Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky se od samého počátku v souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího soudu o platech soudců počítalo s podáním ústavní stížnosti proti tomuto rozhodnutí. Premiér oznámil, že ministryni spravedlnosti Heleně Válkové bylo nyní uloženo, aby zajistila podání takové ústavní stížnosti. Poté však řekl, že ústavní stížnost sepsanou ministerstvem spravedlnosti by ve skutečnosti podal předseda Okresního soudu Brno – venkov Petr Jirsa, který tak ale nemusí učinit.
Podle slov předsedy vlády Bohuslava Sobotky chce od samého počátku vláda ústavní stížností napadnout tu část rozhodnutí Nejvyššího soudu, která je v rozporu s dřívějším rozhodnutím Ústavního soudu v téže věci, tedy ve výpočtu platů soudců. Podle Sobotky jsou rozhodnutí Ústavního soudu povinny dodržovat všechny soudy od okresních, přes krajské až po Nejvyšší soud, který však nyní rozhodl jinak. Proto rozhodnutí Nejvyššího soudu o platech soudců nazývá kontroverzním.
Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že ministryně Helena Válková (ANO11) dostala nyní definitivně uloženo, aby zajistila podání ústavní stížnosti v dané věci. Z dalších Sobotkových výroků ovšem vyplynulo, že ministryně má zajistit sepsání ústavní stížnosti, kterou poté „podá prostřednictvím předsedy příslušného okresního soudu“. Tím předsedou je opět předseda Okresního soudu Brno- venkov Petr Jirsa, který zatím jako jediný obdržel rozhodnutí Nejvyššího soudu, neboť v žalobě na stát byla úspěšná soudkyně přidělená u soudu, kterému předsedá. Půjde ale o individuální rozhodnutí, zda stížnost, kterou mu má napsat ministerstvo spravedlnosti podá nebo nepodá, uvedl k budoucímu konání nebo nekonání Petra Jirsy v dané věci Bohuslav Sobotka.
Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa uvedl, že se případné podání stížnosti nevylučuje se včerejší dohodou mezi vládou a představiteli soudců. Zároveň připomněl, že vůbec není jisté, zda by se Ústavní soud vůbec problematikou zabýval. Podle něho je otázkou, zda se stát může dovolávat svých práv u Ústavního soudu. „Asi nelze zazlívat vládě, že ty cesty hledá, na druhou stranu nechtějme, aby na všechno vždycky odpovídal Ústavní soud,“ řekl Josef Baxa.
Také bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) je přesvědčen, že „stát se musí pokusit dostat věc před Ústavní soud“. A nejen to. Podle jeho prohlášení by „vláda měla požádat předsedu Nejvyššího soudu, zda by nezřídil další senát Nejvyššího soudu pro vyřizování dovolovacích věcí pracovněprávního typu“. Rozhodování o dalších žalobách soudců by tak podle jeho slov nebylo monopolem jednoho senátu. Vznikla by tak i možnost projednat vše v tzv. velkém senátu složeném z 15 soudců Nejvyššího soudu, namísto jednoho tříčlenného senátu pro všechny žaloby soudců, který již rozhodl známým způsobem.
„Toto již měla učinit Helena Válková, ale ani se o to nepokusila. Páteční mediální dojemná show byla jednodušší a příjemnější. Zdánlivě výhodná ,dohoda´ z pátku je výhodná pro málokoho. Veřejnost nechápe, proč by měl stát vyplácet zpětně tak obrovské finanční prostředky a proč se tomu vláda de facto nebrání. A soudci a státní zástupci se mají vzdát podstatné časti svých možná oprávněných nároků, a to na základě, jak se stalo zvykem, utajené politické hry horních pater justice, která potřebují udržet ve funkci „svou“ ministryni. Ať to stojí, co to stojí,“ uvedl v prohlášení Pavel Blažek podle něhož se o dohodu nejdená, rotože justice napřed sevřela stát do kleští a poté si rozhodnutí vlády vynutila. Nešlo o jednání dvou stran s rovnocenným postavením, dodává Pavel Blažek.
„Je dobré vědět, proč jednání dopadlo, tak jak dopadlo. Výsledek pátečního jednání úzce souvisí se spekulacemi o odchodu ministryně Heleny Válkové z funkce a o jejím nahrazení Robertem Pelikánem. Ve vyšších patrech justice vznikla obava ze ztráty na ruku jdoucí slabé ministryně a z nástupu kohosi „cizího“ a možná silnějšího. Připravili proto výslednou dohodu, aby měla Helena Válková alespoň nějaký mediální a politický úspěch a její případné odvolání se tak minimálně ztížilo. Vše se muselo odehrát do tohoto týdne, v němž se slovy pana Faltýnka má o budoucnosti Heleny Válkové rozhodnout. Proto ta rychlost jednání, jež byla ukončena předčasně a zbrkle. Zatím je na světě jediné rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci jediné soudkyně,“ upozorňuje bývalý ministr spravedlnosti a nynější poslanec a člen ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny Parlamentu Pavel Blažek.
Také další člen ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny Martin Plíšek (TOP09) je přesvědčen, že ministryně spravedlnosti musí ohledně platů soudců dále konat. Podle jeho slov by však nyní bylo namístě, aby ministerstvo spravedlnosti spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí navrhly zcela nový zákon o platech soudců, státních zástupců a představitelů státní moci, který by vycházel z jiných a především reálných parametrů.
Irena Válová
