Ministerstva spravedlnosti a financí nadále počítají s tím, že si v budoucnu došlápnou na nebankovní společnosti poskytující na českém trhu spotřebitelské a hypotéční úvěry. Cílem není nic menšího než snížit jejich počet na trhu. Ministerstvo totiž – ještě mírně řečeno – vidí přímou souvislost mezi počty takovýchto subjektů a objemem osobních bankrotů či jiných následků dluhových pastí. Proti původnímu návrhu ale nejspíš nedojde k zavedení jednotného dohledu České národní banky nad nebankovními institucemi.
Proti takto široce konstruovanému dohledu se v připomínkovém řízení vymezila právě centrální banka. Ministerstvo její námitky zčásti akceptovalo, vyplývá z vypořádání připomínek. V materiálu připraveném pracovní skupinou pro analýzu insolvence a oddlužení nicméně zůstává zmínka o pokračujícím tlaku zejména na nebankovní poskytovatele půjček a úvěrů.
„Vize budoucnosti je však spatřována zejména v zavedení přísnějších podmínek týkajících se poskytování půjček a úvěrů pro obě skupiny poskytovatelů, neboť se dosavadní situace poskytování půjček a úvěrů právě těmito subjekty jeví jako závažná a právní úprava v této oblasti jako nedostatečná,“ varují experti.
Způsob, jak působení takových subjektů na českém trhu výrazně omezit, vidí členové pracovní skupiny v praktické přeregistraci již existujících subjektů. Výstup počítá s tím, že se dále povede diskuse ohledně možného zavedení nové právní úpravy podmínek udělování povolení k výkonu činnosti pro nebankovní poskytovatele spotřebitelských a hypotéčních půjček a úvěrů. „Čímž by mělo dojít k omezení jejich počtu na trhu a k zefektivnění dohledu nad výkonem jejich činnosti,“ plánuje ministerstvo spravedlnosti.
Dohled ČNB neumožňují vnitřní pravidla EU
Původní návrh přitom počítal s tím, že by administrativní regulaci počtu poskytovatelů doprovázel ještě jednotný dohled ČNB i nad nebankovními institucemi. To nakonec možné nebude. Kromě toho, že jde o krok zjevně nesystémový a z podstaty vnitřně rozporný, neumožňují to ani unijní pravidla.
Smlouva o fungování EU totiž zakazuje, aby národní centrální banky na své náklady přebíraly úkoly, které nesouvisí s jejich přímou působností v oblasti centrálního bankovnictví, tedy především zajišťováním finanční stability. Zatímco úvěry poskytované bankami s finanční stabilitou souvisejí, běžné spotřebitelské úvěry nikoliv, upozorňuje centrální banka ve připomínkách, v nichž odmítla zamýšlené rozšíření svých pravomocí. Případný výkon nové působnosti v této oblasti by musela vláda České národní bance plně a předem proplácet.
Vedoucí odboru ochrany spotřebitele ČNB Helena Kolmanová před dvěma týdny pro server Aktuálně prohlásila, že převzetí dohledu nad celou skupinou nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů nemůže být cílem centrálních bankéřů. „Celá ta masa nebankovních poskytovatelů není tak systémově významným trhem, aby zapadala do konceptu centrální banky,“ uvedla Kolmanová.
Robert Malecký
