Až půjdete ve čtvrtek z oběda, nemotejte se na vrátnici, budou tam novináři a pan premiér. Konec hlášení. Na ministerstvu spravedlnosti začala nová doba, soudě podle mailu, který nechal nový ministr Robert Pelikán rozeslat všem zaměstnancům. Možná si jen Pelikán nechtěl nechat zkazit své uvedení do úřadu, může to být i první krok na cestě k proklamovanému zefektivnění chodu úřadu. Mladý ministr každopádně opět pobavil.
Už jel za premiérem v bekovce na kole, přivodil si úraz při cvičení jógy v kanceláři, teď tepe známou příchylnost některých odborů a oddělení k návštěvám restaurací v Podskalí. „Jelikož návštěva premiéra proběhne krátce po poledni, kdy se někteří z vás vydávají na oběd do přilehlých hostinců, nebo se již vracejí zpět do hlavní budovy, prosíme, abyste brali v potaz, že od cca 12.15 budou na chodbě v přízemí připraveni kameramani a fotografové s cílem zachytit příjezd premiéra a čerstvě jmenovaného ministra spravedlnosti,“ přečetli si zaměstnanci včera v mailové poště.
Robert Pelikán nemá o efektivitě úřadu velké iluze. Nápravu tohoto stavu si stanovil jako svou hlavní prioritu, což může vedle velkých legislativních úkolů působit překvapivě. Když se začteme do jeho plánů dál, je to jasnější. „Hlavní prioritou ministra spravedlnosti Roberta Pelikána je zvýšit efektivitu práce samotného ministerstva, stejně jako všech rezortních organizací a zprůhlednit jejich činnost.“ Standardní písnička ministrů za hnutí ANO. Audity, zakázky, předražování – koneckonců Pelikán (a jeho dva věrní spojenci, budoucí náměstek Michal Franěk a šéfka justiční sekce Klára Cetlová) přišli z auditních odborů ministerstva financí. Jasně čitelná Babišova personalistika.
Helena Válková na ministerstvu skončila, protože ho příliš otevřela justici. Politici viděli, že kdyby jí nechali dál uskutečňovat její plány, úplně by ztratili kontrolu. Dovolila si upravovat zákon o státním zastupitelství tak, aby odpovídal konsensu. Přípravu předání personální vlády nad justicí svěřila do rukou soudcům, navíc těžkým vahám s politickými ambicemi. To bylo od Válkové mimochodem naprosté politické šílenství.
Právě v těchto bodech byl Pelikán s ministryní v nejtěžších sporech. Když Válková horko těžko s nejvyšším státním zástupcem vyjednala kompromisy v návrhu zákona, Pelikán ji odbyl politicky. Nepodpořím žádný z nich, řekl jí.
V případě tlaku na nejmenování soudce Sváčka místopředsedou vrchního soudu šel Pelikán ještě dál. Kde nemohl působit přímo, brzdil věc skrytě. Víme jak, dal Sváčkovi nula bodů z deseti. Sváčka při jeho prezentaci neposlouchal a ani se tím netajil. Na pozadí pohádky o férovém výběrovém řízení se hrála hra politická. ANO nemá Sváčka rádo, proto se nabourá do věcí, do kterých ale jako politické hnutí nesmí, aby ho zadupalo do země. Tečka. Nekecáme, vládneme.
Je vlastně úplně jedno, co si nový ministr do svého notesu zapsal. Jistě, zefektivnění a zrychlení trestního řízení. Nový trestní řád se připravuje mimo ministerstvo a s jistotou víme, že se bude připravovat i po příštích (a možná ještě několika volbách).
Ano, dohled nad exekutory a insolvenčními správci. Zpřísnit, jak jinak. Neškodná proklamace, která možná skutečně povede k odstranění nejhorších excesů. (Situaci dlužníků ale nezlepší, co si budeme povídat.)
Důležité je, co v ministrových prioritách není. Chybí už zmíněný zákon o státním zastupitelství, důvod je jednoduchý. Nikdo z politiků ho nechce. A nebýt tvrdošíjnosti Heleny Válkové, už by byl dávno u ledu. Skončí tam teď, nejpozději v létě. Možná odejde do vlády, pokud překoná sám sebe, zhasne v prvním čtení. Je po něm veta.
Co se týče Nejvyšší rady soudnictví, Josef Baxa jako šéf komise může zvolnit. Možná udělá nejlépe, když bude další rok či dva sestavovat komisi a přemýšlet o koncepčních věcech. Na ministerstvu spravedlnosti totiž zájem nebude. Toto se k justici píše v Pelikánových plánech: účinnější soudnictví (jistě, ale co to znamená?), lepší dohled, založený na využití statistických dat (bezpochyby krok správným směrem), posilování elektronizace a nesoudcovského personálu (to je velký plán!). Úplně dole pak stojí Příprava strategie justice. Příprava. Je to jasné.
Robert Pelikán za osm měsíců na ministerstvu ukázal dvě tváře. Je pracant, umí strhnout lidi, co na něho pracují. Taky naštvat vážené justiční činitele. Profesora Eliáše nazlobil snahou rozcupovat jeho životní dílo za tři týdny. Soudce na sebe nechával čekat nebo zase rychle odjel, když už někam dorazil. Na to nejsou zvyklí.
Pelikán mimochodem pochopil, že pokud nechce dopadnout jako Jiří Pospíšil, se kterým se také po nějaké době v justici už nikdo nebavil, musí něco změnit. Už před pár týdny začal objíždět republiku, dělá vstřícný dojem.
Druhá tvář Roberta Pelikána je skrytá. Kdybychom se na ni podívali pozorněji, možná by trochu připomínala rysy Andreje Babiše. Už víme, že je nový ministr připraven na ministerstvu prosazovat jeho zájmy a zájmy jeho hnutí (pokud to není totéž). A to i ve věcech, do kterých politici nos strkat nesmějí, což, jak rovněž víme, jde zrovna na ministerstvu spravedlnosti docela dobře.
Tak se budeme dívat, která tvář převáží.
Robert Malecký
