Motiv, proč Chorvatsko zavedlo zákon o elektronickém sledování tržeb podnikatelů a živnostníků, byl civilizační. Uvedl to v rámci konferenci o elektronické evidenci tržeb poradce v oblasti mezinárodních vztahů Hospodářské komory Chorvatské republiky Bruno Lopandić. Podle něho stát potřebuje jistotu výběru daní a Chorvaté potřebovali změnit mentalitu obyvatel, kteří kvůli elektronizaci pořádali vesnické vzpoury.
Cestou sledování tržeb on-line se teď chystá vydat i české ministerstvo financí. Lopandič varoval před likvidací živnostníků kvůli devíti eurům, ke které v Chorvatsku dochází. Ekonomiku země elektronizace ovšem nevyřeší, řekl.
Podle Bruna Lopandiče je v současnosti z počtu podniků zapojených v elektronické fiskalizaci Chorvatska 95% malých a středních podniků. Motiv, proč vláda ke sledování podnikatelů a živnostníků on-line přistoupila, byl civilizační a systém se podle něho ukázal jako užitečný a projekt jako úspěšný, řekl Lopandič, který o sobě uvedl, že je bývalý novinář. „Chtěli jsme změnit mentalitu a kulturu v podnikání, aby všichni měli stejné podmínky a špatná konkurence vyřazena,“ uvedl o záměrech chorvatského státu. Podle jeho slov v Chorvatsku existovaly podniky, které v největší sezóně přiznávaly tržby například 80 euro za den.
Podle jeho dalších slov je důležité, aby stát měl dobré PR, protože občan je nejdůležitějším článkem úspěch nového systému. Proto Chorvatsko například zavedlo hru Bez účtu se neúčtuje a v současnosti chorvatský systém podporuje 93 % Chorvatů. „Ekonomičtí teoretici hovoří o tom, že v krizi zachrání zemi nakonec pouze šedá ekonomika. Chorvatská vláda si to nemyslí. Fiskalizace ovšem neřeší ekonomické problémy země,“ uvedl Lopandič, který řekl, že díky novému systému je stát zasypán údaji, se kterými ani nepočítal a ještě je od roku 2013 nemá analyzované.
„Jsme zasypáni údaji, se kterými jsme nepočítali – jde o údaje o nesprávném zařazení DPH, o pracovní době zaměstnanců, o nezákonném působení. Stále pracujeme s údaji z roku 2013 a rok 2014 ještě nemáme zpracován,“ řekl Lopandič doslova. Během fungování systému v Chorvatsku bylo od roku 2013 vykonáno 35 tisíc kontrol a vydáno 1000 rozhodnutí o dočasném zákazu činnosti za nevydání účtenky nebo za přebytek v pokladně, řekl Lopandič, který současně varoval, aby Česká republika nezaváděla podobně zničující systém.
V Chorvatsku když obchod zavírá ve 21,00 hodin a ve 21,01 si přijde zákazník koupit flešku za devět euro, tak mu ji buď darujete nebo prodáte. Ve druhém případě, když nemáte štěstí, vám klepe na dveře ve 21,10 hodin kontrola a uzavře vám prodejnu, zaplatíte pokutu a svedete boj, aby byl obchod opět otevřen, řekl Lopandič. „Nemusím říkat, co to znamená pro majitele pizzerie, který živí celou rodinu,“ uvedl Lopandič, který popsal i vesnické vzpoury, ke kterým na začátku zavádění systému docházelo.
K vesnickým vzpourám podle jeho slov docházelo na tržištích, lidé při převážení produktů jako brambory považovali jako komplikaci, aby měli u sebe přístroje s anténami. Na jednotlivých tržištích byly vzpoury a nejdéle to trvalo u rybářů. Čištění ryb, kuchání a špína a odpad, který z toho pochází nešly dohromady s mačkáním knoflíků na fiskálních zařízeních, vysvětlil Lopandič. Nakonec podle něho novelizací zákona byly malé rodinné firmy z fiskalizace vyňaty, uvedl.
Podle jeho slov se v Chorvatsku povedlo zavést systém rychle, už v roce 2013 bylo vydáváno 2000 účtenek za sekundu a 10 milionů účtenek denně. Do konce roku 2013 bylo vydáno 2,3 miliardy účtenek za hotové. Povinnost elektronické fiskalizace se týká bez výjimky všech podnikatelů na území Chorvatska, všechny podniky si musely koupit zařízení a přizpůsobit účtenku zákonu včetně právníků, inženýrů, architektů, veterinářů, pracovníků v cestovním ruchu. Celkem podle jeho slov 74 tisíc subjektů vydává elektronické on-line účtenky, z toho je 23 tisíc velko a maloobchodníků a opraven vozidel, 17 tisíc ze sektoru ubytování a stravování a 7,5 tisíc činí zpracovatelský průmysl. Pouze 20 poplatníků se nedokázalo spojit se státem. Podle slov Lopandiče je systém úspěšný, jen v pohostinství bylo evidováno o 50% více tržeb ke zdanění, nejméně tržeb bylo zaznamenáno u právníků.
Konferenci pořádala 3. března Hospodářská komora, jejímž byl Bruno Lopandič hostem.
Irena Válová
