Vláda se bude bránit tomu, aby nesprávně počítané mzdy soudců a státních zástupců musela vyplácet zpětně. Bude proto hledat způsob, jak spor dostat před Ústavní soud. Vyplynulo to z jednání premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) s dotčenými ministry a předsedy nejvyšších soudů. O tom, že ministerstvo práce a sociálních věcí nepoužívá při stanovování platů správný statistický údaj, rozhodl nedávno Nejvyšší soud.
Ministerstvo spravedlnosti zatím odhaduje částku, kterou by mělo doplatit soudcům a státním zástupcům, na téměř 1,7 miliardy korun. Z vyjádření náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta v České televizi vyplynulo, že pokud by stát musel vyplatit oprávněným skupinám doplatky zpětně za tři roky, stálo by to 2,5 miliardy korun, a na další půl miliardy vyjde příslušné navýšení mezd v letošním roce. „My máme aktuální propočty ministerstva financí, že pokud by toto bylo přijato, tato konstrukce, tak by to stálo přibližně tři miliardy korun,“ řekl večer Wagenknecht v pořadu Události komentáře.
Sobotka po jednání řekl, že část uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu je v rozporu s předcházejícím rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS), který se platy soudců zabýval. „Domníváme se, že podle rozhodnutí Ústavního soudu není nárok na zpětnou výplatu prostředků,“ poznamenal Sobotka. O problému bude ve středu jednat vláda a koaliční rada, podle Sobotky na předsednictvo vlády přijde i ministryně sociálních věci Michaela Marksová Tominová (ČSSD) a ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).
„Budeme hledat takové řešení, které bude odpovědné a bude šetrné vůči státnímu rozpočtu, čili musíme poměřovat všechna rizika, která tady v této chvíli existují pro veřejné rozpočty, a zvolit takovou cestu, která z pohledu státu bude právně nejbezpečnější a také ekonomicky nejbezpečnější,“ poznamenal premiér.
Podle Válkové je důležité, aby dopad na daňové poplatníky byl co nejmenší, ale aby byl zároveň respektován princip právního státu. Novinářům řekla, že ústavní stížnost mohou podat pouze účastníci sporu. Těmi jsou soudkyně, která žalobu podala, a předseda Okresního soudu Brno-venkov, proti kterému žaloba směřovala. Válková poznamenala, že nemůže rozhodnutí předsedy předjímat, ale v zájmu „péče řádného hospodáře“ je namístě na něj apelovat, aby všechny prostředky využil.
Předchozí rozhodnutí Ústavního soudu podle Válkové jasně říká, že se týká budoucnosti, nikoli předchozích let. Považuje to za apel nikoli pouze právní, ale také mravně-politický kvůli tomu, aby justice měla dobrý obraz u veřejnosti.
Růst platů soudců, státních zástupců i politiků od roku 2015 Sobotka nezpochybňuje. „Pokud jde o rok 2015 a rozhodnutí Nejvyššího soudu, tak pro futuro nemáme jinou možnost z pohledu respektování principů právního státu než toto rozhodnutí Nejvyššího soudu respektovat,“ poznamenal premiér.
Z odhadovaných 1,7 miliardy korun za zpětné vyplácení by soudcům připadlo 1,25 miliardy, což představuje doplatek za roky 2012 až 2015 a částečně též za rok 2011. Částka přitom nezahrnuje náklady na soudní řízení, které mohou státu vzniknout v souvislosti s již podanými nebo potenciálními dalšími žalobami. V podkladech pro vládu resort upozorňuje na to, že ve svém rozpočtu potřebné peníze nemá a že situaci bude nutné řešit s ministerstvem financí.
Ministerstvo práce argumentuje tím, že počítá platy ústavních činitelů podle platného zákona. Podle resortu norma stanovuje, že se při výpočtu má vycházet z průměrné hrubé měsíční mzdy fyzických osob, zatímco NS určil, že by se měly odvozovat z jiné veličiny – průměrné hrubé měsíční mzdy – přepočtené počty.
ČSÚ pravidelně zveřejňuje údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře. Ministerstvo údaj používalo při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Podle verdiktu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž.
Platová základna je určitý násobek průměrné mzdy. Ta je u fyzických osob nižší než na přepočtený počet. Pro letošní výpočet platu u fyzických osob činí 23.674 korun, u přepočtu 25.251 korun. Podobné je to v předchozích letech.
Výše platu soudců či zákonodárců se počítá jako součin základny a koeficientu podle odpovědnosti a náročnosti práce. Ministerstvo práce spočítalo, že podle rozhodnutí Nejvyššího soudu by se tedy letos základna soudců zvedla o 4731 korun na 75.753 korun. Plat státních zástupců by se počítal ze základny zhruba o 4258 korun vyšší než dnes, nově z 68.178 korun. U platů poslanců, senátorů, ministrů či šéfů některých rad a úřadů by se vycházelo ze sumy o 3548 korun vyšší než dnes – z 56.815 korun. Podobné je to v předchozích letech.
-čtk-
