký normální životní problém, tak ho odbudete s tím, že jsou na světě mnohem horší věci,“ vypráví advokát. Jak dodává, výrazně se zkomplikoval i jeho rodinný život. „Fyzická i jiná vzdálenost mezi mnou a mou ženou ovlivnila naše životy, ale podařilo se nám to zvládnout a jsme opět spolu,“ dodává. S manželkou, která je slovinská právnička, nyní žije v Lublani.
To, že by s případem skončil, ho prý ale nikdy nenapadlo. „Byla by to šílená slabost. Jste zodpovědný za někoho jiného, někdo na vás spoléhá.“
Je možné v podobném případě jako je ten Karadžičův vůbec najít pravdu? „Pravda je, že každý zabíjel každého, zločinci byli na všech stranách a všichni jsme za to určitým způsobem vinni, někteří to podporovali, jiní se proti tomu neozvali,“ míní Marko Sladojević. Nyní je podle něj potřeba udělat vše proto, aby se podobné zločiny již neopakovaly.
-čtk-
