Machinace a podvody v insolvenčních řízeních dosáhly již takových rozměrů, že se jimi v průběhu necelého roku již podruhé zabývalo plénum Rady hospodářské a sociální dohody. I když dosavadní opatření současné vlády jsou zatím spíše kusá, některá se již projevují v praxi, další jsou v běhu.
Čtyři zrušená povolení k činnosti, a v dalších patnácti případech řízení o odebrání povolení probíhá. Taková je zatím bilance ministerstva spravedlnosti v rámci kontrolní činnosti zaměřené na dodržování zákona insolvenčními správci. Celkem zatím bylo provedeno sto padesát kontrol.
Vedle toho rovněž probíhá analýza starších podezření. Prováděné kontroly jsou zatím nejviditelnějším počinem v rámci boje proti insolvenčním podvodům. Ministerstvo rovněž připravuje speciální tým, tzv. insolvenční Kobru, který by se tomuto specifickému druhu kriminality věnoval. Dosud ale není vyjasněné jeho složení, ani jaké bude mít kompetence. To by mělo být vyřešeno zhruba do dvou měsíců.
Součástí legislativních opatření má být nová úpravu postavení znalců, neboť odbornost znalců a kvalita znaleckých posudků mají zásadní vliv na insolvenční řízení ve vztahu k oceňování majetku, a to zvláště co se týče ocenění hodnoty zajištění a dále v případě řešení úpadku reorganizací, kde má znalecký posudek vliv na schválení reorganizačního plánu. I tady ale zatím není vyjasněna metodika způsobu oceňování. Ministerstvo rovněž čeká na výsledky externí nezávislé analýzy, kterou chce využít při přípravě vyhlášky, která by upravovala počet provozoven jednotlivých insolvenčních správců. O konkrétních opatřeních v boji proti insolvenčním mafiím má ministr spravedlnosti Robert Pelikán zástupce tripartity informovat do června letošního roku. Kompletní návrh legislativních změn má naproti tomu Svaz průmyslu a dopravy ČR, který je na tripartitě předal ministru Pelikánovi.
Mediálního a politického významu dosáhl problém insolvenčních podvodů především kvůli případu společnosti BRANO GROUP, kterou vlastní místopředseda Svazu průmyslu a dopravy ČR Pavel Juříček. Kvůli způsobu rozhodování v tomto insolvenčním řízení podala bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková neúspěšnou kárnou žalobu na soudce Bronislava Šlahaře. Dokud ale insolvenční, respektive konkursní mafie likvidovaly desítky či stovky menších firem, podnikatelské organizace, ani státní orgány tento problém nezajímal. Mohl by o tom vyprávět i podnikatel z Podještědí Aleš Vébr, který čelí zmanipulovanému konkursu již třináctým rokem.
Případ Golf Ještěd
Na zrestituovaných nemovitostech postavila rodina Vébrových vlastníma rukama v letech 1996 – 1999 první golfové hřiště na Liberecku. Na konci června 2002 se zničehonic dostavil do golfového areálu Ještěd správce konkursní podstaty Daniel Thonat s ochrankou. Prohlásil, že na firmu Golf Ještěd, s.r.o. byl prohlášen soudem konkurs a že celý majetek přebírá. Úpadci nebylo doručeno usnesení o konkursu ani žádný jiný dokument svědčící o tak vážném kroku, například výzva k úhradě faktur, pokus o smír či výzva soudu. Sám Thonat byl obžalován posléze ze zločinného spolčení v případu Berka & spol. s návrhem trestu deset let. Zároveň byl odsouzen za kuplířství v kauze nevěstinců v Rozvadově k tříleté podmínce na pět let.
Později se zjistilo, že konkurs prohlásila soudkyně KS v Ústí nad Labem Renata Zlámalová na základě měsíc starého návrhu jakéhosi Vladimíra Javůrka z Liberce. S ním nebyla Golf Ještěd, s.r.o. nikdy v žádném vztahu. Firma měla základní jmění 18.690.000 Kč, v majetku golfové hřiště, desítky hektarů dalších nemovitostí, moderní objekt klubovny s restaurací a penzionem a dalším příslušenstvím, vše v hodnotě mnoha desítek miliónů. Konkurs byl prohlášen bleskovým způsobem a na falešné faktury ve výši cca devadesát tisíc korun. Rovněž Javůrek je pravomocně odsouzený podvodník, který figuroval i v jiných kauzách.
O tři čtvrtě roku později utekl Thonat kvůli stíhání v cause konkursu Union Banky do ciziny, v němž byl kolegou Zlámalové, soudcem Jiřím Berkou, jmenován též správcem. Proto jej byla Zlámalová nucena z konkursu Golf Ještěd odvolat a jako dalšího správce jmenovala libereckou firmu PROF – konkursní správce, v.o.s. Ta ihned po jmenování dokončila Thonatovu přípravu prodeje majetku GJ a hřiště okamžitě a pod cenou prodala. Všichni majitelé a společníci tohoto SKP byli v r. 2009 odsouzeni k nepodmíněným trestům za korupci v dalším pochybném konkursu na společnost Rybenor.
V r. 2005 po návratu z exilu přiznal Thonat policii, že za jmenování správcem v konkursu Golf Ještěd zaplatil jeho gang soudkyni Zlámalové luxusní zájezd pro rodinu do Londýna. Totéž přiznala soudkyně i na skrytou kameru v pořadu Na vlastní oči TV Nova. Celý areál nakonec koupili manželé Vajnerovi z Liberce, vládci hazardního byznysu v kraji, vlastníci řady heren a automatových firem a mimo jiné též majitelé známého Centra Babylon. Lydie Vajnerová byla v minulém volebním období I. náměstkyní hejtmana Libereckého kraje.
V roce 2010 přišel zásadní zlom. Na základě žaloby pro zmatečnost, kterou Vébr podal, Městský soud v Praze konkurs zrušil. Důvodem byla skutečnost, že o návrhu rozhodovala soudkyně Zlámalová, která měla být z rozhodování o věci vyloučena. Protože MS v Praze nerozhodoval o platnosti přihlášených pohledávek, ústecký krajský soud měl posoudit nový návrh na zahájení konkurzního řízení, a 29. února 2012 jej opět prohlásil. Soud rozhodl tak rozhodl přesto, že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 9. 2006 byli všichni soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem včetně soudců pobočky tohoto soudu v Liberci vyloučeni z projednávání a rozhodování. V odůvodnění tohoto rozhodnutí je uvedeno, že „soudci JUDr. Jiří Bednář a JUDr. Renata Zlámalová se považují za podjaté proto, že v daném konkurzním řízení rozhodovali nebo rozhodují, a jsou proto s ohledem na stanovisko Ústavního soudu vyloučení ze všech navazujících věcí, i když daná věc není incidenční nebo excindační povahy.“ Soudce KS v Ústí nad Labem Jiří Bednář přesto v řízení navazujícím na žalobu pro zmatečnost, z jejíhož projednávání a rozhodování byl tímto usnesením vyloučen, jednal a rozhodoval. Soudce Bednář byl přitom podle rozvrhů práce KS do roku 2012 zástupcem Zlámalové v konkurzech, které řídila.
Podle rozvrhu práce KS v Ústí nad Labem na rok 2013 již tento soudce působil jako předseda trestního senátu stejného soudu. To může mít své důsledky i pro následné řešení kauzy Golf Ještěd v rovině trestně právní. „Ještě jako konkursní soudce ponechal Bednář společnost PROF ve funkci konkursního správce, a to i přes řadu urgencí jak mých, tak státního zastupitelství, ačkoli všichni její jednatelé a společníci byli vazebně stíháni a následně i pravomocně odsouzeni za trestný čin přijímání úplatku. S Bednářovým vědomím tak jednatelé a společníci konkursního správce vykonávali svou funkci z vazební věznice a též řadu měsíců jako pravomocně odsouzení,“ vysvětluje Aleš Vébr. Nyní jsou tito konkursní správci v souvislosti s okolnostmi zpeněžení konkursní podstaty Golf Ještěd trestně stíháni za trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku. Okresní státní zastupitelství v Liberci podalo již v tomto případu dne 20. 4. 2010 obžalobu. „S ohledem na rozvrh práce není vyloučeno, že je bude soudit stejný trestní soudce, který je před časem ještě coby konkursní soudce ponechával ve funkci i po jejich tehdejším odsouzení,“ dodává Vébr. Ale nejenom to.
Spolu s nimi je obžalován i právní zástupce společnosti PROPAP s.r.o. Robert Štěpánek. PROPAP coby zástupce věřitelů v tomto zmanipulovaném konkurzu byl fakticky jediným věřitelem, který na tomto řízení zbohatl. Firma, která se zabývala překupnictvím pohledávek, koupila v roce 2002, tedy již v průběhu nezákonného a zmanipulovaného konkursu, desetimilionovou pohledávku Komerční banky za Golf Ještěd za částku čtyři miliony korun. Z konkurzní podstaty jí bylo vyplaceno více než sedm milionů korun. PROPAP v prokazatelně zmanipulovaném řízení vykonával funkci zástupce věřitelů z vůle obou soudců, kteří byli později vyloučeni pro podjatost. To znamená, že veškeré – a to i nezákonné – kroky správců konkurzní podstaty a vůbec celý průběh zmanipulovaného řízení z tohoto titulu oba soudci verifikovali, a to např. i schválením konečné zprávy, kterou později zrušil NS ČR.
Zásadní nesrovnalosti se ale týkaly i okolností, za nichž byl prohlášen nový konkurs. V době, kdy mělo být znovu rozhodnuto o návrhu na prohlášení konkurzu, se měl soud a nově ustanovená správkyně konkurzní podstaty vypořádat se situací, když již byly vyplaceny peníze na základě dnes zrušené konečné správy. Ani správkyně, ale ani soud ale nepodnikly žádný krok k tomu, aby byly získány prostředky vyplacené na základě neexistujícího rozhodnutí zpět do případné konkursní podstaty. Přitom soudce Bednář na kroky správce musí dohlížet. Navíc rozhodoval i o novém návrhu na prohlášení konkursu.
První jednání ve věci bylo nařízeno na den 30. 1. 2012. Sám JUDr. Bednář si byl podle Vébra vědom toho, že návrh Javůrka je návrhem nezpůsobilým. Druhý navrhovatel, již známý PROPAP, podal podání, které k tomuto dni také nebylo způsobilým návrhem. K návrhu nebyly doloženy patřičné dokumenty, ani nebyla dostatečně osvědčena existence nepromlčené a splatné pohledávky. „Na přímý dotaz soudce uvedl Štěpánek, že směnka je na dvacet milionů a „splatná je dnes“, tedy ke dni 30. 1. 2012. Směnku ale u sebe neměl, na místě nepředložil, ani ji neuvádí ve svém návrhu na prohlášení konkurzu.
Bednář nato jednání odročil a společnosti PROPAP umožnil doplnění návrhu. „Toto jednání je zcela nestandardní a svévolné. Pokud na prvním jednání rozhodoval Bednář o dvou návrzích a první byl nezpůsobilý k rozhodnutí, pak měl projednat i druhý, který svým obsahem a povahou byl stejně nezpůsobilý jako první návrh. Směnka, která nebyla po splatnosti – byla splatná v den projednání návrhu – nebyla k návrhu ani přiložena, ani v něm zmíněna,“ vysvětluje Vébr.
Ve svém rozhodnutí o prohlášení konkurzu Bednář opírá předluženost úpadce výhradně o tuto směnku. „Jenže v době projednání návrhu tento návrh způsobilý k projednání nebyl, a soudce postupoval účelově tak, aby nedostatky návrhu sám odstraňoval. O tomto jednání svědčí samotné odůvodnění rozhodnutí o úpadku, kdy soudce Bednář uvádí, že návrh byl podán již v roce 2010 – ačkoli se o návrh na prohlášení konkurzu vůbec nejedná. Bylo totiž pravomocně rozhodnuto o vedlejším účastenství,“ vysvětluje dále majitel GJ. Přitom návrh PROPAP, na základě něhož byl prohlášen konkurz, byl podán až dne 12. 1. 2012 a jedinou nepromlčenou pohledávkou dle Bednáře byla právě pohledávka ze shora uvedené bianko směnky. O té se ale v návrhu vůbec nehovoří, nebyla v té době po splatnosti a to ani ke dni, kdy měl Bednář o návrhu rozhodnout. Tímto postupem soudce popřel jeden ze základních principů zákona o konkurzu a vyrovnání a tím je existence mnohosti pohledávek úpadce.
„Celá situace je nejhorší v tom, že tzv. konkursní mafie prostě zmutovala. Už nepoužívají alcaponovské metody z přelomu tisíciletí ve stylu správce Thonata a jeho ozbrojených ochranek. Dnes se vše odehrává v kancelářích soudců a advokátů. Klíčem jsou osobní vazby, závislosti a schopnost zneužít jakoukoli skulinu v zákoně, a to za současného požehnání spřízněných soudců vyšších instancí. Třeba ústecký krajský soud je kvůli zjevnému nevyšetření a nepotrestání starých malérů a umění naroubovat do nich nové lidi už vlastně nevyléčitelný,“ hodnotí Vébr současnou situaci.
I on se snad ale dočká nakonec spravedlnosti. O jeho případ se totiž před několika dny začalo MS konečně zajímat. Dalším opatřením pro boj s insolvenční kriminalitou má totiž být manuál, který by i na starých případech ukázal, jaké metody mafie používá, aby mohly být proti nim přijaty co nejefektivnější postupy.
Dušan Šrámek
