Stát by měl centrálně nakupovat například kancelářské vybavení, počítače a datové služby, energie nebo vozový park a pohonné hmoty. Vyplývá to ze seznamu položek určených pro centrální nákupy, který vypracovalo ministerstvo financí a zveřejnilo na svých internetových stránkách. Podle návrhu, který teprve projde připomínkovým řízením, by se potenciálně mohly centrální nákupy v takovém případě vztahovat na zboží a služby za téměř 13 miliard korun.

„Celkový odhad finanční úspory se pohybuje v řádu jednotek až desítek procent z této částky,“ uvádí předkládací zpráva. Přesnější odhad úspor není podle ministerstva možné vyčíslit. Zároveň úřad počítá v roce 2016 s nárůstem personálních nákladů o dva miliony korun kvůli vzniku dvou nových míst na ministerstvu financí.

Varianta navrhovaná ministerstvem zahrnuje pouze komodity, u kterých jsou podle překládací zprávy již dnes standardizovány a centralizovány nákupy na úrovni jednotlivých ministerstev. Jde například o mobilní telefony a tarify k nim, počítače, správu kancelářských budov, auta, nábytek, energie, ostrahu budov nebo ubytovací služby.

Druhá rozšířená varianta, kterou ovšem ministerstvo nedoporučuje, pak obsahuje navíc i vzdělávání, školení a právní, poradenské a marketingové služby.

Centrálním zadavatelem nákupů státu by se podle návrhu mělo stát ministerstvo financí. „Centralizované zadávání bude probíhat na základě písemné smlouvy, kterou před zahájením centralizovaného zadávání uzavře ministerstvo financí jako centrální zadavatel s dalšími resorty a jejich podřízenými organizacemi jako pověřujícími zadavateli,“ uvádí materiál.

Mohlo by vás zajímat

Ministerstvo financí provedlo loni v červnu audit šesti ministerstev spravovaných hnutím ANO. Podle zjištění úřadu nakupovaly jednotlivé organizace totožné zboží v cenovém rozpětí lišícím se až o 300 procent. Jen centrální nákup kancelářského papíru by ušetřil podle tehdejšího vyjádření náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta na těchto šesti ministerstvech deset milionů korun. Sloučení smluv na informační systémy pro státní pokladnu by údajně ušetřilo 27 milionů a využívání registru kancelářských budov (CRAB) by ušetřilo 190 milionů korun.

Loni v listopadu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová zastavila projekt za 28 milionů korun, který řešil centrální nákupy státní správy. Prý byl neefektivní a jeho přínosy sporné. MMR dále argumentovalo, že problematika centrálních nákupů státní správy navíc patří do gesce ministerstva financí.

-čtk-

Návrh zboží a služeb, které by měl stát pořizovat centrálně

1. ICT komodity
Mobilní telefony a příslušenství
Počítače a stroje na zpracování dat a datová média
Přístroje a zařízení pro radiokomunikace
Telekomunikační služby a Internetové služby
2. Vozový park a pohonné hmoty
Díly a příslušenství pro motorová vozidla
Opravy a údržba motorových vozidel a příslušenství k nim
Ostatní dopravní prostředky a zařízení
Pohonné hmoty a maziva
Pronájem dopravních prostředků
Silniční motorová vozidla
3. Kancelářské potřeby, kancelářská technika
Kancelářská technika a zařízení
Kancelářské potřeby
Materiál pro tiskařské/polygrafické účely
Nábytek
Opravy a údržba kancelářských strojů, osobních počítačů a
telekomunikačních zařízení
Pomocné a ostatní kancelářské služby
Spotřební materiál pro kancelářskou techniku
Tiskařské služby
Tiskařské výrobky
Zařízení a vybavení interiéru
4. Energie a správa budov
Bezpečnostní služby
Čisticí prostředky a jiné drogistické zboží
Opravy a údržba technických zařízení budov
Paliva a elektrická energie, pára a horká voda
Realitní služby
Služby odpadového hospodářství
Úklidové a čistící služby
5. Doprava a ubytování
Pomocné služby pro pozemní, vodní a leteckou dopravu
Přepravní a jiné logistické služby
Ubytovací služby, pohostinství, maloobchod

Zdroj: Návrh komodit určených pro standardizaci a návrh pravidel centrálního nákupu státu , MF