Jedním z mnoha nechtěných vedlejších efektů rozšíření sociálních sítí se stalo sdílení citlivých intimních obrázků a videí coby pomsty bývalým partnerům či partnerkám. Ve Velké Británii proto “pornopomstu” postavili mimo zákon.
Jen za loňský rok řešila policie v Anglii a ve Walesu 149 jednotlivých případů toho, čemu se říká “revenge porn”. Porno pomsty. Ve strohé řeči zákonů, alespoň těch britských se pornografií rozumí “zobrazování sexuálního styku obrazovým záznamem a zobrazování nahoty a genitálií způsobem, který není slušný a obvyklý.” Právě takové materiály se stále častěji stávají zbraní, kterou se napadají bývalí milenci, manželé či partneři. Podle deníku Independent se na britském internetu objevily pornografické obrázky jedenáctiletých dětí. Pořídily si je navzájem v rámci předčasných sexuálních hrátek a když “vztah” skončil, zveřejnily je, aby svého bývalého partnera zesměšnily, zostudily a pomstily se mu.
Britští zákonodárci přistoupili k tvrdému řešení a schválili zákon, podle kterého se zveřejnění jakéhokoliv sexuálně explicitního obsahu prostřednictvím elektronické komunikace stalo trestným činem s horní sazbou osmačtyřiceti měsíců v káznici. Současně se mimo zákon dostanou všechny weby, které nabízejí prostor pro vyřizování si osobních účtů prostřednictvím zveřejněním citlivých obrázků a videí. První z nich začal za kanálem La Manche fungovat v roce 2010 a dnes jich policie monitoruje třicet.
Jedná se ale více méně o okrajové weby. Nejčastěji se “pornopomsta” šíří prostřednictvím sociálních sítí, jmenovitě přes Facebook, méně pak Twitter a ještě méně přes rychle rostoucí, ale uživatelsky poněkud mrtvý Google Plus. V případě zveřejnění nežádoucích materiálů se nezbývá než spoléhat na zásady používání těchto sociálních sítí, příspěvky nahlásit a doufat, že než budou odstraněny, neprohlédne a především si je nestáhne a znovu nepoužije příliš mnoho lidí.
Sdílení citlivého obsahu bez souhlasu osob, které zachycuje, neohrožuje jen lidi, kteří si prošli bouřlivějším rozchodem. V poslední době jsme byli svědky úniku nahých fotografií mnoha známých osobností. Získali je hackeři ze špatně zabezpečených osobních účtů.
Podobnou legislativu jako Velká Británie už uvedli v platnost v Německu a Izraeli a také ve třinácti státech americké unie, konkrétně se jedná o Aljašku, Arizonu, Kalifornii, Colorado, Georgii, Illinois, Maryland, New Jersey, Idaho, Pennsylvanii, Utah, Virginii a o Wisconsin. V New Jersey byl podle zákona o pornopomstě odsouzen třeba student Dharun Ravi, který natočil intimní video o svém spolubydlícím Tylerovi Clementim. Když se video objevilo na internetu, Clementi ostudu neunesl a spáchal sebevraždu.
Hunter Moore, který v roce 2010 založil web Is Anyone Up a zveřejňoval na něm explicitní videa mimo jiné z oblasti “pornopomsty” byl souzen hned několikrát, zaplatil na pokutách skoro čtyři sta tisíc dolarů, ale do vězení ho nakonec dostal až zákon o sdílení pornografie bez souhlasu “účinkujících.”
V rámci evropské legislativy obdoba zákonů o pornopomstě a o zveřejňování sexuálně explicitních materiálů bez souhlasu zúčastněných chybí. Postižení lidé se mohou bránit na základě legislativy týkající se copyrightu. Osmdesát procent fotografií s citlivým obsahem na webu totiž vzniklo jako selfie. Existuje ale celá jedna kategorie pornografických filmů, točených s amatérkami na večírcích nebo i na veřejnosti či v rámci fingovaných castingů. Naprostá většina těchto filmů se na internet dostává bez vědomí účinkujících, kterým je běžně slibováno, “že to nikdo neuvidí.”
V pornografickém průmyslu se tyto materiály označují hashtagem #czech, #czechstreets nebo #czechcasting a jsou velmi vyhledávané. Češi a Češky totiž podle stávající legislativy v podstatě nemají možnost jak dosáhnout stažení pornografie s jejich účastí.
Ondřej Fér
