Prezident Miloš Zeman zváží, zda přijme rezignaci ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO). Připomněl, že ji může odmítnout. Před rozhodnutím se chce sejít s kandidátem na post ministra Robertem Pelikánem a se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, který Pelikána navrhl. Řekl to dnes novinářům během návštěvy Spojených arabských emirátů. Babiš ČTK z Vídně napsal, že mu Zeman potvrdil, že bude respektovat koaliční dohodu.
O tom, že se chce s Pelikánem sejít, prezident šéfa ANO prý informoval už v pondělí.
Zeman uvedl, že ho demise Válkové překvapila, protože dlouho říkala, že chce ve své práci pokračovat. Při svém vyjádření poznamenal, že prezident může rezignaci ministryně odmítnout.
Válková, která podala demisi v úterý, dlouhodobě čelila kritice kvůli skluzu legislativních prací i své personální politice. Opozice ale poukazuje na to, že za současný stav resortu nese odpovědnost i první náměstek Válkové Pelikán.
„Ano, prezident se chce potkat s panem Pelikánem. O tom mě v pondělí informoval. Je to jeho právo. Zároveň mi potvrdil, že bude respektovat koaliční dohodu,“ sdělil ČTK Babiš.
„Nemyslím, že by mi příslušelo se k tomu vyjadřovat,“ komentoval to pro ČTK Pelikán.
Prezident Miloš Zeman by měl rezignaci ministryně spravedlnosti Heleny Válkové přijmout, shodují se ústavní právníci oslovení ČTK. Odchod z vlády je jejím rozhodnutím, kterému prezident nemůže bránit proti její vůli. Samotné odmítání rezignace ale podle nich ústava nevylučuje.
Odborník na ústavní právo Jan Wintr řekl, že případným odmítáním rezignace se může prezident snažit ministrovi jeho krok rozmlouvat. V minulosti se to podle něj také dělo, připomněl Zemanova předchůdce Václava Havla. Ten v roce 1997 odmítl přijmout rezignaci tehdejšího minstra vnitra Jana Rumla (tehdy ODS), jenž rozhodnutí akceptoval a ve funkci zůstal. Podle Wintra prezident naopak musí přijmout odvolání člena vlády, se kterým přijde premiér.
Podle dalšího odborníka Vladimíra Balaše bude muset prezident rezignaci ministryně spravedlnosti přijmout. „Myslím si, že když za ním předseda vlády (s demisí) přijde, tak nemůže udělat nic jiného,“ řekl Balaš. Prezident by neměl nechat ministryni ve funkci proti své vůli, když se sama rozhodla rezignovat. Nyní jde prý ze strany Zemana spíše o politické gesto, kterým může naznačovat své pochybnosti nad výměnou v čele resortu spravedlnosti. „Možná si myslí, že je to menší zlo než její případný nástupce,“ podotkl Balaš.
Ústava však podle něj nehovoří o tom, že prezident může demisi odmítnout. Teoreticky by prý ale mohl Zeman odchod ministryně oddalovat podobně jako loňské jmenování vlády. Tím by třeba mohl dát prostor premiérovi, aby zvážil všechna „pro a proti“.
Ústavní právník Jan Kysela řekl, že prezident sice má teoreticky možnost odchod Válkové odmítnout, je to ale prý těžko představitelné. „Pokud je demise vážně míněná a podpořená stanoviskem předsedy vlády, těžko si lze představit, že by ji prezident nepřijal, jakkoliv striktně vzato to ústava nevylučuje,“ dodal.
K výroku prezidenta se vyjádřil také předseda vlády Bohuslav Sobotka, podle kterého prezident „nemůže Helenu Válkovou nutit, aby zůstala ve funkci“
-čtk-, ire
