K novele trestního zákoníku a trestního řádu, která má mimo jiné umožnit sledování elektronickými náramky i pro náhradu vazby, už se ministerstvu spravedlnosti sešly připomínky. Ty nejzásadnější směřují k ochraně osobních údajů sledovaných osob, tedy v podobném duchu, jak se již dříve vyjádřil Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Česká justice o jeho připomínkách informovala.
Úřad pro ochranu osobních údajů proti novele vymezil poměrně ostře. Vadí mu, že zákon je z pohledu ochrany osobních údajů napsán příliš volně, zcela pak chybí jasná definice, s jakými osobními údaji svých občanů bude stát vůbec pracovat.
Dienstbier: Pozor na biometrické údaje
V podobném duchu novelu kritizuje i ministr pro legislativu, lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier (ČSSD). Ten ve svých připomínkách upozornil, že orgán rozhodující o vazbě může rozhodnout, že se ke kontrole výkonu opatření nahrazujícího vazbu použije elektronická kontrola. Podle Dienstbiera představuje elektronické sledování značný zásah do práva na ochranu soukromí dle čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a dále jde o shromažďování osobních údajů, jehož oprávněnost má být zaručena dle čl. 10 odst. 3 Listiny a v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
„Důvodová zpráva konstatuje, že s ohledem na míru a rozsah zásahů do osobní a soukromé sféry obviněného a potřebu jeho aktivní součinnosti musí orgán rozhodující o vazbě získat od obviněného jeho vyjádření. Navrhované znění zákonného ustanovení ani důvodová zpráva však dále již nehovoří o tom, jakou roli má toto vyjádření v procesu rozhodování o tomto opatření. Ač nepopírám značný přínos opatření v podobě efektivnější kontroly, která umožní častější užívání opatření nahrazujících vazbu, elektronické sledování je povahou fakultativní a doplňkové k ostatním opatřením. Jelikož jde zároveň o značný zásah do osobní a soukromé sféry obviněného, měl by projev jeho vůle brán v potaz a odpovídajícím způsobem zohledněn při rozhodování,“ požaduje Dienstbier. Preferovanou podobou vyjádření by přitom byl souhlas s tímto opatřením, který je z hlediska zákona o ochraně osobních údajů upřednostňován. V tomto smyslu ministr požaduje zákon přepsat.
Při kontrole výkonu trestu domácího vězení je odsouzený povinen kromě umožnění vstupu do místa výkonu trestu nově také poskytnout orgánu zajišťujícímu kontrolu na jeho žádost své biometrické údaje. I tyto biometrické údaje, které umožňují přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů, jsou dle § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, citlivými údaji, které požívají vyšší zákonné ochrany, upozornil Dienstbier. Pod pojmem biometrický údaj se může skrývat mnoho citlivých údajů, jde např. otisky prstů, rysy obličeje osoby, body sítnice, duhovky, záznam hlasu, DNA, pach těla atd. O jaké biometrické údaje se bude jednat a jaký bude jejich rozsah, však není nijak specifikováno, stejně jako nejsou specifikovány podmínky jejich sběru a zpracování. „Neurčitost podmínek zásahu do ústavně chráněného práva na soukromí je zásadní nedostatek znamenající neústavnost daného ustanovení,“ píše ministr.
Ministr vnitra: K návrhu zákona mám jistou skepsi
Byť lze snahy o snižování počtu vazebně stíhaných osob obecně přivítat, lze k návrhu zákona vyjádřit jistou skepsi, píše v připomínkách ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Připomíná, že podmínky pro uvalení vazby jsou již dnes konstruovány velice přísně. „Domníváme se, že institut vazby je z pohledu nejen soudů, ale všech orgánů činných v trestním řízení, vždy až tou nejkrajnější variantou a orgány činné v trestním řízení tak k uvalení vazby rovněž přistupují. Považujeme na tomto místě za nezbytné vyjádřit obavu, zda zavedením elektronického sledování obviněných dojde k tak výraznému poklesu osob vazebně stíhaných, jak je předkladatelem uváděno,“ píše se v připomínkách.
Všechny orgány činné v trestním řízení jsou podle ministerstva vnitra povinny postupovat ve smyslu zásady zdrženlivosti (tedy co nejvíce šetřit práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána), jak je uvedeno coby základní zásada trestního řízení v § 2 odst. 4 trestního řádu.
„Ohledně zavádění alternativ výkonu vazby lze zmínit osud institutu předběžných opatření (§ 88b až 88o trestního řádu), jež byl k 1. srpnu 2013 nově zaveden a měl rovněž vést k celkovému snížení počtu vazebně stíhaných. Jeho zavedení však v aplikační praxi nemělo reálný dopad a dnes je vůbec složité se s nějakým předběžným opatřením uloženým podle trestního řádu v praxi setkat,“ připomíná ministerstvo.
To dále vyslovilo obavu z nadměrného bujení organizačních složek státu, které by se na zajištění chodu systému elektronických náramků měly podílet. Návrh totiž umožňuje ministerstvu spravedlnosti zřídit organizační složku státu, jejímž jediným úkolem by bylo zajišťovat výkon elektronické kontroly, a to vždy ve spolupráci s Probační a mediační službou ČR. Obdobně by tato organizační složka státu kontrolovala i výkon trestu domácího vězení. „Zvolený koncept nepovažujeme za vhodný, neboť máme za to, že danou velice úzkou problematiku (vyžadující několik málo zaměstnanců) by měli řešit úředníci Probační a mediační služby, v jejímž rámci by bylo možné zřídit centrální pracoviště, které by výkon elektronické kontroly provádělo. Argument předkladatele ohledně jeho nadání kompetencemi tvořit, koordinovat či ovlivňovat trestní politiku nepovažujeme za přiléhavý, neboť i v současnosti na velice vysoké úrovni funguje výměna informací mezi vedením resortu Ministerstva spravedlnosti a Probační a mediační službou,“ varuje ministerstvo vnitra, které dále připomíná, že Probační a mediační služba je jediným subjektem, který má s podobnými projekty zkušenosti.
Robert Malecký
